Michal Horáček: Český kalendář (recenze 2CD)

Michal Horáček: Český kalendář (recenze 2CD)
26. ledna 2014 Country, Recenze, Folk, Jazz Autor: Milan Tesař

Na dvojalbu textaře Michala Horáčka se podílelo několik skladatelů a aranžérů a velké množství sólových zpěváků a zpěvaček a doprovodných hudebníků. Vše se točí kolem villonských balad a běhu času. Pozoruhodných momentů, kvůli nimž má smysl se do 32 balad zaposlouchat, je však mnohem víc.

Dva umělci u nás v roce 2013 vydali alba inspirovaná během dvanácti měsíců v roce. Zatímco skladatelka a pianistka Beata Hlavenková vyjádřila tok času od ledna do prosince čistě abstraktní řečí hudby a nic než klavír na jejím albu Theodoros neuslyšíte, Český kalendář Michala Horáčka je dílo rozmáchlé žánrově, aranžérsky, skladatelsky i interpretačně. Pouhý výčet všech osob a osobností, které se na jednotlivých písních podílely, by možná přesáhl rozsah této recenze.

Příběh Českého kalendáře je dostatečně známý. Textař, jemuž je dlouholetá spolupráce se skladatelem Petrem Hapkou dávno úzká (viz například výborné, deset let staré album Tak to chodí s Jardou Svobodou) napsal sadu villonských balad, tedy básní s pevnou strukturou a především s předem daným systémem rýmů. Co báseň, to silná výpověď a často i plnohodnotný příběh. Díky internetu si básně mohl kdokoli přečíst a také kdokoli zhudebnit. Autor hudební zpracování posoudil a postupně vybíral skladatele – známé (Petr Hapka, Katarína Koščová, Lenka Nová, Petr Linhart) i neznámé (Hynek Koloničný, Vladimír Nejedlý). Písní se poté chopili zdatní aranžéři (Michal Pekárek, Matej Benko a další) a konečně sóloví interpreti a doprovodní muzikanti. Na kolekci 32 balad (ke každému měsíci v roce jsou zde dvě až tři) se podíleli například Wabi Daněk, Lenka Dusilová, František Segrado, Bára Basiková, Vojtěch Dyk, Jiří Zonyga, Michael Kocáb, Lenka Nová, Szidi Tobias, Zdeněk Svěrák a další zpěváci a herci několika generací. A tak jako je pestrý soupis hlasů, musí být nutně barevný i výčet stylů. Zjednodušeně řečeno jde o popový projekt. Jednotlivé písně však mají blízko k jazzu, šansonu, folku, country, rocku i elektronické hudby. Přitom díky Horáčkovým textům a jejich podmanivému rytmu projekt nezní roztříštěně. A naopak díky žánrové pestrosti si posluchač neuvědomí, že poslouchá dvaatřicet variací na tutéž rytmickou strukturu.

Při barevnosti a rozmáchlosti projektu je pochopitelné, že si každý posluchač na dvojalbu najde své oblíbené písně a naopak ty, které při dalších posleších bude přeskakovat nebo podvědomě ignorovat. Mne, jak jsem se přistihl, zaujaly především skladby, které z celku výrazněji vybočují. Patří k nim rozverný Bůh sněhuláků s Petrou Hřebíčkovou, ve kterém je struktura původní básně snad nejvíc porušena (dlouhou mezihrou uprostřed nikoli sloky, ale přímo verše). Patří k nim dvě klasicizující melodie Josefa Fojty – slavnostní Nepolykejte andělíčky a Pražské jezulátko, milá dětská píseň s textem, který nabídne momenty pro zamyšlení i dospělým. Patří k nim rázné tango Maturitní ples s trefným textem ze školního prostředí (se všemi těmi cosiny, Mnaty a Vojeny). Patří k nim trefná charakteristika českého fanouškovství v hymnické Kdo neskáče, není Čech. Patří k nim tak akorát napůl naznačený příběh Vyplout k Bradáčovi v podání Wabiho Daňka. Patří k nim skvěle zazpívané repliky o dikobrazech chránících celý svět v písni Musíte mi to vyprávět (Jarda Svoboda, podpořený dětským zpěvem). Patří k nim jen tak mimochodem odzpívaná (jako byste jen cosi zaslechli při procházení galerií) píseň koně svatého Martina ze Škrétova obrazu (Lenka Dusilová a S díky Karlu Škrétovi). Patří k nim herecká etuda Finále bude v televizi (Jan Budař, Bára Basiková, Iva Pazderková). A patří k nim také Štědrý večer, jedna z nejkrásnějších vánočních písní, které u nás v posledních letech vznikly, a také jedna z nejkrásnější písní o víře, naději a lásce. – Ve výčtu bychom však mohli pokračovat. Písně jako Zem za dna světa čerpá síly, Přes most bez punčoch, Žijeme v nádherné době, Za diktatury plískanic a dalšíby v jiné sestavě a při jiné náladě také mohly být ozdobami alba.

Český kalendář je však víc než jen soubor silných písní. Tak jako každá jednotlivá skladba vznikla spojením do posledního detailu promyšleného textu s pečlivě vybranou melodií a originálními aranžemi, o patro výš tvoří celé album nejen suma melodií a textů, ale především jejich vzájemné působení – protiklady nálad, pestrost příběhů, střídání barev hlasů, sled sladkých sborů s drásající elektronickou hudbou. A nad tím vším, v patře nejvyšším, se vznášejí vyřčené i nevyřčené odpovědi na otázky, které Michal Horáček ve svých básních – mezi chytře vymyšlenými rýmy – klade. Přitom nejde jen o takové „drobnosti“, jako je identita pražského Bradáče (což si může každý snadno dohledat). Ale například i o tak závažná témata, jako zda Bůh může uvěřit v nás (Štědrý večer).

Vydavatel: Kudykam
Rok vydání: 2013
Žánr: pop
Celkový čas: 114:48

www.ceskykalendar.cz