Väärä Raha z Finska a balkánské rytmy a nálady

Väärä Raha z Finska a balkánské rytmy a nálady
15. března 2025 World music, Aktuality Autor: Milan Tesař

Jaakko Laitinen & Väärä Raha je hudební skupina, která vznikla v Laponsku na severu Finska a v současné době působí v Helsinkách. Hudebně vychází z balkánské hudby, ale texty písní má ve finštině. V pořadu Jak se vám líbí budeme s členy kapely hovořit o tom, co mají finská a balkánská hudba společného. Představíme si také nejnovější album skupiny, nazvané Äyskäri. Premiéra 20. března 2025.

Rozhovor s členy finské skupiny Jaakko Laitinen & Väärä Raha

Jak vaše skupina vznikla?

Naše skupina Väärä Raha začala jako balkánská cover kapela v Rovaniemi ve finském Laponsku. Několik let jsme hráli převzaté skladby, ale pak jsme se rozhodli začít tvořit vlastní písně a přesunuli jsme se na jih do Helsinek.   

Podobá se balkánská hudba v něčem hudbě finské?

Tyto dva světy jsou určitě velmi rozdílné, ale jedno společné mají – melancholickou atmosféru. Finská hudba je většinou velmi smutná, zatímco balkánská hudba pracuje i s jinými emocemi a energiemi, nejen se smutkem. Také akordové postupy a harmonie jsou v něčem podobné. Rytmicky jsou odlišné, ale mají i společné rysy. Ve Finsku máme například žánr humppa, který sdílí některé rytmické vzorce s balkánskou hudbou.   

Marko, vy jste byl dříve autorem velká části repertoáru. Snažil jste se vědomě přiblížit balkánskému folkloru, nebo jste se od počátku snažil o fúzi stylů?

M: Pro mě to byla vlastně náhoda. Hrál jsem cover verze, a když jsem se občas spletl, někdy to znělo zajímavě. Tak jsem si řekl: „Co kdybych to tak nechal a rozvinul to?“  Takže moje kreativita často vycházela z omylů. 
J: Já jsem hodně poslouchal balkánskou hudbu, ale také finské šlágry a tradiční písně. Když jsem skládal, snažil jsem se tyto prvky propojit. Nejsem Balkánec a nehraju jako balkánští akordeonisté, ale používám podobné harmonie, rytmy a nálady.   

Jaakko, vy jste autorem textů a také zpíváte. Jak náročné je „napasovat“ finská slova na balkánské rytmy?

Neměl jsem s tím problém, protože to v zásadě závisí na délce slabik. Ve finštině máme krátké i dlouhé slabiky a slova bývají hodně dlouhá. Zatímco v angličtině jsou často jednoslabičná slova, ve finštině může mít slovo klidně deset slabik, což někdy ztěžuje jejich zasazení do melodie. Když někdo v kapele přijde s opravdu krátkou melodií, může být obtížné do ní vměstnat smysluplný text. Ale právě takové výzvy mě baví. Řeknu si: „Aha, vytvořili něco, do čeho se text skoro nedá nacpat? Dobrá, zkusím to!“ Občas máme v písních i polyrytmické prvky, což může přidat další komplikace při skládání textu, ale vždycky to nějak zvládneme. Není to nepřekonatelný problém.   

Vaše nové album vyšlo i na vinylu. Posloucháte vinyly?

M: Ano, takto poslouchám hudbu většinu času, když jsem doma. Miluju to. Samozřejmě si občas pustím hudbu do sluchátek nebo na počítači, ale je to úplně jiný zážitek. Do hudby se mnohem víc ponořím a vnímám ji celkově intenzivněji. 
J: I já jsem milovník vinylů. A samozřejmě plánujeme vydat i kazetu, což je taky skvělé.    

(Na naše otázky odpovídají zpěvák Jaakko Laitinen a akordoenista Marko Roininen)

Folk na Slovensku v roce 2024

janku_gratia-plenaPoslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024.

Regiony

Regiony

Profil Jiřího Smrže

960px-Brno-Leitnerka-uvedení-alba-Kořeny-Jiřího-Smrže2013Jiří-Smrž2_wikipediePoslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi.

Témata Jak se vám líbí

RacekMarek_studio_foto@barhalkaPodívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.

Darujte Proglas!