Folkové prázdniny 2014 zahájí Le Cór De La Plana

Šestice famózních zpěváků s tamburínami spoléhá také na tleskání a dupání do podlahy v energických severoafrických rytmech, což posluchače očekávajícího běžnou vícehlasou polyfonii může uvést do rozpaků. Zatímco polyfonní zpěváci z Korsiky nebo Sardinie unikátní a cappella sborovou tradici, kdy hlasy splývají v jedné majestátní harmonii, nepodrobují zatěžkávajícím zkouškám experimentů, Lo Cór De La Plana se naopak touto cestou vydali. Vymysleli si ale vlastní polyfonii a obloukem se vrátili do éry trubadúrů.

Na jihu Francie, severu Itálie a zčásti u Středozemního moře se na počátku 13. století rozprostírala země jazyka Oc – Okcitánie. Přítomnost Římanů, Féničanů, Keltů nebo Řeků tu vykrystalizovala v pestrou národnostní směsici charakteristickou tolerantností vůči jiným národům a náboženstvím. Tamní šlechta podporovala vytříbenou kulturu a symbolem nedlouho existující Okcitánie se stala především tradice trubadúrské hudby – lyrických milostných písní opěvující krásu žen a strastí zbavený život. Trubadúři byli takřka výhradně místní šlechticové a na rozdíl od středověkých rytířů hovořili několika jazyky a v oblasti vzdělání patřili k evropské elitě. Souvisela s tím také náboženská svobodomyslnost, která nakonec vedla ke křížové výpravě z nařízení papeže. Kulturně nejvyspělejší evropský region s centrem v Marseilles tak přestalo existovat, a území připadlo Francii. Z úžasné kultury zůstal pouze jazyk Oc a několik stovek textů trubadúrských písní a hrstka melodií.

Oc neboli okcitánština a kulturní střípky vstaly z popela až docela nedávno; majoritní Francii trvalo celá století než je, podobně jako vše bretaňské, vzala na milost a úředně povolila. Dnes se okcitánština vyučuje na vybraných školách a na jejím zmrtvýchvstání se podílejí především hudebníci. Mezi nejrespektovanější patří Lo Cór De La Plana, vedení předním odborníkem na oksitánskou kulturu a jazyk Manu Theronem.

Sbor získal mnoho významných mezinárodních hudebních cen a vystupuje na předních světových festivalech a není jednoduché ho získat. Manu Theron vždy pečlivě váží, na jakém festivalu přijme pozvání.

(Zdroj: Tisková zpráva festivalu Folkové prázdniny)