Slyšte, lidé! – Hudební výlet na Slovensko

Slyšte, lidé! – Hudební výlet na Slovensko

Pořad v souvislostech


Hudební výlet na Slovensko
Budeme vysílat

Sólo pro piano 13
Sólo pro piano 13
Slyšte, lidé!
Vysílali jsme


Mezinárodní hudební spolupráce II.

Mezinárodní hudební spolupráce II.

Hudební výlet na Slovensko
Audioarchiv

V týdeníku Slyšte, lidé! vás tentokrát pozveme na hudební výlet na Slovensko. Budeme se věnovat různým žánrům – hudbě elektronické, vokální, jazzu, rocku, folku, folkloru, blues i alternativnímu popu. Představíme si například zpěvačku Macu a její Kapelu roka, skladatele a hudebníka Ivo Šillera nebo saxofonistu a skladatele Erika Rothensteina. Těšit se můžete také na Sisu Michalidesovou, Júlia Fujaka, Nanyho Hudáka nebo na Spevácky kolektív Lucie Turiničovej.

Polský skladatel a pianista Krzysztof Kobyliński nedávno natočil už druhé společné album s košickým sborem Voces Gregorianae Cassovienses. Spolupráce vznikla tak, že si Kobyliński slovenský sbor pozval na festival do Glivic. V rozhovoru pro naše rádio vyprávěl: „Byla radost je poslouchat. A tak jsem krátce po koncertě oslovil vydavatele Jana Sudzinu a jeho prostřednictvím jsem se jich zeptal, jestli by si třeba nechtěli zazpívat mou hudbu.“ Brzy na to se rozběhla spolupráce na prvním albu Spero, která obsahuje především Kobylińského klavírní hru s občasným hostováním sboru. To byl rok 2020. O dva roky později vychází CD Exspecto, na kterém naopak dostal hlavní slovo sbor a autor skladeb, Krzysztof Kobyliński, jej doprovází.

Improvizací nebo přesněji – jak on sám říká „komprovizací“ – se dlouhodobě zabývá slovenský kulturolog, skladatel, hudebník a pořadatel kulturních akcí Július Fujak. Jeho album KaleidoSONICope obsahovalo několik desítek zvukových fragmentů určených k přehrávání v náhodném pořadí. Poprvé se zde také objevila slovní hříčka Hypianosis, která dala nyní název Fujakovu novému hudebnímu projektu. Jeho základ tvoří duo Júlia Fujaka, který hraje na baskytaru, bicí, perkuse a preparovaný klavír, s další experimentální pianistkou Martinou Janegovou. Na novém albu Hypianosis+ je doplňují kytarista Miloš Železňák, saxofonista Nikolaj Nikitin a bubeník Martin Kukučka. Hudební publicista Jan Hocek o albu píše: „Jeho jednotlivé tracky na sebe navazují plynule, vycházejí z toho předešlého, přičemž významy posouvají, přetváří, metamorfují, deformují či zcela opouštějí a nastolují nové. Poslech je to navýsost dobrodružný, až omamný jistou dávkou hypnotičnosti. Posluchač se ale musí do hudby cele ponořit…“

Ivo Šiller provozuje v Bratislavě jazykovou školu, ale vedle toho se dlouhodobě věnuje vlastní hudební tvorbě. V roce 2017 nahrál album Šillerov zoznam, o dva roky později následovalo CD Šillerov zoznam 2 a nedávno vyšla novinka Tanier hriechov. Svůj styl Ivo Šiller řadí na pomezí pop-rocku, blues-rocku a rockových balad. Rytmiku na album nahráli baskytarista Jožko Hladný a bubeník Tomáš Hudák, doprovodné vokály nazpíval Ivo Jankovič. V některých skladbách navíc účinkují kytaristé Juraj Kupec a Janko Bujnovský, na africkou koru hraje Matúš Fila a v jednotlivých písních se objeví i další nástroje jako foukací harmonika nebo violoncello.

Album Bolo mi, bolo mi, které natočil Pěvecký kolektiv Lucie Turiničové, bylo letos nominováno na cenu Radio_Head Award v kategorii World music a folk. Předávání těchto cen organizují dvě stanice slovenského veřejnoprávního rozhlasu a jejich udělování v žánrových kategoriích funguje podobně jako naše žánrové ceny Anděl. I zde má hudební žánr svou vlastní porotu, která je však v případě World music a folku mezinárodní – už řadu let mám tu čest být jejím členem. Slovenská folklorní zpěvačka Lucia Turiničová má za sebou období ve Vysokoškolském uměleckém souboru Technik a v současné době natáčí alba se svým vlastním desetičlenným čistě ženským souborem. Na novém albu Bolo mi, bolo mi mladé dámy spolupracovaly s Lidovým orchestrem Štefana Maloty, který vedle kapelníka a primáše v jedné osobě tvoří druhý houslista Michal Oťapka, hráč na violu Michal Hronček, kontrabasista Milan Gonda a cimbalista Martin Budinský.

Zpěvačka Maca, vlastním jménem Marcela Cmorejová, je známá především ze skupiny Sto múch a působí také v Radošinkém naivním divadle. Album Chototnica nahrála během pandemie se svou doprovodnou skupinou, která se jmenuje Kapela roka – což je narážka na název předchozího alba, vydaného v roce 2015 a nazvaného Platňa roka, tedy Deska roku. Maca na albu nabízí 13 silných písňových příběhů, které interpretuje jako emancipovaná žena, jako manželka a jako matka. I když texty vznikaly přímo zpěvačce na tělo, jejich autorkami jsou jiné dvě ženy – Izabela Bérešová a Zuna Mayerská. Hudbu si zpěvačka složila sama. Určitý posun nastal v aranžích písní. Zatímco na albu Platňa roka hrál výraznou roli elektronický doprovod, novinka stojí především na zvuku živé doprovodné kapely. Tu tvoří kytarista Lukáš Duchovič, hráč na klávesy Martin Šenc, basista Martin Žiak a bubeník Stanislav Kociov. Doprovodné vokály nazpívaly herečky Daniela Tomešová a Lujza Garajová Schrameková.

Kapela d# pipl araund o sobě říká: „Žánrově se pohybujeme od jazzu, houseu, rocku až po metal – všechno, co nás baví poslouchat, jsme se snažili vtěsnat do osmi jedinečných písní.“ V pořadu si poslechneme skladbu Factory Run, která má evokovat běh opuštěnou továrnou ve dvě hodiny v noci. Skladba má industriální charakter, který zvukově dokreslují sirény, samohybné stroje a automatizované systémy. 

Písničkář Nany Hudák svá předchozí alba vydával s kapelou SHZ, což znamenalo Spontánne hudebné zoskupenie. Na novince Mramorové slnko se představuje jako sólový hudebník, a to poprvé s doprovodem elektrické kytary. Na tu Hudák hrával kdysi dávno, když se věnoval metalu. Jako folkař se však později doprovázel prakticky výhradně na akustický nástroj a až loni si na jednom festivalu po letech zkusil zahrát na elektrickou kytaru. „Velmi se mi to zalíbilo, a najednou je z toho celé album,“ říká zpěvák z města Prievidza, který má na svém kontě už sedm vlastních alb.

Skladatelka a flétnistka Sisa Michalidesová je dvojnásobnou držitelkou ceny Esprit za nejlepší jazzové album roku – v roce 2015 toto ocenění obdržela za album Dream Rhapsody a v roce 2017 za CD Chloe. V roce 2021 vydala hned dvě nová alba a s oběma byla nominována na cenu Radio_Head Award. Jedno má název Majster a Margaréta a autorka se na něm inspirovala slavným románem Michaila Bulgakova. Druhé se jmenuje Commedia a obsahuje devět skladeb, ve kterých se jazzové prvky proplétají s folklorními ohlasy a nechybí ani rocková energie. Jak název alba i některých skladeb napovídá, velkou inspirací autorce bylo divadlo a také cirkus.

Silvia Josifoska je slovenská bluesová zpěvačka, která se na scéně pohybuje od roku 1993. Pochází z Žiliny a od malička toužila po tom stát se zpěvačkou. Spolupracovala s domácími i zahraničními osobnostmi – například s americkým zpěvákem Peterem Rowanem, se skotským bluesmanem Stan the Manem, s Jarkem Nohavicou, s Richardem Müllerem, s Petrem Lipou, Andrejem Šebanem, s pianistou Gabrielem Jonášem a dalšími. Vedle blues se věnuje i gospelu, soulu, funku nebo rocku. Na novém albu Closer Silvii doprovázejí například vynikající hráč na foukací harmoniku Erich Boboš Procházka, baskytarista Martin Gašpar, bubeník Igor Ajdži Sabo, na kytaru hraje Pišta Lengyel a na klávesy Martin Wittgruber.

Slovenský saxofonista Erik Rothenstein se narodil v roce 1973. Studoval klarinet a později na konzervatoři v Bratislavě i altový saxofon. Po absolvování konzervatoře odešel do Štýrského Hradce na hudební univerzitu, kde začal hrát na barytonový saxofon a flétnu a kde se také začal věnovat kompozici a aranžování. V poslední době vydal hned několik alb. Na pole soudobé vážné hudby se pustil s projektem Black Swan, na kterém se podílelo několik současných slovenských skladatelů. Se skupinou Babele Beat Band vydal album Soví les, na kterém se jazz prolíná s etnickými prvky ze střední a východní Evropy. Nové album Schumann Resonance pak Erik Rothenstein připravil společně se španělským flétnistou Jorgem Pardem, představitelem fúze jazzu a flamenca a dlouholetým členem skupiny Paca de Lucíi.

V závěru pořadu uslyšíte písničkáře Petra Janků a píseň z jeho nového alba Memento inspirovaného současnou válkou na Ukrajině. Peter v rozhovoru pro naše rádio vyprávěl: „Žil jsem všeobecným diskursem, který se blížil ke konfliktu, ale nepřipouštěl jsem si, že se to může stát. Jednoduše jsem nevěřil, že se v Evropě, pár set kilometrů od nás, může odehrát. Do poslední chvíle jsem spekuloval, že je to nějaká mocenská hra z jedné i druhé strany a že Ukrajina je takovou obětí tohoto sporu. Ale toho 24. února, když padla první bomba a já jsem zaznamenal informace o prvních nevinných obětech, byl Rubikon překročený. Řekl jsem si, že zažívám něco, co jsem nechtěl zažít. Nikdy jsem dětem nechtěl vysvětlovat, co je to válka. Teď musím.“ A tak si Peter začal psát něco jako písňový deník a z něj poté sestavil celé album.

Témata Jak se vám líbí

New-Speaters_Hlousek_Svatos_Smid_Studio-Proglas-2022_fotoMilanTesarPodívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.

Regiony

Regiony

Rozhovor s Mirkem Kemelem

kemel-mirek_rozhvor-MilanTesar_fotoMartinHolikPoslechněte si rozhovor s písničkářem a karikaturistou Mirkem Kemelem o albu Vlčí stopy.

Hudební výlet do Polska

polski-piach_polnoc_obalCDZveme vás na hudební výlet do Polska.

Nové album skupiny Adorare

IMG_4930_AdorareSeznamte se s novým albem valašské křesťanské kapely Adorare

Brazilský hudebník Cláudio Jorge

jorge-claudio_samba-jazzBrazilský hudebík Cládio Jorge spojuje sambu a jazz.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web