Slyšte, lidé! – Přehled nejlepších českých alb roku 2017, 1. díl

Slyšte, lidé! – Přehled nejlepších českých alb roku 2017, 1. díl

Náš každoroční přehled nejlepších hudebních alb uplynulého roku jsme tentokrát rozdělili na dvě části. V první polovině uslyšíte například skupinu Děti mezi reprákama, duo Kalle, Štěpánku Balcarovou, skupinu Fiordmoss, Květy nebo producenta elektronické hudby Ventolina. Pořad vysíláme v premiéře 6. ledna 2018 v 19.15, v repríze 9. ledna v 16.55. Pokračování pak uvedeme v cyklu Slyšte, lidé! o týden později.

Skupina Květy v čele s naším redakčním spolupracovníkem Martinem Kyšperským vydala v roce 2017 dvě řadová alba – Komik do půl osmé a Spí vánoční pták – a kromě toho vystoupila v našem studiu s programem nových písní ve stylu country. Do pořadu jsme vybrali ukázku z CD Komik do půl osmé. Květy v aktuální tříčlenné sestavě vsázejí na bohatý zvuk kláves, na které hraje Ondřej Kyas, nový člen skupiny, jinak klasicky vzdělaný skladatel, autor několika oper, ale také třeba baskytarista křesťanského Terebintu nebo téměř punkové Muchy. Zatímco dusavý elektronický doprovod u některých písní je u Květů novinkou, jistotou zůstávají texty Martina Kyšperského s množstvím obrazů, skrytých významů a asociací.

Zatímco Květy vydávají jedno album za druhým – jen v roce 2017 to byly dvě řadové novinky –, skupina Fiordmoss přišla teprve s první dlouhohrající kolekcí. Jmenuje se Kingdom Come, vyšla v říjnu a – slovy kapely – „devět písní vypovídá o násilném charakteru mezilidských vztahů a snaze se jim vymanit“. I když jde o první album, Fiordmoss není na naší scéně nováčkem. Už v roce 2011 získala cenu Vinyla jako objev roku. Nyní jsou Fiordmoss nominovaní na cenu české hudební kritiky Apollo a v souvislosti s nominací o nich pořadatelé této ceny píšou: „Brněnští Fiordmoss jsou melancholici uhranutí příběhy temné krásy, kteří svou kapelu založili po tom, co jim shořel byt. Počátky kapely sahají do roku 2008, kdy se zakládající členové Petra Hermanová a Roman Přikryl setkali na umělecké škole. Kytarista Jan Boroš se připojil o tři roky později. Spojují zpěv a kytary s produkcí inspirovanou technem a své písně naživo představují v syrovém bílém světle projektoru. Příprava debutového alba Kingdom Come trvala pět let, nahrávka ale nese stopy jasné a hlavně silné umělecké vize, již Fiordmoss – doplnění na kvarteto norským hudebníkem Jonem-Eirikem Boskou – roky pečlivě pilovali.“

Divákům na mezinárodní konferenci Czech Music Crossroads 2017 v Ostravě se nejvíc líbil kontrabasista a skladatel Tomáš Liška se svou mezinárodní kapelou, v níž figurují mimo jiné muzikanti ze Srbska a Turecka. Liška s touto skupinou vydal album Invisible Faces, které svým názvem toto album odkazuje ke starší Tomášově nahrávce Invisible World, což ovšem bylo trio s kytaristou Davidem Dorůžkou a hráčem na bandoneon Danielem di Bonaventurou. Mezitím zkoušel Liška další projekty a další podoby své hudby. Založil kvintet Pénte, se kterým nahrál náročnější album Bercheros Odyssey. Se zpěvačkou Martou Töpferovou založil skupinu Milokraj, z níž ovšem posléze odešel. V dalším projektu se setkal s Lubošem Malinou a s Michalem Nejtkem. V rozhovoru však řekl: „Postupem času jsem začal pomalu přemýšlet i o volném pokračování Invisible World. Za těch sedm let jsem potkal nové muzikanty, s nimiž bych si dokázal představit spolupráci, při níž bychom zachovali ducha té první desky a zároveň tam přinesli nové vlivy.“

Soubor Clarinet Factory využil nabídky belgické firmy Homerecords a své nové album Meadows vydal u ní. I v tomto případě albu předcházela pestrá minulost. Vždyť přesně před dvaceti lety doprovázelo České klarinetové kvarteto Janu Koubkovou na albu Tenerife blues. Koláž ze skladeb George Gershwina, Davea Brubecka, Stinga i samotných protagonistů na pomezí jazzu a experimentální hudby byla zajímavá a inspirativní, nicméně čtveřice klarinetistů měla od té doby možnost podniknout řadu cest za hudebními dobrodružstvími, a tím posouvat a zvýrazňovat vlastní hudební vývoj. Mnohé už před lety napověděla změna názvu – už ne „klarinetové kvarteto“ ve smyslu klasické hudby nebo mainstreamového jazzu, ale „factory“, továrna na výrobu něčeho nového. Z minulých projektů kapely tento přístup ztělesňuje výborné album Out Of Home, na němž klarinetisté spolupracují s Alanem Vitoušem a také s Lenkou Dusilovou, nebo pozoruhodný projekt nadžánrových skladeb a jejich remixů Worx & Reworx. Naprosto přirozeným pokračováním pouti za větší hravostí a žánrovou šíří je pak právě novinka Meadows, na které se Clarinet Factory setkávají například s dívčím sborem Grunik a dalšími zajímavými hosty.

V říjnu 2017 vyšlo nové album skupiny Děti mezi reprákama, nazvané Prázdniny. Zakladatel kapely Dominik Zezula vysvětluje: „Ty písně zní úplně jinak než naše starší věci, je tam víc vlivů, víc nálad, textur, nápadů, dynamiky. A je to mnohem větší popík. Máme obyčejnou radost z toho, že tvoříme spolu.“ Zatímco dříve totiž byly Děti mezi reprákama de facto Zezulův sólový projekt, tentokrát je to už pevně semknutá kapela tří osobností.

Ventolin, vlastním jménem David Doubek, je autor a producent elektronické hudby a vysokoškolský pedagog. Jeho album se jmenuje Vitajte, což vzniklo podle nápisu na rohožce z Davidovy společné fotografie se skupinou Midi Lidi. Nicméně Ventolin dodává: „Je to dobrý název. Jednoduchý, banální a přitom paradoxně znepokojivý. Je to divné, že v současné době toto banální a konvenční oslovení působí skoro provokativně. Jako bychom měli pocit, že vítat je nepatřičné. Jakoby nebylo kam vítat – zleva zprava nás všichni straší, podivné počasí s posunutými ročními dobami, společnost, která je z interakcí se sociálními sítěmi tak vyděšená, že sama na sebe začne mířit mysliveckou kulovnicí, umělá inteligence, která vypadá spíš na autonomní stupiditu, internet, kterému jsme tak věřili, se proměnil na černou stoku špehování a fašistické propagandy. A do toho vlastní osobní chyby, nedostatky a pochyby. Je dnes snadné být smutný, víc a víc se uzavírat. Chci proti tomu protestovat, takže vitajte, navzdory všemu. Vitajte je deska, která chce mluvit, komunikovat, dělat si legraci, ale to už nějak nejde jen pomocí legračních krátkých sloganů, takže na ní najdete i vážné a temné věci.“ Více se dozvíte třeba z rozhovoru, který jsme s Ventolinem v roce 2017 a který si můžete dohledat v našem audioarchivu na webu – podobně jako rozhovory s Květy, s Clarinet Factory nebo s Dětmi mezi reprákama.

Zvíře jménem podzim, nové jméno na české scéně, je skupina nebo spíše volné uskupení téměř dvaceti osob. Tomáš Neuwerth a Tomáš Obermajer na bicí, Terezie Kovalová na violoncello, Veru Linhartová na housle, hráči na dechové nástroje, Ondra Mataj na kytaru, Marie Kieslowski na klavír, hudebník Aid Kid, zpěvačka Marie Puttnerová, zvukař Tomáš Havlen a další. A v čele toho všeho Jakub König, někdejší kapelník skupiny Obří broskev a už několik let maskovaný písničkář Kittchen.

Velkým objevem roku 2014 bylo na české scéně duo Kalle z Tábora, které tehdy získalo několik nominací nebo přímo ocenění včetně žánrové ceny Anděl v kategorii Alternativa. Kytarista David Zeman a zpěvačka Veronika Buriánková své první album natáčeli doma v pokoji na čtyřstopý magnetofon a až dodatečně nahrávku vylepšil anglický hudebník a mistr zvuku James Reindeer. Album vyšlo nejprve pouze digitálně a na kazetě a vůbec se nepočítalo s tím, že vzbudí takovou pozornost. Svou druhou dlouhohrající kolekci duo Kalle natáčelo už jako etablovaný protagonista české alternativní scény. Nové album se jmenuje Saffron Hills a dvojice je za ně nominována na ceny Apollo a Vinyla. Deska obsahuje devět skladeb nahraných na elektrickou kytaru s několika efekty, ale zazní také bicí automat nebo akustická kytara. Publicista Pavel Klusák psal v recenzi pro Radio Wave: „Veroničin zpěv na hraně úpěnlivosti, Davidova tendence hrát na kytary spíš stručnou kostru, kolem které si ovšem naše představivost může domyslet neviditelné reprezentované tělo. Dvojhlas je tu kvůli tomu, aby se něco vyslovilo společně. Kalle mají dost citu pro to, aby si vymysleli právě takovou hudbu, se kterou je jim naživo mimořádně dobře.” 

Albem, za kterým se skrývá silný příběh, je kolekce Mým kořenům zpěvačky, skladatelky a výtvarnice Milli Janatkové. V rozhovoru pro Český rozhlas Jazz řekla: „V dětství jsem od babičky hojně slýchávala o pratetě Věře, ale kupodivu ne v tvůrčí rovině. Spíše jsem slýchala o traumatu druhé světové války, o tom, jak to tehdy bylo obtížné, a až po letech jsem se dozvěděla, že dělala hudbu.“ Zpěvaččina prateta Věra Kistlerová skládala písně a zhudebňovala poezii a Milli Janatková se rozhodla své nové album sestavit právě z jejích skladeb. Nakonec na albu také propojila hudbu s výtvarným uměním, kterému se sama věnuje a kterému se ostatně věnovala i prateta Věra. Současně album a vše, co s ním souvisí, vnímá i jako určitý terapeutický prostředek: „Potřebovala jsem si vyřešit některé bloky, abych je neopakovala po minulých generacích. Uvědomila jsem si, jak druhá světová válka i naši generaci velmi ovlivnila,“ říká interpretka.

Desátým titulem v tomto pořadu (pořadí bylo určeno losem) je nahrávka česko-polského souboru pod vedením trumpetistky a skladatelky Štěpánky Balcarové. Jedním dechem však musíme doplnit ještě dvě jména – jednak polského básníka Juliana Tuwima, protože o jeho zhudebněné verše tu jde, a dále zpěvačky Małgorzaty Hutek, která Tuwimovy básně interpretuje. Štěpánka Balcarová je autorkou hudby, dramaturgyní, trumpetistkou a kapelnicí. Z dalších hráčů bych rád upozornil na kontrabasistu Jaromíra Honzáka, na saxofonistu Marcela Bártu nebo na flétnistu Roberta Fischmanna. Štěpánce Balcarové se vlastně podařilo u všech písní jednak zhudebnit báseň, ale současně napsat plnohodnotnou jazzovou skladbu, která by mohla fungovat i při nahrazení lidského hlasu jiným melodickým nástrojem. Ostatně volba polštiny je pro české posluchače zajímavá, protože slovům zčásti rozumíme, zčásti pro nás zůstávají zahalena tajemstvím a vnímáme právě jen melodii a výraz jazyka. Z Polska vedle zpěvačky pocházejí pianista a bubeník. A album má název Life And Happiness Of Julian Tuwim.

Do pořadu jsme vybrali navíc jeden bonus. V únoru 2017 vyšla u Indies Happy Trails kolekce osmi CD s archivními nahrávkami Karla Velebného, zakladatelské osobnosti českého moderního jazzu. Řada začíná nahrávkami souboru Studio 5 Ensemble z přelomu 50. a 60. let a končí reedicí zásadního alba skupiny SHQ Jazzové nebajky, natočeného v roce 1972. Dále obsahuje CD Rodinná kronika s nahrávkami z let 1962–63, disk Ztráta nalezeného syna se suprahonskými snímky Karla Velebného z let 1966 a 1967, alba SH/Jazz Quintet, SHQ a přátelé, Motus a album úprav lidových písní Týnom tánom v podání Jaromír Hnilička & Karel Velebný Tentetu.

NyníTřikrát z Proglasu: David...
Píseň: Thirst For Life (2017); Interpret: Kollar David - syntezátor, kytary; Album: Kollar David: Notes From The Underground
15.00Zprávy Proglasu, počasí
15.05Modlitba Korunky k Božímu...
15.05Modlitba Korunky k Božímu...
15.15Písničky pro hezké...
16.00Všimli jsme si
16.45Písničky

Petra Börnerová Trio – rozhovor

P5247106Chystáme rozhovor s rodinnou kapelou zpěvačky Petry Börnerové

Regiony

Regiony

Skład Niearchaiczny

skladNiearchaiczny_crossroadsRozhovor se skupinou Skład Niearchaiczny jsme vysílali na Nový rok 2018.

Nominace na ceny Vinyla 2017

kalle_saffronPodívejte se na nominace na ceny Vinyla 2017.

Partneři

Časopis Harmonie - klasická hudba, jazz a world music