Slyšte, lidé! – Někdo to rád elektronické 4

Ventolin je elektronické alter ego Davida Doubka, jinak zakládajícího člena skupiny Kazety, člena divadla Nejhodnější Medvídci a také vysokoškolského pedagoga, který přednáší kulturní antropologii. Pod názvem Ventolin vystupuje sólově už deset let. K živému hraní používá analogové syntezátory, staré samplery a primitivní automatické bubeníky. Zvukově vychází z americké a italské techno a disco scény 80. let. V roce 2012 vydal své první album Totem, v roce 2016 následovala společná nahrávka s polskou skupinou RSS Boys a v pořadu si jednou ukázkou představíme jeho další dlouhohrající desku Vitajte. O vzniku alba Doubek říká: „Na začátku jsem strávil dva měsíce marným spekulováním nad modulárním syntezátorem, na který jsem neměl peníze. Nakonec jsem začal tvořit znovu od textů jako nejbolestivějšího procesu, kterému jsem původně snažil podvědomě vyhnout. Kolem textů se pak celá deska vyvíjela.“ Album vychází z námětů, které se postupně vynořovaly. Část písní je osobních, do jiných se promítla obecně kulturní a politická témata. Album je z poloviny nazpíváno česky, z druhé poloviny anglicky, občas se však také oba jazyky mísí.

Autumnist je projekt slovenského hudebníka Vlada Ďurajky. Ten v loňském rozhovoru pro Proglas vysvětloval, že elektronické hudbě se začal věnovat proto, že neuměl hrát na žádný jiný nástroj. V současné době skládá barevnou hudbu a do svých skladeb si jako hosty různé zpěváky. Vedle sebe klade elektronický pop, skladby s větším podílem různých ruchů i rytmické kusy s výraznou basou. Na působivosti pak jednotlivým skladbám dodávají samply dechových nástrojů, často rafinovaně ukryté do celkového elektronického zvuku nahrávky. Ďurajkova syntezátorová hudba – a hodně to platí o novém albu False Beacon – je více poslechová než taneční. Ostatně v kapele má vedle basy a bicích i další živé nástroje jako kytaru, housle, trubku, saxofony nebo klarinet. Přesto výsledek díky zajímavému mixu zvuků chvílemi připomene staré dobré Depeche Mode.

I v elektronickém žánru mohou hrát důležitou roli texty písní. Platí to i o duu Burgr & Pjoni ze Slovenska. Texty jejich alba Výletné lode jsou existenciální verše o obyčejných věcech a situacích, které účastí do nečekané, místy trochu znepokojivé pointy. Album nenabízí čistou elektroniku. Vedle dekonstruovaných rytmů a umělých zvuků hrají v jednotlivých skladbách výraznou roli například housle. Dvojici Burgr a Pjoni tvoří herec a hudebník Ľubomír Burgr a producent elektronické hudby Jonatán Pastirčák.

Elektronické hudbě se už deset let soustavně věnuje slovenské vydavatelství Gergaz. Při té příležitosti vydalo kompilaci, z které si poslechneme dvě skladby. Nejprve nám bude hrát projekt Fallgrapp, za kterým stojí producent Juraj Líška z Dubnice nad Váhom. Nahrává hudbu na pomezí elektroniky a world music.

Brněnské duo Himalayan Dalai Lama naši republiku reprezentovalo v nizozemském Groningenu na showcaseovém festivalu Eurosonic Noorderslag. Himalayan Dalai Lama se věnují jemnější formě elektroniky, kterou kombinují třeba se smyčcovými nástroji, klavírem a živými bicími.

Fúzi elektronické a akustické hudby najdeme na společném albu Tomáše Dvořáka, který vystupuje pod přezdívkou Floex, a britského producenta Toma Hodge. Nástroje a zvuky z oblasti elektronické i klasické hudby se zde nenápadně podporují, jednotlivé skladby jsou členité, vyvíjejí se. Album se jmenuje A Portrait of John Doe a jedná se o jakýsi hudební portrét obyčejného, bezejmenného člověka. Vedle obou producentů se na něm podíleli také členové Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Mezi hosty pak figuruje Hodgeova manželka, operní pěvkyně Kim Sheenan. Hlas ovšem není nositelem konkrétního významu, ale jedním z abstraktních výrazových prostředků, podobně jako neodmyslitelný Floexův klarinet. Ostatně některé skladby alba přímo vznikly z drobných klarinetových motivů, které pak tvůrci rozvíjeli.

Jedním z představitelů fúze elektronické hudby a hiphopu s jazzem je JeN Hovorka, který v roce 2017 ve spolupráci se zpěvačkou Sisou Fehérovou, s baskytaristou Ondřejem Hauserem a dalšími natočil minialbum Six Pieces.

Na novém albu Jakuba Holovského, který si říká Kubatko, ustupuje písňová tvorba do pozadí, ale to neznamená, že by se zde nenašlo místo pro zpěv. Na albu Tomtor hostuje zpěvačka UZA a jednu skladbu nazpíval sám Kubatko, který se jinak věnuje instrumentální hudbě.  Určitá až popová hitovost, na jakou jsme byli u Kubatka zvyklí dříve, je tentokrát na ústupu, ale pověstná pestrost zůstává. Kubatko říká: „Na nové desce jsem se vrátil spíše k instrumentálním věcem. Ty jsou ale zároveň nejtanečnější ze všeho, co jsem doposud dělal.“ Stejně jako starší album Aucklandia je i novinka do značné míry ovlivněna atmosférou Jižní Koreje – tentokrát však ne pouze díky korejským hostům, i když ti i zde figurují, ale především díky autorovu pobytu na Korejském poloostrově. Některé skladby přímo vznikaly v korejských kavárnách.

Další producent elektronické hudby, kterého si představíme, si říká Duhan, pochází z východního Slovenska, ale žije v Bratislavě. V roce 2014 vydal převážně instrumentální album Back To The Future a nyní vydává novinku United Gravity. Duhan je další z tvůrců-experimentátorů, který syntezátorovou hudbu propojuje například se starým swingem, soulem a funkem.

Záběr Zdeňka Krále je široký – od písní pro děti přes šansony a divadelní hudbu až po improvizaci a soudobou klavírní tvorbu. Na albu Céline, které vydal digitálně, však Zdeněk Král nabízí svou hudbu ke knize Ferdinanda Célina Cesta do hlubin noci a v tomto případě jde o hudbu čistě elektronickou.

Jedenáct dýdžejů a dalších hudebníků a skupin z oblasti elektronické hudby se rozhodlo přepracovat písně Paula Simona z jeho slavného alba Graceland z roku 1986. Jsou mezi nimi Paul Oakenfold, Groove Armada nebo Thievery Corporation. Na závěr pořadu si poslechneme ukázku z tohoto alba v podání MK & KC Lights.