Folk na Proglasu
Folk a příbuzné styly jsou důležitou součástí našeho hudebního vysílání včetně rozhovorů a dalších specializovaných pořadů. Vedle především českého se věnujeme i world music.
Žamboši
Nemá cenu uvažovat, jestli jsou Žamboši skupina, nebo duo.
Žamboši jsou FENOMÉN. Snad nikdo neudělal za poslední rok takový posun v
interpretaci, v přesvědčivosti a především v popularitě. Ze
Zahrady z Náměště na Hané si Honza Žamboch a Stáňa Brahová ze
Vsetína po právu odváželi Krtečka.
Jablkoň: Cestující v noci
Jablkoň svým novým albem navazuje na desky Písničky a Bláznivá, tedy na produkci takzvané
Malé lesní Jablkoně, přičemž pestrostí a neuhlazeností má novinka o trošku blíže k prvnímu zmíněnému projektu.
Grasscocktail: Čarodějná
Plzeňský Grasscocktail hraje velmi solidní muziku na pomezí folku a bluegrassu, přičemž o něco blíž má k druhému z těchto žánrů a k jeho odnožím. Základní sestavu tvoří banjo, kytara, baskytara a zpěv.
Koňaboj
Vyškovský Koňaboj dokázal po necelém roce existence doslova uhranout diváky
na našem největším festivalu folkové hudby, tedy na Zahradě v Náměšti na Hané.
Přijel, zahrál na začátku méně navštíveného prvního soutěžního odpoledne a
suverénně zvítězil v boji o diváckého Krtečka. Koňaboj hraje (folk)rockové
úpravy lidových písní - jeho úspěch můžeme tedy dávat do souvislosti s módou
Čechomoru a podobných kapel.
Traband: Road Movie
Je hodně těžké psát o novém albu pražské skupiny Traband. Ještě že má tento
časopis od ledna v hlavičce vedle folku a country také folkrock, blues, etno a
jazz. Všechny tyto žánry totiž v muzice Jardy Svobody najdete. Přidal bych ještě
rock a ska, naopak oproti minulému albu Kolotoč (Black Point, 2000) ubylo
folkových prvků...
Kabelková Žofie: Žiju
První album Žofie Kabelkové, písničkářky a držitelky řady ocenění z folkových
festivalů, si vzal na paškál recenzent časopisu Rock & pop Jindřich Göth. O
albu sice napsal, že „není vyloženým trapasem“, avšak udělil podprůměrné tři
body ze sedmi možných. Respektuji samozřejmě kritikův názor, ale současně se
domnívám, že autor recenzované album nepochopil. Soustředil se především na
nedostatek rychlotempových písniček, na obyčejnost hlasu a na tuctovost melodií.
S nedostatkem svižnosti souhlasím, o zbytku bych diskutoval...
Radůza: Při mně stůj
Radůzino předchozí album Andělové z nebe jsem poslouchal (a dodnes
poslouchám) moc rád. Našel jsem si na něm několik oblíbených písní a ty ostatní,
které mě třeba tak moc neberou, mi alespoň nevadí. Jako celek jsem považoval
Anděly z nebe za třetí nejlepší domácí desku roku 2001 (po albech Zuzany
Navarové a Jiřího Pavlici). Teď mám před sebou novinku Při mně stůj a odhaduji,
že za letošek to bude na mém žebříčku ještě lepší umístění...
Vltavín: Z moře na hoře
Se severočeskou kapelou Vltavín jsem se poprvé setkal loni. Do rukou se mi
dostala nahrávka Na moři, vydaná vlastním nákladem. Napsal jsem
o ní: "Nedá se sice říct, že jde o nějaké hudební nebo textové novátorství, ale
melodie i interpretace jsou tak přesvědčivé, že za ně nominuji Vltavín na svůj
objev poslední doby. A tím pádem odpouštím i chybičky, kterých na desce pár je.
Ale do budoucna bych se - být součástí Vltavínu - nebál trošičku přitvrdit a
hlavně bych se odpoutal od některých textových klišé." Nyní vyšlo Vltavínu druhé
album - překvapivě u velkého vydavatelství BMG. Zástupci této firmy si kapelu
jistě vybrali pro chytlavost a jednoduchost melodií i textů. Protože právě o
písničku v tom nejprostším slova smyslu jde u Vltavínu v první řadě.
Vydejte se s námi za hudbou Litvy, Lotyšska a Estonska.
Zveme vás na hudební výlet do Francie.
Vietnamský hudebník Tri Nguyen natočil album pro dva sólové nástroje.
Podívejte se na první výsledky ankety Album roku 2023.
Podívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.
