Profil Paula Simona ve Slyšte, lidé!

Paul Simon, který začínal v duu se Simonem Garfunkelem, patřil k silné generaci amerických písničkářů, takzvaných Guthrieho dětí, inspirovaných odkazem folkového muzikanta a písničkáře Woodyho Guthrieho, asi o 30 let staršího, než byli oni. Společně s Bobem Dylanem nebo Joni Mitchell vrátili Simon & Garfunkel na výsluní folkovou hudbu, která vyrůstala z tradic hudby lidové. Současně ji však propojili s naléhavými básnickými texty.

Duo Simon & Garfunkel vydalo první album Wednesday Morning 3am v roce 1964. Nejprve s ní velký ohlas nesklidili, ale poté, co producent přimíchal bicí a basovou linku do zásadního hitu The Sounds Of Silence, se pánové dostali na první místo americké hitparády. Duo poté fungovalo ještě šest let – rozešlo se po vydání úspěšného alba Bridge Over Troubled Water v roce 1970. O dva roky později přišel Simon s první sólovou deskou, avšak na vrchol hitparád se vrátil až v roce 1975 se svým třetím albem Still Crazy After All These Years, za které také dostal svou první cenu Grammy.

Paul Simon je odvážný autor a zpěvák. Nejen že se pod povrchem jeho líbivých melodií skrývají burcující texty. Ale například v době, kdy kvůli apartheidu civilizovaný svět zásadně nekomunikoval s nikým z Jihoafrické republiky, troufl si na své album pozvat tamní sbor Ladysmith Black Mambazo, a tak tento klenot africké hudby představil světu. Bylo to na albu Graceland, které zůstává klíčovým momentem jeho kariéry. Další zásadní deska se jmenuje The Rhythm Of The Saints a na ní se pro změnu podíleli bubeníci z Brazílie.

Podobně jako stejně starý Bob Dylan, prošel i Simon zajímavým textařským i hudebním vývojem a i v roce svých sedmdesátin je stále hudebně aktivní. „Mám svou hudbu rád,“ říká, „každý má nejradši svou vlastní hudbu. Mohu si skládat nebo sednout si a celý večer hrát na kytaru a líbí se mi to, protože jsem to já a celé si to udělám sám.“ Nejnovější Simonovo album se jmenuje So Beautiful Or So What. Obsahuje 10 skladeb a autor je natočil především ve spolupráci ve spolupráci s kytaristou Vincentem Nguinim a s basistou a hráčem na perkuse Stevem Shehanem.

I když je nové album výrazné a sklízí pochvalné recenze, za zmínku stojí i další písničkářovy nahrávky z poslední doby. V roce 2006 mu například vyšlo album Surprise, o kterém v Rock & popu psal Vojtěch Lindaur: „Překvapení s názvem Surprise je málem stejně šokující, jako když před 40 lety jasnozřivý producent Tom Wilson přimíchal k Simonovým Zvukům ticha baskytaru a bicí, a definoval tak rodící se folkrock. A zrovna tak nádherné, jako když o dalších 20 let později spojil Paul Simon svůj pěvecký a skladatelský um s podmanivými rytmy jihoafrických hudebníků na albu Graceland, ověnčeném mnohými cenami, Grammy obzvlášť.“