Slyšte, lidé! – Na flétny a píšťaly…
Pořad v souvislostech
Na flétny a píšťaly…
Budeme vysílat
Jan Hrubý po sedmdesátce
Novinky z country hudby 2024
Novinky z country hudby 2024
Vysílali jsme
Hudební výlet do Asie 2024
Hudební výlet do Asie 2024
Což takhle dát si cover…
Audioarchiv
Týdeník Slyšte, lidé! bude tentokrát patřit hráčům na nejrůznější flétny, píšťaly a další tradiční dechové nástroje. Uslyšíte například Panovu flétnu, arménský duduk, bambusovou flétnu z Koreje, čínskou flétnu xiao nebo balkánskou píšťalu kaval.
Jako první se nám představí Saulius Petreikis, litevský hudebník, který hraje na více než 50 různých dechových nástrojů z celého světa, které sám shromáždil. Je také považovaný za jediného profesionálního hráče, který ovládá snad všechny tradiční dechové nástroje pobaltských zemí. Petreikisovo nejnovější album se jmenuje Laisvė šaukia, což znamená Svoboda volá, a obsahuje 14 skladeb, z nichž většinu Saulius složil společně se svým bratrem Donatasem.
Liselotte Rokyta je nizozemská virtuoska na Panovu flétnu, která hru na tento nástroj studovala u rumunských mistrů, což spojila i se studiem rumunského jazyka a literatury. Zabývala se rovněž dosud neprobádanými formami balkánského folkloru. Liselotte vyučuje hru na Panovu flétnu v několika zemích včetně Česka. Na Panovu flétnu se zaměřuje také festival, který tato hudebnice pořádá v Rožnově pod Radhoštěm – Božská flétna.
Arsen Petrosyan je mladý, ale velmi talentovaný hráč na duduk, arménský hudební nástroj, zapsaný od roku 2005 na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Duduk je dvouplátkový nástroj, tedy příbuzný například hoboje. Vyrábí se nejčastěji z meruňkového dřeva a mezi dřevěnými dechovými nástroji patří k nejdynamičtějším. Petrosyan na své album Hokin Janapar zařadil 11 melodií z různých částí Arménie.
Norský hudebník Hans Fredrik Jacobsen vydal album Svadilja, natočené na vrbovou píšťalku. Tedy na něco, co mnoho lidí považuje spíše za hračku než za seriózní hudební nástroj. Jacobsen se snaží toto klišé změnit, a tak natočil album – první, o kterém ví, jak píše – úplně celé nahrané na dlouhou vrbovou píšťalu. Natáčel na přelomu loňského jara a léta v jednom norském lese. Atmosféru nahrávky doplňují autentické hlasy ptáků a hmyzu. Jacobsen totiž vnímá právě zpěv ptáků jako zvuk, který lidstvo zřejmě v minulosti nasměroval k cíleným hudebním aktivitám.
Na bambusovou flétnu hraje významný portugalský hudebník, už 75letý Rão Kyao. Jeho album Gandhi je hudební poctou indickému mysliteli, která vznikla u příležitosti 150 let od Gándhího narození. Na začátku byla výzva indické vlády, která cíleně oslovila umělce z více než 120 zemí světa, aby po svém upravili jednu konkrétní Gándího oblíbenou píseň. Rão Kyao se projektu účastnil také a jeho verze se velmi zalíbila indickému ministerskému předsedovi Nárendrovi Módímu. Od této jedné skladby pak už práce plynule pokračovala k napsání celého autorského alba na počest indického velikána.
Na albu Wood & Steel se sešli hned dva flétnisté, kteří hrají na nástroje, které od sebe pomyslně dělí tisíce kilometrů a také 3000 let. Joce Mienniel je z Francie a hraje na kovovou flétnu, používanou v evropské klasické hudbě. Jeho kolega Aram Lee pochází z Koreje a hraje na daegum, bambusovou flétnu z Korejského poloostrova.
Z bambusu se vyrábí také čínská flétna xiao, která se vyvinula z jednoduché píšťaly, která patří ke kulturní tradici národa Čchiangů na jihozápadě Číny. Podle tradice tón této flétny připomíná zvuk ptáka fénixe, oblíbeného v čínských pověstech a pohádkách. Nám bude na čínskou flétnu xiao hrát malajský hráč Dennis Kwong Thye Lee.
Isabelle Courroy je Francouzka, přední světová hráčka na balkánskou chromatickou flétnu zvanou kaval. Její album Confluence #2 je druhá část plánované trilogie, jejíž první díl vyšel v roce 2014. Zatímco první CD obsahovalo autorské kompozice, novinka přináší úpravy lidových melodií z Balkánu, Turecka a Arménie. Plánovaný třetí díl pak bude postavený na spolupráci se současnými skladateli a bude obsahovat dosud nevydanou soudobou hudbu pro kaval. My však prozatím zůstáváme u druhého dílu, kteří nabízí deset tradičních melodií. Isabelle Courroy se ve svých úpravách snažila vedle kavalu podtrhnout roli strunných nástrojů, jako jsou santur, řecká lyra, nyckelharpa, housle, viola da gamba, kanonaki, harfa, arabská loutna, mandola a kontrabas. Důležitou roli na albu hrají také rytmické nástroje a v neposlední řadě lidský hlas. Samotný kaval není hlavním sólový nástrojem alba, ale je to jediný nástroj, který propojuje všechny kompozice.
Album Forest Of A Thousand Songs společně natočili flétnista Peter Phippen a finská hudebnice Arja Kastinen. Ona hraje na tradiční strunný nástroj kantele a on na japonskou flétnu šakuhači a na okarínu. Zatímco Phippen se jako hudebník a antropolog zabývá dechovými nástroji z různých období a různých kultur, Arja Kastinen se ve hře na kantele zaměřuje na improvizaci typickou pro hudbu 19. století.
Americký flétnista Gary Stroutsos pojal své nové album Songs For Leena jako kolekci improvizací, hraných na tradiční dlouhou flétnu indiánského kmene Hopiů, zvanou leena. Tento nástroj, používaný zřejmě naposledy v 7. století po Kristu, byl dlouho považován za ztracený a přežíval pouze v legendách. Několik těchto nástrojů však bylo objeveno při vykopávkách v roce 1931 a od té doby se vyrábějí i jejich repliky. Stroutsos, který hudební tradice původních obyvatel Ameriky dlouhodobě studuje, nyní na svém albu oživuje zvuk a způsob hry na tento legendární a tajemný dechový nástroj.
Le murmur de duduk, Šepot duduku, je název nového alba gruzínského hudebníka Chabuky Amiranashviliho. Ten pochází z hudební rodiny a sám se už jako dítě učil na několik nástrojů – klarinet, trubku, hoboj, tubu, fagot, housle a saxofon. I když se v minulosti profiloval většinou jako saxofonista, nové album natočil na svůj zvlášť oblíbený nástroj, kterým je arménský duduk, nástroj s pronikavým zvukem, na který je velmi těžké se dobře naučit hrát. Nové album obsahuje mimo jiné lidové písně, filmové melodie nebo Schubertovo Ave Maria.