Profil Vlastimila Třešňáka v pořadu Slyšte, lidé!

Hudební kritik Jiří Černý o Třešňákovi napsal: „Než složí kloudnou melodii, nadře se jak mezek, jak ten, komu zkrátka nebylo dáno. Možná ale, že i tahle úpornost dodává jeho zoufalství věrohodnosti.“

Život Vlastimila Třešňáka zmapoval v knižním rozhovoru s písničkářem To je hezký, ne? publicista Ondřej Bezr. Přitom se mu podařilo hovořit i s Třešňákovými dětmi. Například novinář Petr Třešňák odpovídá na otázku, která je nejlepší a nejhorší vlastnost jeho otce: „Pro mne jsou to dvě strany téhož. Jeho vnitřní svoboda, nepředsudečnost, schopnost neulpívat na věcech, být vnitřně tulákem i v poměrně pozdním věku – to každý jednou opustí. A on to má pořád. Což je inspirativní, stejně jako jeho vztah k lidem, které nesoudí a nehierarchizuje.“

Zatímco Třešňákovy vlastní písně jsou rozvolněné a odpovídají jeho způsobu psaní, s úplně jiným přístupem se autor musel vyrovnat při psaní textů pro muzikál Excalibur, na kterém spolupracoval s Michalem Pavlíčkem. Musel totiž dodržovat určitá pravidla žánru, což komentuje slovy: „Texty se mi psaly špatně. Dlouhá, krátká nota. Dejme tomu, že musím najít pět dlouhých slabik v češtině a z fleku mě napadne Já vám dám rád drát. Což jde, ale nedává to smysl, protože proč bych vám rád dával drát.“ Dále přiznává, že neumí psát milostné písně, proto nakonec tímto žánrem do muzikálu s hudbou Michala Pavlíčka přispěl Jana Sahara Hedl a Třešňák se postaral o zbytek.

V roce 1982 Vlastimil Třešňák odešel  do exilu do Švédska. Vzpomíná: „Šel jsem do emigrace, když mi bylo dvaatřicet. Jezdil jsem s kytarou, paletou a psacím strojem. Živil jsem se tam – až na pár výjimek – jen tím, co umím. Já jsem jeden z mála emigrantů, který neměl sny o vlasti. Mě estébáci strašně zbili, tak se mně hezky utíkalo.“ Třešňák byl jedním z prvních signatářů Charty 77. K podpisu mu dokument dal Petr Uhl, ale Třešňákův podpis nejprve nebyl zveřejněn, aby mohlo sdružení Šafrán dál koncertovat. Přesto se velmi brzy ve zprávách Státní bezpečnosti objevil například zápis, že „Hutka společně s Třešňákem jsou jedni z takzvaných umělců, kteří jsou ochotni v případě jakéhokoliv soudního postihu Václava Havla nebo osob sympatizujících s Chartou 77 veřejně vystoupit na jejich podporu a podporu Charty“.