Katarína Koščová: Oknom (recenze CD)

První vítězky české a slovenské SuperStar mají mnoho společného. Zatímco jejich první alba byla víceméně popová, na dalších nahrávkách se postupně od středního proudu odpoutávaly a jejich poslední díla jsou velmi osobní a nadžánrová. Přesto jsou hudební i osobní cesty Anety Langerové a Kataríny Koščové rozdílné. Katka už na svém prvním albu Ešte sa nepoznáme (2005) lehce inklinovala k folku, na Nebotrasenie (2009) už naplno rozvinula svůj vztah k šansonu a na novince Oknom mezi prvky jazzu, šansonu a folku hledáme komerční pop naprosto marně. Aneta Langerová u poprocku zůstala o něco déle – ještě na albu Jsem z roku 2009 – a až novinka Na Radosti je jasným důkazem jejího směřování „jinam“.

Na nové řadové album Kataríny Koščové čekali fanoušci zdánlivě dlouhých pět let. Čas mezi Nebotrasením a Oknom však zpěvačka vyplnila rodinným projektem Uspávanky (se svým švagrem Martinem Husovským a sestrou Veronikou Husovskou), albem především lidových koled Štedrý večer, spoluprací se skupinou Neřež (koncertní album Vlakem na Kolín) a s Michalem Horáčkem (dvě písně na jeho projektu Český kalendář) a v neposlední řadě také vlastním mateřstvím. Troufám si tvrdit, že všechny tyto zkušenosti ji formovaly jako ženu i jako umělkyni. A vše se odráží i na jejím nejnovějším albu.

Oknom působí částečně dojmem uceleného koncepčního díla – díky aranžím, celkové náladě a barvě zpěvaččina hlasu. Do konceptu zapadá i píseň Přes most bez punčoch, důvěrně známá z Horáčkova Českého kalendáře (Katarína, autorka melodii, si ji „vypůjčila“ na své album, podobně jako to udělal s písní Štědrý večer v případě své vánoční desky). Michal Horáček je však zastoupen ještě jedním textem, roztančenou a v dobrém slova smyslu nervní písní Člověk je rodem tanečník. A horáčkovskou inspiraci cítíme i ve skladbě O život, jedné z nejsilnějších na albu, s textem Silvie Kaščákové ve formě villonské balady.

Swingující rytmus, který právě píseň O život charakterizuje, zdobí i další momenty alba až po závěrečnou Z kaviarne Slávia. Jazzově však doprovodní muzikanti rozezní už úvodní K plafónu a krásnou barvu kontrabasu, piana nebo akordeonu si posluchač může vychutnávat během celého poslechu. Autorka se svým týmem (na produkci a aranžích se podílel především pianista Dano Špiner, v kapele najdeme rytmiku z jazzového Vertiga – Rasťa Uhríka a Dana Šoltise – i další skvělé muzikanty) vytvořila po stránce melodické, harmonické i rytmické příjemnou kolekci šansonů a jazzových písní s texty, které se často dají číst i jako samostatná poezie.

Zásluhy Kataríny Koščové jako autorky přitom nijak nezastiňuje fakt, že podle mne nejsilnější text alba napsala opět Silvia Kaščáková. Nechci srovnávat absolutně – a například s árií I Don’t Know How To Love Him z Jesus Christ Superstar se dá poměřovat jen stěží –, ale Magdalénka na mne zřejmě ze všech písní o Máří Magdaléně, které jsem kdy slyšel, zapůsobila asi nejvíc. Verše „Je príliš krátky žalm na moje dlhé vlasy. Ten oheň neuhasí myrha ani kardamom“ by však zdaleka jen polovičatě, kdyby je neinterpretovala tak dobrá zpěvačka jako Katarína Koščová.

Jestliže se v případě Anety Langerové čeští publicisté rozplývají chválou nad novým albem Na Radosti, patří minimálně stejná poklona Kataríně Koščové. Oknom není album pro povrchní posluchače komerčního popu, ale pro ty, kteří v textech i v hudbě hledají poezii a život.

Vydáno vlastním nákladem
Rok vydání: 2014
Žánr: folk
Celkový čas: 47:10