Slyšte, lidé! – Hudební výlet do hor

Inspiral Carpets je skupina z Manchesteru. Vrchol její kariéry můžeme umístit na přelom 80. a 90. let. Její singl Biggest Mountain z roku 1990 pracuje s motivem „největší hory“ jako překážky nebo problému, který před člověkem stojí. Hora se tak stává obrazem něčeho obtížného, co je třeba zdolat – což je ostatně jeden z důvodů, proč se horská tematika v písních tak často objevuje.

Tvorba kapely Buty, která funguje od poloviny 80. let, je spojená s osobitým moravskoslezským pohledem na svět. Charakteristická je pro ni hravost, humor, nadhled, ale také schopnost spojovat rock, folk, jazz, blues nebo prvky lidové hudby. Beskydy jsou přitom přirozenou součástí kulturního prostoru, z něhož kapela vyrostla. Hory v tomto případě neznamenají jeden konkrétní vrchol, ale spíše krajinu spojenou s městem, nářečím, způsobem života a osobními vzpomínkami.

Písničkář Petr Linhart se ve své tvorbě dlouhodobě zaměřuje na krajinu a příběhy Sudet, což s různými pohořími také souvisí. Sám má pro tento svůj žánr název landscape folk. Hraničky jsou zaniklá osada v Rychlebských horách. A právě na toto místo se Linhart zaměřil v jedné z písní svého alba Nezvěstní. Na svém webu píše: „V roce 2016 jsem se díky pozvání Zdeňky Morávkové zúčastnil uměleckého festivalu V centru v Rychlebských horách. Jeden z výletů, které byly součástí programu, nás zavedl na místo bývalé osady Gränzdorf/Hraničky. Domy už dávno zmizely, vzpomínky pamětníků ale nikoliv. Doprovázela nás zdejší rodačka a vyprávěla o své mamince, vášnivé lyžařce. V zimě nebyl přes den na lyžování čas. Až večer, když děti usnuly a nastala jasná úplňková noc, přišla konečně chvíle připnout lyže a užít si ten dlouhý, předlouhý svah pod chalupou, končící až někde hluboko v údolí.“ 

When Mountains Meet je album skotské houslistky a skladatelky Anne Wood. Její matka byla Skotka a otec pocházel z Pákistánu. V dospělosti se Anne vydala hledat otcovskou část své rodiny a prostřednictvím hudby zkoumá, co znamená patřit ke dvěma kulturním světům. Hory jsou v tomto projektu nejen geografickou skutečností, ale také obrazem prostoru, v němž se různé tradice a identity setkávají.

Maďarskou skupinu Terra Profonda tvoří zpěvák a autor textů Vincenzo Lo Buglio, hráč na kobzu, irské buzuki a saxofon Krisztián Kiss a baskytarista Mátyás Szabó. Italský původ zpěváka se v hudbě potkává s maďarským hudebním prostředím a s širokým spektrem dalších vlivů. Výsledkem je osobitý zvuk, který se obtížně zařazuje do jediné žánrové škatulky. Album této kapely se jmenuje For the Sake of the Mountains, tedy „kvůli horám“. Nejde primárně o cestopis ani o popis výstupu na vrchol. Hory tu vystupují jako součást přírodního světa, k němuž člověk může cítit hlubokou citovou vazbu. Právě spojení přírodních obrazů, milostné lyriky a neobvyklého hudebního jazyka dělá z titulní skladby zajímavou zastávku našeho výletu.

Slovenskou dvojici Hmlisto tvoří Veronika Kicková a její syn Ján. Inspirují se mimo jiné hornatou krajinou středního Slovenska. V písni Zachráňme Čechánky hory nefigurují jako exotický cíl, ale jako místo, které potřebuje naši pozornost a péči. V bookletu alba Samoty se píše: Čechánky, souostroví samot a osad kus na východ od Zvolena. Dávají tam dobrou noc nejen lišky, ale i medvědi. Má být zaplavenou zbytečnou vodní elektrárnou. Věnováno všem jeho obráncům.“ 

Hudebník a skladatel Hamish Napier pochází ze Skotské vysočiny. Ve své tvorbě propojuje tradiční skotskou hudbu s vlastními kompozicemi a dlouhodobě se věnuje hudebnímu portrétu rodného kraje. Album The Hill, z něhož si poslechneme skladbu Mountain, je čtvrtou částí jeho rozsáhlého projektu věnovaného přírodě, historii a kulturnímu dědictví této oblasti. Celý projekt má zachytit různé stránky Napierova rodného kraje, přičemž tentokrát se autor zaměřil na kopce a horská údolí. Napier rozdělil album do dvaceti tematických částí, které se věnují různým podobám horské krajiny – od vrcholů a skal přes hřebeny a svahy až po údolí a průsmyky. Nejde tedy o jednu konkrétní horu, ale o hudební zachycení celého horského světa jeho domova. 

Los Ojos del cóndor, „oči kondora“, je aktuální album dua Hermanos Gutiérrez. Jedná se o bratry Alejandra a Estevana, kteří se narodili ve Švýcarsku, ale mají ekvádorské kořeny. Album pro ně představuje návrat k jihoamerickému kulturnímu dědictví jejich rodiny, a pojali je tedy jako poctu Jižní Americe a její krajině. Melodie skladby Canto Andino má odrážet proměnlivé počasí v Andách. Světlá, radostnější melodická část se střídá s temnějšími tóny kytary, jako když slunce náhle zakryjí mraky a začne hrozit déšť nebo sněžení. Alejandro na tomto albu poprvé použil charango, drobný strunný nástroj typický právě pro andskou hudbu. 

Píseň Rocky Mountain High zpěváka Johna Denvera vznikla v roce 1972 a od roku 2007 je jednou ze dvou oficiálních písní amerického státu Colorado. Píseň zachycuje pocit člověka, který v horách nachází svobodu, klid a nový vztah k sobě samému. Denver v ní zpívá o pobytu v přírodě, o letních nocích v horách, hvězdách a ohni. Rocky Mountain High tak není klasickou písní o zdolávání vrcholu. Mnohem víc jde o proměnu člověka prostřednictvím pobytu v horské krajině. Autor v textu zachycuje také proměnu krajiny a konflikt mezi člověkem a přírodou. Zpívá o tom, jak se jeho vztah k horám změnil poté, co viděl, jak lidská činnost krajinu poškozuje.

Výrazná společenská a ekologická témata komunikuje ve svých textech Peter Garrett. zpěvák australské skupiny Midnight Oil a bývalý australský ministr. Píseň King of the Mountain vyšla v roce 1990 na albu Blue Sky Mining. Vznikala v době, kdy se kapela stále intenzivněji vyjadřovala k otázkám životního prostředí, sociální spravedlnosti a australské politiky. Píseň hory tak v písni dostává spíše společenský než přírodopisný význam. Hora zde funguje především jako metafora společenského postavení a moci. Být „králem hory“ znamená být nahoře, mít vliv a moc – ale zároveň čelit tlaku, který s takovým postavením přichází. Album Blue Sky Mining je samo o sobě silně spojeno s australskou krajinou a ekologickými problémy. Titul odkazuje na oblast těžby a na dopady průmyslu na přírodu a místní komunity. Midnight Oil zde často pracují s kontrastem mezi krásou australské krajiny a tím, jak ji člověk využívá nebo poškozuje.

Wolfgang Ambros patří k nejvýznamnějším představitelům rakouského austropopu, tedy populární hudby zpívané v rakouské němčině, často s výraznými prvky vídeňského nebo dolnorakouského dialektu. Píseň Abwärts und bergauf vydal jako singl v dubnu 1991. Hudbu složil Ambros a text napsal jeho dlouholetý spolupracovník Joesi Prokopetz. Skladba souvisí s hudebně-divadelním projektem Der Watzmann ruft. Toto osobité dílo, poprvé uvedené v roce 1974, vypráví s humorem i dramatickým napětím příběh člověka přitahovaného nebezpečnou horou Watzmann v Berchtesgadenských Alpách. V roce 1991 se projekt vrátil na jeviště v nové podobě, včetně nových písní. Název Abwärts und bergauf znamená Z kopce a do kopce, případně Dolů a vzhůru. V textu však nejde pouze o fyzický pohyb v horském terénu. Cesta do kopce a sestup se stávají metaforou lidského života, neustálého úsilí a hledání sebe sama. Člověk má za sebou klesání a před sebou další strmý výstup, který zdánlivě nikdy nekončí.

Název písně Jardy Svobody K horám připomíná začátek 121. žalmu: „Pozvedám své oči k horám.“ V biblické tradici hory představují místo, odkud může přijít pomoc, a prostor spojený s Boží přítomností. U Svobody se tento motiv přirozeně propojuje s jeho dlouhodobým zájmem o duchovní otázky a hledání smyslu života. Jarda Svoboda ovšem není písničkář, který by se spokojil s tradičními náboženskými obrazy. V jeho textech se duchovní rozměr prolíná s každodenním životem a konkrétními obrazy přírody. V písni se tak Země otáčí jako kotouč pily, zatímco hory si své zuby nebrousily. Krajina tu působí jako součást světa, který má vlastní řád a není podřízen pouze lidským potřebám.