Rasm Almashan: Ráda pozoruji svět kolem sebe
Rasm Almashan je zpěvačka, která vyrůstala v Jemenu a posledních asi dvacet let žije v Polsku. Své vzpomínky na Jemen a své přátele z této arabské země zhmotnila na svém prvním sólovém albu Yemenia. Nejen o něm s ní budeme hovořit v pořadu Jak se vám líbí. Premiéra 3. prosince 2020, poté v archivu.
Rozhovor se zpěvačkou Rasm Almashan
Své dětství jste strávila v Jemenu a vzpomínky na tuto dobu jste nyní otiskla do alba Yemenia. O jaké vzpomínky se jedná?
Album Yemenia je inspirováno mým dětstvím v Jemenu, tedy v mé druhé vlasti. Jestliže říkám, že Polsko je má první vlast a Jemen ta druhá, ve skutečnosti mezi tím nedělám vůbec žádné rozdíly. Jemen byl pro mne velmi inspirativní. Přijela jsem tam jako šestiletá holčička, chodila jsem tam do školy a měla jsem tam hodně přátel jak přímo z Jemenu, tak například ze Somálska, Keni a dalších afrických zemí, také z Indie, z Kuby, Španělska… Navštěvovala jsem multikulturní školu. Jako dítě v tomto věku nasáváte veškerou atmosféru, všechno, co se kolem vás děje. Já jsem byla trochu plachá, ale už tehdy jsem měla moc ráda hudbu, a tak jsem se dívala kolem sebe a poslouchala. Jemen je velmi muzikální země. Moje rodina v Jemenu byla hudebně nadaná, ale myslím, že to platí o každé rodině v té zemi. Jemenci krásně zpívají, umí hrát na různé bubny a všechno je tam velmi barevné a plné emocí. Hudba tam rozhodně není nudná. A já jsem tyto své pocity chtěla představit na svém aktuálním albu. Myslela jsem si, že v Jemenu zůstanu už napořád, ale v osmnácti letech jsem se přestěhovala do Polska. Už tenkrát jsem se ale rozhodla, že jednoho dne natočím album jako poctu lidem v Jemenu a zároveň ukážu lidem tady v Evropě, co jsem cítila, když jsem byla malá. Písně na albu nejsou přímo jemenské, ale jsou jemenskou hudbou inspirované a obsahují řadu konkrétních prvků tamního folkloru. Jemen mi moc chybí a doufám, že se tam jednou zase vrátím. Toto album jsem tedy naprosto jednoznačně věnovala Jemenu.
Zpíváte mimo jiné o životě žen. Jaký je rozdíl mezi polskými a jemenskými ženami?
Nevím, jak bych stručně vysvětlila, jaký je rozdíl mezi polskými a jemenskými ženami. Ten rozdíl je totiž obrovský. Zaprvé se velmi liší, pokud jde o lidská práva. Ženy v Jemenu mají mnohem méně práv než ženy v Evropě. Ale jsou silné a tvrdě pracují. Často jsou velmi inteligentní, ale nemohou si dovolit to co ženy zde v Polsku. V čem se ženy v těchto dvou zemích od sebe naopak neliší, je míra soucitu a empatie. A mají také stejné sny. Dívce v Polsku se její sny mohou vyplnit, dívka v Jemenu obvykle takové štěstí nemá. Zpravidla se musí vdát, mít děti a tím její možnosti končí. Ale není to tak, že by všechny ženy v Jemenu nutně zůstávaly doma. Znala jsem tam učitelky, právničky, lékařky. Myslím, že ženy z celého arabského světa by měly povstat. Vadí mi, že tyto inteligentní ženy nemají právo na to, aby si samy rozhodly, co chtějí v životě dělat.
Diskutujete se svými fanoušky třeba po koncertech o Jemenu?
Od té doby, co jsem se přistěhovala do Polska, je můj jemenský původ asi nejdůležitějším tématem, o kterém s lidmi hovořím. Lidé se mě na Jemen ptají, kladou mi otázky a já odpovídám. A přitom zdůrazňuji, že jim neříkám, co si mají myslet. Pouze vyprávím, jak to bylo. V Jemenu jsem lidem zase vyprávěla o Polsku, o tom, jak je Polsko krásná země, jací hodní lidé tam žijí. Vyprávěla jsem o polské kultuře, zpívala jsem jim lidové písně z jižního Polska. Pokud jde o koncerty, musím říct, že s programem z alba Yemenia jsem zatím mohla vystoupit pouze dvakrát a jen jednou jsem mohla s lidmi o tomto tématu hovořit. Jsem hodně plachá a nerada na pódiu mluvím. Ale možná nastal čas hovořit na koncertech trochu víc. Měla bych lidem vyprávět o tom, že každá z písní mého alba nějakým způsobem reflektuje můj osobní příběh. Chtěla bych se o to pokusit, ale současně vím, že někdy potřebuji mlčet. Raději se vyjadřuji hudbou, ta mluví za vše. Kdybych zpívala o něčem, co je zřejmé, bylo by to směšné.
Vaše album bodovalo několik měsíců v prestižním žebříčku World Music Charts Europe. Je to pro vás důležité?
To, že moje album bodovalo v hitparádě World Music Charts Europe, je velmi příjemné. Tento žebříček umožňuje lidem objevit novou hudbu a příběhy těch, kdo ji tvoří. Díky umístění v této hitparádě mohu svůj příběh vyprávět, a právě to je pro mne to nejdůležitější. To není jen číslo, umístění v žebříčku, ale jsou to drobné příběhy skutečných lidí a pro mne je důležité, že lidé tyto příběhy uslyší.
Čemu byste se věnovala, kdybyste nebyla zpěvačkou?
Kdybych měla dělat něco jiného než hudbu, asi bych byla spisovatelkou. Ráda píšu, protože ráda pozoruji svět kolem sebe. Ráda se dívám, jak lidé reagují, co říkají. Zajímá mě, čemu se lidé kolem mě věnují, co je baví. Líbí se mi i další druhy umění. Ráda kreslím, zajímám se o design. To všechno mě naplňuje. Ale mám také rodinu, mám děti a ty mě právě teď plně zaměstnávají.