Slyšte, lidé! – S Microscopem do Katalánska II.

V loňském pořadu o katalánské hudbě jsme si představovali album A Boy & A Girl katalánské zpěvačky Magalí Sare a kytaristy z Malorky, který se jmenuje Sebastiá Gris. Zpěvačka nyní natočila nové album v duu s katalánským kontrabasistou Manelem Fortiou. Samotná Magalí Sare byla v roce 2019 jmenována Objevem roku podle Katalánské hudební akademie. Své první album vydala v roce 2018, ale vedle vlastních projektů je například také sopranistkou vokálního souboru Quartet Melt. Nové album se jmenuje Fang i Núvols, což znamená Bahno a mraky, a jde na něm o krásnou ukázku zvukového minimalismu. Pouze lidský hlas a kontrabas.

Jako další nám bude hrát mladá katalánská trumpetistka Alba Careta se svou skupinou. Tu dále tvoří saxofonista Egor Doubay, pianista Adrián Moncada, kontrabasista Jort Terrvijn a bubeník Joäo Guerra. Alba své album natáčela v Amsterdamu, kde momentálně studuje magisterský stupeň oboru hra na trubku. Kromě toho je členkou souboru Balkan Paradise Orchestra, skupiny Las Albitas a hraje také paralelně v duu s několika hudebníky.

Dále se nám představí mladý katalánský saxofonista Dani López, absolvent oborů klasický saxofon a kompozice, hráč, který vedle se jazzu věnuje i sólové klasické hře a komorní hře a v těchto disciplínách nasbíral několik ocenění. Jeho autorské album El que fan les coses quen no les mires je inspirováno pozorováním těch nejběžnějších věcí kolem nás – inspirace vzešla ze zvuku kávovaru nebo z hlasu hudebníkovy babičky. To vše Dani López přetavil do tónů svých skladeb. Album nahrál s Andreuem Morenem na bicí a sampler, s Vikem Molinerem na kontrabas a Alejandrem Esperanzou na akustický a elektrický klavír a syntezátor. Sám Dani střídá saxofon, flétnu, klavír, syntezátor a také zpívá.

Joan Pérez-Villegas se narodil na Malorce, ale ve věku 19 let odešel studovat do Barcelony hru na bicí nástroje a kompozici, a to jak v rámci klasické hudby, tak hudby moderní. Vedle klasické vážné a vedle soudobé hudby se postupně začal zajímat také o jazz a hudbu lidovou. Na album, které natočil pod vedením producenta Miquela Villalby, si pozval několik mladých spoluhráčů. V jednotlivých skladbách se tak objeví malý orchestr ve složení housle, flétna, klarinet, trombón, trubka, kytary, kontrabas a bicí. Sám autor pak střídá vibrafon, marimbu a případně další perkuse. Celé album tvoří šest skladeb – zvukových obrazů, které by měly dát posluchači dostatečný přehled o pestrosti tvorby Joana Péreze-Villegase, který se inspiroval mimo jiné folklorem ostrova Mallorca.

Jednou z novinek katalánského vydavatelství Microscopi je album La Companyia Minimíssima stejnojmenného projektu. Jeho cílem je nabízet tradiční i autorskou hudbu tak, aby hranice mezi těmito dvěma světy byly co nejméně nápadné, případně tyto hranice prolamovat. La Companyia Minimíssima není skupina, ale projekt jednoho muže, Gerarda Díaze, který hraje na diatonický akordeon, na concertinu, na housle, kontrabas, na různé rytmické nástroje nebo na brumle. V jednotlivých skladbách jej pak doplňují další hráči nebo autoři. V jedné písni tak hraje na niněru Marc Torrent, v jiné Pepton Meneses na harmonium a v další zase Sara Guri na čínskou dvoustrunné housle er-chu.

Autorské skladby i improvizace pro sólové housle i písně s účastí různých hostů nabízí na svém prvním samostatném albu Nocturns i diamants houslistka Coloma Bertran. Ta vystudovala bakalářský stupeň v klasické hře na housle v Barceloně a poté pokračovala v Paříži, kde absolvovala na oboru Jazz a improvizovaná hudba. Studovala tam u Didier Lockwooda, mimo jiné bývalého člena legendární francouzské skupiny Magma.

Cati Plana hraje na diatonický akorden, Pau Puig na tradiční dechové nástroje, jako jsou gralla nebo dolçaina, de facto lidové typy hobojů. Své první společné album nahráli v roce 2015 v triu s kontrabasistou. Repertoár na nové album, které vyšlo pod názvem Tretze vares, vznikl v roce 2017, když dvojice odletěla do kanadského Québecu reprezentovat katalánskou kulturu na světový akordeonový festival. Album se skládá především z lidových a společenských tanců, které jsou nějak spojeny s katalánskou kulturou. Ovšem na albu vedle zmíněných lidových katalánských nástrojů zazní také indická rákosová flétna bansuri.

Album nazvané Femina Feminae vzniklo díky koronavirové epidemii. Skladatel Gerard Pastor v domácí izolaci napsal dvě rozsáhlejší skladby pro sólový klarinet s doprovodem klavíru a svěřil je klarinetistce Martě Urzaiz. Konkrétně ve suitě Danses Imagináries jde o zkoumání zvukových možností klarinetu a jeho využití napříč různými hudebními styly.

Pět písní nebo skladeb obsahuje album Gaudeamus Omnes dvojice Alexandræ, přičemž dvě z těchto kompozic mají více než deset minut. Album je sice inspirováno středověkou vokální hudbou a antickou estetikou ale svým obsahem je navýsost aktuální. Jednotlivé skladby pojednávají o klimatické krizi, o migrantech, o krizi ve vztazích nebo o našem vztahu ke smrti. Duo Alexandrae tvoří Elena Tarratz a Marc Vilajuana, kteří se věnují nejen hudbě, ale také tanci a herectví.

Skupina Coixinera vydala už sedmé album s názvem Tenim i Tindrem. Název „coixinera“ je lokální pojmenování pro katalánské dudy. Skupina La Coixinera kombinuje dva typy hudebních nástrojů – jednak tradiční nástroje Katalánska a dalších částí Iberského poloostrova, jako jsou falbiol, gralla nebo diatonický akordeon, a dále nástroje rockové, jako je elektrická kytara, baskytara a bicí. Písně na albu, natočené s účastí řady hostů, jsou inspirované současným životem Katalánců – láskou k rodné zemi, bojem za nezávislost, nespravedlností i touhou po svobodě. Skupina vznikla v roce 2001 ve městě Mataró. Cílem jejích členů bylo a stále je nabídnout nový pohled na tradiční katalánskou hudbu a přitom ctít kořeny.