Slyšte, lidé! – Hudba národnostních menšin Číny V.

Slyšte, lidé! – Hudba národnostních menšin Číny V.

Pořad v souvislostech


Hudba národnostních menšin Číny V.
Budeme vysílat

Hudební výlet do východní a jižní Asie
Hudební výlet do východní a jižní Asie
Slyšte, lidé!
Vysílali jsme


Čtrnáct hudebních tváří Jana Buriana

Čtrnáct hudebních tváří Jana Buriana

Sólo pro kytaru 2022
Audioarchiv
7. března 2022 World music, Aktuality Autor: Milan Tesař

Už popáté sáhneme v pořadu Slyšte, lidé! po 20dílné sérii CD, která mapuje folklor 55 národnostních menšin Číny. Tentokrát sáhneme po discích č. 15, 16 a 17 a budeme si pouštět lidovou hudbu osmi národností z jižní části Číny – například Miaů, Liů, Tungů nebo Šuejů.

Pořad zahájíme u národa Šeů, který představuje asi 700tisícovou populaci především v jihovýchodní Číně, v přímořských provinciích Fu-ťian a Če-ťiang a v sousední vnitrozemské provincii Ťiang-si. Konkrétně zpěváci, kteří poskytli své hlasy na nahrávku vydavatelství Naxos, žijí v horských oblastech provincie Fu-ťian. Jsou známí jako výrobci velmi kvalitního čaje. Vyznávají buddhismus nebo taoismus, případně kult předků. Konkrétně pak uctívají údajného předka svého národa Pan-chu. Jejich písně jsou buď jednohlasé, což jsou často balady o historických událostech, a dále písně dvojhlasé.

Jednou z nejpočetnějších čínských národností jsou Miaové, který je téměř devět milionů. Žijí převážně ve vnitrozemské provincii Kuej-čou a dále v regionech Jün-nan, Chu-nan, Kuang-si a Čchung-čching. Vedle Číny jich asi půl milionu žije také v hornatých oblastech Vietnamu a poměrně velké menšiny také v Laosu a Thajsku. Slovo Miao je čínského původu a znamenalo něco jako „barbaři“ v evropském kontextu. Ve skutečnosti pod názvem Miaové rozumíme čtyři různé národy – Hmu, Qo Xiong, A-Hmao a Hmong. Tradičně se živili zemědělstvím, pěstovali ráži, kukuřici a také mák na opium, které pak směňovali za stříbro. Mezi jejich tradice patří antifonální zpěv, při kterém se střídají dva sbory zpěváků, ale mají také instrumentální hudbu – typický nástroj se jmenuje lu-šeng a je to dechový nástroj z bambusu, který může být dlouhý až tři metry. Zajímavé jsou jejich svatební zvyky – mladí lidé si na důkaz lásky vyměňují rýžové koláčky nebo kachničky mandarínské. Hostům nabízejí zvláštní alkoholický nápoj, zvaný „alkohol z rohu“. K jejich zvykům patří také býčí zápasy nebo koňské dostihy.

Liů je něco přes jeden milion a jsou považováni za původní obyvatele tropického ostrova Chaj-nan, v jehož jižní části dnes žijí. Vyznávají animismus a kult předků a představují přechodný typ mezi thajskými a austronéskými národy. Své písně zpívají jednak v čínštině, jednak ve vlastním jazyce li. Z jejich folkloru si v pořadu poslechneme tři písně. V první jde o výchovu synů k bratrské solidaritě, která posiluje rodiny a celé vesnice. I druhá píseň má morální podtext: Když budete k druhým přistupovat s respektem, bude na světě méně těžkostí a překážek. Na závěr tohoto bloku to pak bude ukolébavka. 

Tungové jsou přibližně třímilionová národnost, žijící hlavně v provincii Kuej-čou v jihozápadní Číně. Tungové byli zvláště v počátku existence komunistické Číny prominentní národností, protože hned po roce 1921 jich mnoho vstupovalo do komunistické strany. Během takzvaného Dlouhého pochodu, ústupu čínské rudé armády před nacionalistickým vojskem Kuomintangu, plnili roli zásobovačů komunistické armády. Zatímco severněji žijící Tungové téměř splynuli s většinovými Číňany, na jihu udržují ještě některé specifické zvyky. Jako zemědělci vyšlechtili zvláštní druh lepkavé rýže, jejich specialitou je také olejový čaj, vlastně polévka z oleje ze semen čajovníku, z čajových listů, rýže, arašídů a vepřového masa.

Kelaů je asi 600 000 a žijí v provincii Kuej-čou a také v Čuangské autonomní oblasti Kuang-si. Jejich typický hudební nástroj se jmenuje ťiao-chu – jsou to housle se dvěma strunami a s tělem vyrobeným z kravského rohu. My si postupně pustíme tři krátké ukázky jejich lidové hudby. První bude milostná píseň, ve které se zpívá o rostlině zvané imperata, o rýži a o broskvi, ke které chlapec přirovnává svou dívku. Druhá píseň má méně poetický obsah. Zpívá se v ní o stavbě nového domu a o tom, jak při tom musíte lézt po trámech. A do třetice to bude píseň s názvem Tygr šplhající po horách, která se zpívala při sběru palivového dříví. 

Mezi uznané národnostní menšiny v Číně patří i Jaové v počtu přibližně 2,5 milionu. Žijí převážně ve vysokohorských oblastech jižní Číny a už nepoužívají svou původně řeč – většinou mluví čínsky. V různých oblastech se hlásí k různým náboženstvím – nejdůležitější je taoismus nebo uctívání tradičního boha Pan-Ku. Jaové jsou mistři v batikování, malování, sochařství a vyšívání. Jsou pověstní velkou úctou ke starším a u části Jaů se také dochovalo speciální písmo určené pouze ženám. My si z jejich folkloru poslechneme tři krátké ukázky. V první se zpívá o vytrvalém dešti, doslova potopě, a o nemožnosti sehnat do bezpečí dobytek. V druhé se zpívá: „Šli jsme lovit kapry, ale nepovedlo se. Chytil jsme však bahenní rybu, a tak nejdeme domů s prázdnou.“ Třetí píseň je o vztahu dvou lidí. Chlapec a dívka zpívají každý na jednom vrcholu hory. Pak sejdou do údolí, chytí se za ruce a už zůstanou spolu a založí rodinu. 

Tchu-ťiaové svůj původ odvozují od obyvatel starověkého království Pa. Jejich původní jazyk prakticky zanikl, dnes drtivá většina z nich hovoří čínsky. Tradičně se věnují zemědělství – pěstování rýže, kukuřice a batátů a těžbě tungového dřeva. Součástí jejich původního náboženství byl kult bílého tygra. Jejich typickým jídlem jsou rýžové koláčky.  

Šuejů je přibližně 400 000 a považují se za potomky lidu Paj-jüe, který obýval dnešní jižní Čínu a severní Vietnam v období kolem přelomu letopočtu. Šuejové hovoří vlastním jazykem a udržují klanové uspořádání společnosti. K jejich tradičním pokrmům patří lepkavá rýže a ryby, především kapři. Zachovávají tradiční polyteistické náboženství spojené s kultem předků.

Brazilský hudebník Cláudio Jorge

jorge-claudio_samba-jazzBrazilský hudebík Cládio Jorge spojuje sambu a jazz.

Regiony

Regiony

Rozhovor s duem Ensoi

ensoi_water-ringsPoslechněte si rozhovor s elektropopovým duem Ensoi.

Folkové prázdniny 2022 – o poezii

11kytaraFolkové prázdniny 2022 zahájí peruánská zpěvačka Susana Baca. Tématem festivalu bude poezie.

Hudba národnostních menšin Číny V.

folk_music_china_17Poslechněte si pátou část seriálu o hudbě národnostních menšin Číny.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web