World Music

Máte rádi spojování hudebních stylů s příchutí exotiky a tradice? Pak jste zde správně. World music je sice umělý termín (vymysleli jej prodejci hudebních nosičů v 80. letech), ale skrývá v sobě pestrou škálu hudby, kterou je radost poslouchat a objevovat.

Docuku: Meziřečí

11. října 2004, 00:00

Přinášíme recenzi prvního alba valašskomeziříčské skupiny Docuku.

Malina Luboš: Afterparty

11. října 2004, 00:00

Třetí sólové album <strong>Luboše Maliny</strong>, banjisty skupiny
<strong>Druhá tráva</strong>, je zatím nejkomornější. Zatímco na předchozích
deskách <strong>Naper se a pukni!</strong> a <strong>Zákusek</strong> se Malina
obklopil řadou slavných muzikantů od nás i ze světa (z těch zahraničních stojí
za zmínku například <strong>Peter Rowan</strong> nebo irský dudák <strong>Davy
Spillane</strong>), tentokrát si vystačil maximálně s jedním spoluhráčem v každé
skladbě. Přesto se mu podařilo nahrát desku, která na první poslech zaujme sytým
a plným zvukem

Traband: Hyjé!

7. října 2004, 00:00

Před dvěma lety jsem psal o albu Road Movie skupiny Traband a konstatoval jsem, že na něm (oproti předchozí desce) ubylo folkových prvků. Novinka Hyjé! je poznamenána dvěma návraty - především návratem k písničce (tedy k folku) a za druhé návratem k duchovním tématům. Neznamená to, že by kapela Jardy Svobody začala opět hrát hlavně na křesťanských akcích jako jeho bývalý projekt Otcovy děti. Ani nemůžeme očekávat, že začne Traband objíždět jenom folkové festivaly a ostatním akcím se vyhne. Nicméně mohlo by dojít k většímu "otevření? kapely a tím pádem k získání dalších fanoušků. Album Hyjé! je méně taneční než předchozí dva opusy (Kolotoč a Road Movie). Mnohem víc jde o desku k přemýšlení

Čechomor: Proměny Tour 2003

11. května 2004, 00:00

V roce 2000 natočila <strong>Českomoravská hudební společnost</strong> své zatím poslední a také zatím nejlepší řadové album <strong>Čechomor</strong> (jehož název o málo později přijala za svůj). O rok později následovala úspěšná nahrávka <strong>Proměny</strong> s Collegiem českých filharmoniků. V dalším roce vydal Čechomor koncertní album <strong>Live</strong> (bez orchestru) a nyní vychází v podobě dvojalba koncertní záznam z turné <strong>Proměny</strong> (tedy opět s orchestrem). Možné kombinace byly vyčerpány, těšme se na další studiové album. Předtím si však pojďme říct aspoň pár slov o koncertně-filharmonickém dvojCD <strong>Proměny Tour 2003... </strong><!-- )-->

Marcipán: Polajko!

19. března 2004, 00:00

<p>Špatně se píše o tak neuchopitelné kapele, jako je pražský
<strong>Marcipán</strong>. Vždyť na albu <strong>Polajko!</strong> (což je
mimochodem už druhá položka v diskografii souboru) se najdou odkazy snad na
všechny myslitelné hudební žánry. Vždyť se zde v jedné kapele sešli lidé se
zkušenostmi s gregoriánským chorálem a z prapůvodní <strong>Českomoravské
hudební společnosti</strong> (houslista a kapelník Jiří Hodina), z barokní hudby
(klavíristka Martina Přibylová), z<strong> Manon 15</strong> nebo
<strong>Chinaski</strong> (bratři Ondřej a Štěpán Škochové, tj. kytarista a
saxofonista) a ze symfonického orchestru či jazzu (kontrabasista Tadeáš
Mesany)!...<!-- )--></p>

Hrubý Jan & Kukulín: Silmarillion

10. března 2004, 00:00

<p>V době snad největší módy knih <strong>J. R. R. Tolkiena</strong> vydává
<strong>Jan Hrubý</strong> se skupinou <strong>Kukulín</strong> album
<strong>Silmarillion</strong>, tematicky zaměřené na nejnáročnější Tolkienovo
dílo, které vypráví o mytologii a historii Středozemě. Byla by však chyba
obviňovat Hrubého ze snahy svézt se na módní vlně. Vždyť předchozí řadové album
Kukulínu z roku 1998 se přímo jmenovalo <strong>Středozem</strong>. Silmarillion
tak můžeme brát jako jeho pokračování.<!-- )--></p>

Koňaboj: Já sa koňa bojím

9. března 2004, 00:00

<p>Zní to trochu jako pohádka. Kapela, která funguje několik měsíců, se přes
konkurz dostane na náš největší festival. Tam vyhraje v diváckém hlasování a
díky tomuto vítězství dostane možnost zdarma natočit pár písní v dobrém studiu.
A hned se najde i sponzor, který doplatí zbývající čas potřebný k nahrání celého
cédéčka. Toho se navíc ujme prestižní vydavatelská společnost. Něco takového se
nestává každý den. <strong>Koňaboji</strong> z Vyškova se to podařilo. Dosaďte
si za neurčitá slova v předchozích větách jména Zahrada (festival), AV Studio ve
Vyšším Brodě (studio), Velkopopovický kozel (sponzor) a Indies Recodrs
(vydavatelství) a pohádku máme celou. Album <strong>Já sa koňa bojím</strong>
právě vychází. Pojďme si je společně poslechnout...<!-- )--></p>

Asonance: Vzdálené ostrovy (Scottish and Irish Folk Songs and Ballads)

16. února 2004, 00:00

Asonance na svém šestém studiovém albu nepřináší nic nového. Pokud tuto skupinu znáte, dobře víte, čím vás potěší, případně čím vás zklame. I na <strong>Vzdálených ostrovech</strong> se střídají balady s rychlejšími písněmi a s tradičními instrumentálkami (především s tanci jigy a reely). Písničky jsou obdařeny texty kapelníka Honzy Lašťovičky, který se snaží o co nejpřesnější převod do češtiny - i za cenu rytmických nepřesností nebo špatně frázovatelných pasáží...<!-- )-->

Kočko Tomáš & Orchestr: Do tanca!

16. ledna 2004, 00:00

<p>Po převážně autorském projektu <strong>Hodovnice</strong> a po další sadě
zhudebněných veršů <strong>Ladislava Nezdařila</strong> ("neřadové? album
<strong>Sadné zrno</strong>) přichází <strong>Tomáš Kočko</strong> s projektem,
na kterém vzdává hold folklóru severní Moravy a Slezska - písním, nástrojům a
především tancům. Do tanca! není ani tam album k tanci, jako spíše o tancích...<!-- )--></p>

Navarová Zuzana d. T. & KOA: Jako Šántidéví

11. prosince 2003, 00:00

<p>Přesně v duchu názvu svého minulého alba <strong>Barvy všecky</strong>
uvařila <strong>Zuzana Navarová</strong> se skupinou <strong>KOA</strong> novou
desku. Barvami hýří booklet (zajímavě graficky řešený, bezesporu originální,
avšak nepraktický) i samotné písně. Jako by se zpěvačka s někým vsadila, že na
jednom albu nabídne posluchačům country, jazz, blues, romský folklór, šansony,
folk, klezmer... Výsledek můžeme ocenit jako další doklad oblíbené fráze, že
škatulkování nemá smysl. Nebo pochválit jako známku umělecké mnohostrannosti
umělkyně. Nebo odsoudit jako doklad jejího tápání. Jak je libo. Sám mám
Navarovou a Kou z umělecké bezradnosti ani z paběrkování v různých stylech
nepodezírám. Přesto mám nepříjemný pocit, že novinka Jako Šántidéví se nevyrovná
Barvám ani předchozímu projektu <strong>Skleněná vrba</strong>. Pokusím se
vysvětlit proč...<!-- )--></p>