Slyšte, lidé! – Novinky vydavatelství Nonesuch
V rámci týdeníku Slyšte, lidé! vám nabídneme hodinovou přehlídku novinek amerického vydavatelství Nonesuch. To vzniklo v roce 1964 a původně se věnovalo klasické hudbě. Dnes je jeho katalog široký – obsahuje špičkové nahrávky z jazzu, folku, bluegrassu, soudobé i klasické hudby. V pořadu si budete moci poslechnout například zpěváka Teitura z Faerských ostrovů, arménského pianistu Tigrana Hamasyana, violoncellistu Yo-Yo Ma nebo písničkářku Rhiannon Giddens. Poslouchejte 6. května 2017 od 19.15 nebo 9. května od 16.55, případně kdykoli potom v audioarchivu.
V září 2016 například vyšlo album Nearness, na kterém spolupracují saxofonista Joshua Redman a pianista Brad Mehldau. Šest duetů pánové zaznamenali během svého koncertního turné po Evropě a jejich nahrávka se poté dočkala nominace na cenu Grammy v kategorii Nejlepší jazzové instrumentální album. Oba protagonisté patří mezi nejlepší hráče na své nástroje vůbec a album Nearness není jejich první spolupráce. Mehldau byl v roce 1990 členem Redmanova kvartetu a Redman hostoval Mehldauovi v roce 2010 na albu Highway Rider. Znovu se pak sešli ještě v roce 2012 na albu Joshuy Redmana Walking Shadows.
Poté přejdeme k zajímavé mezinárodní spolupráci amerického skladatele soudobé hudby, nizozemského souboru hudby staré a popového zpěváka z Faerských ostrovů. Zpěvák si říká Teitur, skladatel se jmenuje Nico Muhly a skupina Holland Baroque. I když jejich pozoruhodné album Confessions vyšlo na podzim 2016, spolupráce mezi autorem a zpěvákem začala už v roce 2009. Muhly tehdy pobýval na skladatelské stáži v Nizozemsku, kde pracoval na projektu inspirovaném ranými sociálními médii. Jako inspirace pro sérii písní mu posloužily výroky „obyčejných“ lidí, kteří nahrávali domácká videa a svěřovali se se svými každodenními starostmi. Tato „vyznání“ nazpíval Teitur s doprovodem souboru Holland Baroque, jehož těžiště tkví v interpretaci staré hudby, ale zde se skvěle vypořádal s tvorbou současného autora.
Arménský jazzový pianista Tigran Hamasyan vychází mimo jiné z tradiční hudby své podkavkazské vlasti. Ale nejen z ní. Ostatně před časem mi v rozhovoru řekl: „Mám rád různé druhy hudby a rozhodně bych o své tvorbě nemluvil jako o čistém jazzu. Vedle arménské tradiční hudbě mě inspiruje také heavy metal, hiphop, drum’n’bass nebo tradiční indická hudba. Nerad to, co tvořím a hraju, zařazuji do nějakých škatulek.“ Tigran Hamasyan má americký pas, ale považuje se stále v první řadě za Arména. U newyorské společnosti Nonesuch nedávno vydal nové album An Ancient Observer.
Dále budeme podruhé poslouchat pianistu Brada Mehldaua. Nyní to bude spolupráce na pomezí jazzu a folku, protože klavíristovým partnerem bude mandolinista Chris Thile. Spojení mandolíny a klavíru není v jazzu ani v nové akustické hudbě ničím novým. Například v roce 2012 vyšlo u vydavatelství ECM společné album mandolinisty Hamiltona da Holandy a pianisty Stefana Bolana a u nás toto spojení na konci minulého století dostali nejen na folkové festivaly mandolinista Martin Krajíček a pianista Zdeněk Král. Nyní tedy tuto disciplínu dotáhly k dokonalosti dvě špičky svých žánrů ve světovém měřítku – pianista Brad Mehldau a Chris Thile, zpěvák a mandolinista, známý z akustických skupin Nickel Creek a Punch Brothers. Hned od úvodní skladby jejich dvojalba je zřejmé, že pánové vsázejí jak na rozdílný zvuk obou nástrojů, tak na jejich společné rysy. Vedle toho, že oba hráči dostanou na albu dostatek prostoru k sólům, představují se i jako doprovodné nástroje ke zpěvu.
Pod názvem 50 Song Memoir vyšlo album skupiny The Magnetic Fields, respektive jejího kapelníka Stephina Merritta, který předloni oslavil 50. narozeniny. Při té příležitosti se rozhodl zrekapitulovat v písních svůj život i svět kolem sebe, a to včetně vývoje hudební scény. Ke každému roku svého života tedy napsal píseň. Všechny je také nazpíval a nahrál – použil přitom více než 100 nástrojů od ukulele přes klavír až po automatické bicí. V textech se autor ohlíží za svým dosavadním životem a dokumentuje společenské nebo kulturní trendy. Album vyšlo jako kolekce pěti CD nebo vinylových LP desek se 100stránkovým bookletem. Přidám dvě zajímavosti. Stephin Merritt tuto velkolepou kolekci začal nahrávat v roce 2015 přesně v den svých 50. narozenin. A koncertní provedení díla obsahuje vždy všech 50 skladeb. Proto Stephin Merritt na každém místě, kde momentálně hraje, pořádá hned dva koncerty po sobě, aby stihl celé pětialbum přehrát.
Představíme si také jeden titul z oblasti vážné hudby. Setkáme se opět s jedním starým známým, a sice s mandolinistou Chrisem Thilem. Vedle něj nám budou hrát slavný violoncellista – pařížský rodák s čínskými kořeny usazený v Americe – Yo-Yo Ma a kontrabasista Edgar Meyer. Na albu Bach Trios pánové hrají skladby Johanna Sebastiana Bacha, určené původně pro klávesové nástroje, případně pro violu da gamba.
V posledních letech je důležitou postavou spojenou se značkou Nonesuch zpěvačka Rhiannon Giddens, jejíž repertoár sahá od soulu přes gospel k folku. Původně členka country skupiny Carolina Chocolate Drops vydala u firmy Nonesuch v roce 2015 své první sólové album Tomorrow Is My Turn, na které nyní navazuje novinkou Freedom Highway. Nová kolekce obsahuje devět zpěvaččiných vlastních písní, jeden tradicionál a dvě skladby z období boje za občanská práva. I ve svých vlastních skladbách se zpěvačka obrací do minulosti, často například do období občanské války ve Spojených státech.
Zasněný hudební doprovod tvořený kombinací kytar a syntezátorů a přidanou trochou rytmiky. Tak bychom mohli charakterizovat hudbu na albu Ape In Pink Marble zpěváka Devendry Banharta. Ovšem v jednotlivých písní se objevují další zajímavé nástroje, například japonské koto nebo marimba. Devendra Banhart představuje přesně ten typ moderního folkového písničkáře, který se neomezuje pouze na akustické nástroje.
Na závěr budeme poslouchat ještě jednoho folkrockového písničkáře, Conora Obersta. Ten v roce 2016 vydal sólové album Ruminations. Deset písní z něj nyní natočil znovu s kapelou, doplnil je sedmi novinkami a vydal pod názvem Salutations. Já ještě před hudební ukázkou zmíním, že Conor Oberst je vedle své sólové dráhy aktivní jako člen řady kapel. Jeho nejznámějším projektem byla rocková skupina Bright Eyes, dále jsou to například kapely The Faint, Park Ave., Monsters Of Folk nebo Desaparecidos.