Slyšte, lidé! – Hudební výlet na Balkán 2023

Mr. Žarko je ze Srbska. Narodil se v Čačaku, což je město přibližně velikosti Zlína. Kousek od něj se pravidelně koná legendární Guča Trumpet Festival a celá oblast je známá svých silných vztahem k lidové hudbě. Mr. Žarko odešel ze Srbska do Berlína, kde sestavil mezinárodní kapelu s muzikanty z Bulharska, Rumunska a Německa a s ní hraje své vlastní skladby, ve kterých se folklor mísí s elektronikou a diskotékovými rytmy. Říká tomu „electrioc gypsy disco noise“. V červnu 2023 Mr. Žarko se svou kapelou vystoupil v Opavě na festivalu Slunovrat.

Bosenský zpěvák Damir Imamović se svým novým albem The World And All That It Holds slavil obrovský úspěch v hitparádě World Music Charts Europe. V červnu 2023 byl na čtvrtém místě, v červenci na prvním, v srpnu na třetím a v září je 13. Imamović své nové album vydal u amerického vydavatelství Smithsonian Folkways a pojal je jako volnou spolupráci s bosensko-americkým spisovatelem Aleksandarem Hemonem, který napsal román stejného jména. Obě díla líčí milostný příběh dvou Bosňanů, mužů, kteří se do sebe zamilují v době první světové války a komunikují spolu prostřednictvím písní. Používají jednak sefardské židovské písně v jazyce ladino, kterým hovořila i malá skupina sefardských židů v Sarajevu, a dále tradiční písně v bosenském jazyce, zvané sevdah. Tímto žánrem se Damir Imamović zabývá dlouhodobě. V nedávném rozhovoru pro naše rádio vysvětloval, že sevdah má něco společného s hudbou evropskou a něco s asijskou a zahrne do sebe jak melancholické písně, které mohou připomínat blues, tak písně energičtější, které mohou fungovat i jako popové hity.

Bilja Krstić je zpěvačka, která se narodil v Niši v roce 1955 a vyrostla na folklorní hudbě středního Srbska. Hudbu studovala na Umělecké univerzitě v Bělehradě a od té doby nahrála řadu alb a nazpívala také mnoho úspěšných filmových písní. I když je známá jako popová hvězda, v posledních zhruba dvaceti letech nahrává alba s lidovou hudbou z širší oblasti Balkánu – od Srbska a Kosova přes Severní Makedonii, Rumunsko, Bulharsko, Bosnu a Hercegovinu až po Maďarsko. Své nejnovější album Biljur Vol. 6 nahrála se souborem Bistrik. 

V březnu 2023 se na osmé místo žebříčku WMCE dostalo duo Dunjaluk z chorvatského Záhřebu. Vzniklo v roce 2019 a tvoří je bosenská zpěvačka Dunja Bahtijarević a chorvatský kytarista Luka Čapeta. Zaměřují se opět na styl sevdah neboli sevdalinky, tedy tradiční písně z Bosny a Hercegoviny, kterým dávají moderní podobu. Původní skladby doslova svlékli na dřeň a upravili si je po svém. Vedle bosenské tradiční hudby a hudba klasické čerpají například z jazzu, ale také z punku a alternativního rocku. V hudbě zvané sevdah jsou důležité emoce, a i proto se duo rozhodlo nahrát své album živě. Cílem bylo zaznamenat přesně ty nálady, které hudebníci prožívali v momentě nahrávání. 

V západním Srbsku se dochoval zvláštní styl zpěvu zvaný izvika nebo „hlasitý zpěv“. Jedná se o starou vrstvu dvojhlasého zpěvu, používanou vedle Srbska také v Bosně a Hercegovině a v Černé Hoře, kde se tomuto typu projevu říká také jednoduše „na glas“, tedy „nahlas“. „Izvika“ je pak lokální název v západním Srbsku. Používá se také termín „za dvoje“, „pro dva“, protože tyto písně obvykle zpívaly dvojice zpěváků. A důležité také bylo, že šlo vždy o záležitost pouze jednoho pohlaví, tedy dvou žen nebo dvou mužů, obvykle z téže rodiny. Šlo více o věc mužů, ale v poslední době stoupá počet žen, které se tomuto zpěvu věnují. A právě krásu ženských hlasů v tomto žánru mapuje album Izvika Singing. 
 
Dunja Knebl je legenda chorvatské lidové hudby, zpěvačka narozená v roce 1946. Pochází sice ze Záhřebu, ale žila i v Srbsku nebo v Severní Makedonii a také na Jávě, v Moskvě nebo ve Washingtonu. Vedle hudby se totiž věnuje překladatelské činnosti, vystudovala angličtinu a ruštinu a k lidovým písním – nejen z Chorvatska, ale z celého světa – se dostala jako učitelka jazyků. Zpěvu se vlastně začala naplno věnovat až ve svých 47 letech, poté co se například intenzivně věnovala překládání chorvatských kuchařských knih do angličtiny. Nám tato všestranná žena zazpívá jednu ukázku z alba Sonce, které nahrála s kytaristou Zoranem Majstorovičem. Jde o sbírku chorvatských lidových písní. 

Na jaře 2022 vydala své druhé album s názvem Basma skupina Vartra ze Srbska. Kapela se inspiruje folklorem Srbska, Černé Hory a Bosny a Hercegoviny a konkrétně čerpá ze starých písní spojených s léčivými rituály. Skupinu založili v roce 2017 zpěvák a hudebník Siniša Gavrić spolu se sestrami Ivanou a Aleksandrou Stošičovými. V současné době má kapela sedm členů a hudebně kombinuje prvky slovanského folkloru, elektronické hudby, bubenické tradice Severní Ameriky a moderní taneční hudby.

Poblíž města Hârlău v západním Moldavsku v Rumunsku žijí tři lidoví hudebníci, kteří se sešli na albu s názvem Moldavia – Venkovské melodie ze staré země Hârlău. Jmenují se Neculai Florea, Nicolae Amarandei a Valentin Bălăşoiu. Základním doprovodným nástrojem na albu je strunná kobza, která spolu s houslemi a pastýřskou flétnou tradičně doprovázela taneční melodie a písně v této oblasti. Album Moldavia vyšlo v červnu 2023 u francouzského vydavatelství Buda Musique.

Ženský vokální soubor PJEV z Chorvatska se na jaře 2023 představila v rámci jednoho velmi zajímavého mezinárodního projektu. Jedná se o album Medna Roso, na kterém chorvatské zpěvačky spolupracovaly s britským varhaníkem Kitem Downsem a s novozélandským saxofonistou Haydenem Chisholmem. Jejich společné album obsahuje úpravy vokální lidové hudby ze Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny.

O příbězích a krásách Skopje, hlavního města Severní Makedonie, zpívá skupina Baklava, a především její kapelnice Elena Hristova na novém albu From Skopje With Love, vydaném v červnu 2023. Hristova dělí svůj čas mezi Severní Makedonii a Turecko a vedle skupiny Baklava působí v turecké kapele Baba Zula nebo v Backyard Jazz Orchestra. Skupina Baklava propojuje tradiční hudbu z Balkánu s moderními vlivy z celého světa. Vedle kapelnice, která skládá písně, aranžuje, produkuje, zpívá a hraje na ukulele, jsou dále členy souboru Dejan Sibinovsky, který hraje na perkuse, dále baskytarista Vadimir Stojcevski, klarinetista a saxofonista Petar Hristov, dále Timko Chichakovski hraje na orientální cimbál kanun a Dejan Teodosoevski hraje na violoncello. Album From Skopje With Love je inspirováno různými místními legendami, ale také vzpomínkami z dětství. Kapela čerpá z folkloru i z hudebních vlivů z celého světa a svůj styl nazývá „progresivní world music“.

Mezi nejúspěšnější bosenské interprety patří v poslední době také skupina Divanhana. Její album Zavrzlama bylo podle žebříčku World Music Charts Europe třetí nejlepší nahrávkou z celého světa za rok 2022. Divanhana čerpá z tradice jugoslávské populární i lidové hudby a inspiruje se i písněmi Damira Imamoviče nebo další současné úspěšné kapely z Bosny, Mostar Sevdah Reunion. „Všechno to, co slyšíme, má na naši hudbu nějaký vliv,“ řekl mi loni v rozhovoru pianista Neven Tunjić. I Divanhana vychází z bosenské tradiční hudby, které se říká sevdah. Čerpá také z takzvané kafana music, která se sevdalinek vychází. A inspiruje se i nejnovější vrstvou, tedy písněmi, které vznikly v Bosně v moderní době po válce. „Mnoho umělců začalo psát vlastní sevdalinky a my k těmto autorům patříme také a také píšeme svou původní hudbu, která má kořeny v sevdalince,“ říká Tunjić. Skupina Divanhana své album Zavrzlama nahrála ve slovinské Lublani způsobem, jakým se natáčelo spíše před třiceti a více lety, analogově.

Dále budeme poslouchat kytaristu, zpěváka a skladatele Dimitrise Mystakidise z jeho nového alba Morso. Na profesionální hudební dráze je už 35 let, ale z toho většinu času jako kytarista doprovázel různé další písničkáře a zpěváky. Dvacet let také učí lidovou kytaru – tedy kytaru v řeckém stylu rebetiko – na vysoké škole. Jako sólista se donedávna věnoval především tradičnímu repertoáru, ale novinku sestavil ze svých autorských skladeb.

Album Ode dite nahrál chorvatský hudebník, zpěvák a skladatel Adam Semijalac. Říká: „Toto album mimo jiné odráží mé pocity poté, co jsem ztratil hlas po operaci kvůli rakovině. Diagnóza: poškození hrtanového nervu. Moje schopnost zpívat, kričet, to všechno po operaci úplně zmizelo.“ Hudebník si tedy musel klást otázky, zda dál smí zpívat a jak pokračovat v práci hudebníka poté, co přišel o hlavní nástroj, se kterým pracoval. Album je svědectvím o tom, že se umělci podařilo s hlasem dál pracovat, a i když výsledek možná není ideální, je autentický. Co je naopak zcela mimo diskusi, je hudební složka alba. Semijalac na albu pracuje s tradičními nástroji, jako je bezpražcová dangubica nebo pětistrunná bugarija. Hraje na ně netradičním způsobem, po svém, mimo jejich přirozené ladění, s použitím mikrointervalů. Vlastně jakési balkánské blues.