Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Francie 2025

Základem mezinárodní skupiny &Fusion je duo francouzské akordeonistky Viviane Arnoux a hráče na violu François Michauda, který je z kanadského Québecu. Společně hrají už 30 let a loni vydali u francouzského vydavatelství Buda Musique své desáté album. To se jmenuje La Marche du Bonheur a dvojice se na něm spojila s virtuózním kytaristou Hervém Sambem ze Senegalu. Výsledkem je hudební setkání muzikantů ze tří kontinentů. A také propojení stylů – francouzského musette, západoafrické hudby a lidové hudby Québecu.

Erwan Menguy je flétnista z Bretaně. V roce 2024 vydal své první autorské album s názvem SPI. Nahrál je v triu s kontrabasistou Huguesem Lasserem a s hráčem na cistru Kevinem Le Pennekem. Všichni tři muzikanti mají zkušenosti také s tancem a díky tomu je i jejich hra rytmicky zajímavá a autentická. Vedle lidové hudby se hudebníci inspirují komorní vážnou hudbou a velký důraz kladou také na zvuk nahrávky. 

Francouzský zpěvák Paco el Lobo se už půl století věnuje flamencu. Učil se u mistrů jako Pepe de la Matrona nebo Rafael Romero. Jeho kolega a krajan Sangitananda jej na jeho novém albu doprovází na kytaru, loutnu, na španělský drnkací nástroj bandurriu nebo na kontrabas a také na perkuse. Na jejich albu Memoria de los Cantes Flamencos dále slyšíme například francouzského jazzového trumpetistu Médérica Collignona. Album je první částí zamýšlené série nahrávek, která představuje flamenco v jeho nejrůznějších podobách. Protagonisté alba nedělí flamencové zpěvy na „malé“ a „velké“ – k romským lidovým melodiím, k duchovním písním i k lidovým písním horalů přistupují se stejnou úctou a respektem. 

Za projektem El Gato Negro – Černý kocour – stojí francouzský hudebník Axel Matrod, který strávil patnáct let svého života intenzivním cestováním po světě. Své první album s názvem Guitarra y Sombrero natočil v roce 2012. Velkým úspěchem pak bylo druhé album Cumbia Libre z roku 2015. Od těchto raných alb El Gato Negro čerpá především z latinskoamerických stylů, jako je například cumbia, a k nim nyní přidal i prvky současného R&B a dalších žánrů. I když hodně čerpá z hudby španělsky mluvících oblastí včetně například Kuby, zvláštní pozornost věnuje také fenoménu frankofonie, a tedy francouzsky mluvících zemí z různých kontinentů, od africké Burkiny Faso a Senegalu až po kanadskou provincii Québec. Album Tigre qui pleure, Plačící tygr, vyšlo v lednu 2024.

Ve skupině The Salmon se sešli tři hudebníci, kteří se věnují reggae a soulu. Prvním z nich je Kiddus I, jamajský zpěvák reggae, který se proslavil svou rolí ve filmu Rockers a také jako člen projektu Inna Da Yard. Bazbaz je francouzský pianista, zpěvák a skladatel, který má na svém kontě devět samostatných alb. A Tchiky je kytarista, který zhruba deset let spolupracuje s americkou hip-hopovou kapelou De La Soul. Ve svém společném projektu The Salmon pánové oslavují dlouholeté přátelství, hudební svobodu a kreativitu. Jejich první, bezejmenné, album je inspirované jamajským reggae a tradiční hudbou dalších oblastí.

Mezinárodní složení má také duo JINJ. Tvoří je francouzská zpěvačka s arménskými kořeny Sevana Tchakerian a arménský kytarista a producent Gor Tadevosyan. Ty na koncertech doplňují Ashik Tadevosyan na arménský dechový nástroj duduk a Grigor Davtyan na perkuse. Hudba skupiny JINJ propojuje elektroniku s akustickými arménskými nástroji a živou rytmikou. Zpěvačka Sevana chápe své působení na scéně jako poslání – sdílet zprávy o situaci v Arménii, zvyšovat povědomí a zároveň být kulturní ambasadorkou. Její identita je vícerozměrná – jako Arménka narozená ve Francii kombinuje oba světy i v umění. Sama Savana je vzdělaná v klasické hudbě i folkloru, zatímco její kolega Gor vychází z rocku. V jejich tvorbě se tak mísí rock, hip-hop, elektronika a arménský folklor. Zároveň jde o další ukázku hudby silné arménské diaspory ve Francii, kterou v očích mnoha posluchačů symbolizuje především postava Charlese Aznavoura. 

Bluesová skupina Muddy Gurdy má v sestavě – vedle kytary a bicích – niněru, starý nástroj, jehož struny se rozeznívají třením pomocí dřevěného kolečka s klikou. Kapela má na svém kontě zatím tři alba. První z nich se natáčelo v severním Mississippi, druhé Homecoming vznikalo na různých netradičních místech středofrancouzské oblasti Auvergne a novinku Seven kapela natáčela v americké Louisianě, kolébce blues i jazzu. Skupina Muddy Gurdy se na tomto novém albu musela také vyrovnat se smrtí svého bubeníka Marca Glomeaua, který předčasně odešel v roce 2023. Nakonec však natáčení proběhlo s novým členem Fabricem Bonym. Dalšími členy kapely jsou zpěvačka a kytaristka Tia Gouttebela hráč na niněru Gilles Chabenat. Nové album se i přes smutné okolnosti svého vzniku nese v optimistickém duchu. 

Hudba skupiny Lagon Nwar propojuje prvky jazzu, elektroniky a tradiční africké a kreolské hudby, a využívá více jazyků včetně francouzštiny, kreolštiny a dalších lokálních dialektů. Bezejmenné album skupiny reflektuje témata jako paměť, postkoloniální zkušenost a kulturní identita, a pracuje s výraznou zvukovou obrazotvorností a textovou vrstevnatostí. V projektu hraje důležitou roli interkulturní dialog, například mezi hudebními tradicemi západoafrické Burkiny Faso a francouzského ostrova Réunion. 

Akordeonista Rémi Geffroy vydal album Carrefour des Anges, Křižovatka andělů. Vyniká výrazným zvukem diatonického akordeonu, který je doplněn smyčcovým kvartetem, bicími a kytarou s překvapivými a silnými aranžemi. Nahrávka propojuje osobní i univerzální témata – hudba se stává zrcadlem duše, v němž se odráží radost i bolest, naděje i zklamání. Na albu se prolínají různé vlivy a žánry a každá skladba působí jako epický i poetický příběh.

Album Al Alba nahráli francouzský violoncellista Matthieu Saglio a jeho mladší bratr, zpěvák Camille Saglio. Jejich hudební cesty donedávna probíhaly odděleně – Camille pouze hostoval v jedné skladbě na bratrově minulém albu Voices. Nyní se ale jedná o jejich první opravdu společný projekt. Důležitými tématy alba jsou proměna, plynutí a mezní stavy. Bratři propojují hudební i emocionální světy, přinášejí písně politické, poetické i duchovní, a do jedné skladby se připojuje i jejich třetí bratr Gabriel na basklarinet. Camille Saglio na albu zpívá ve vymyšleném jazyce i v jazycích skutečných, jako je francouzština, španělština, angličtina nebo bambarština. Jeho hlasový projev je originální, sahá do výšek kontratenoru a často se pohybuje mezi konvenčním zpěvem a improvizací, kdy hlas hraje roli hudebního nástroje.

Francouzská skupina Dowdelin propojuje karibské rytmy s jazzem, elektronikou a soulem. Kapelu založili producent a hudebník David Kiledjian a zpěvačka z ostrova Martinik Oliviya. Na začátku se rozhodli, že budou společně hrát a zpívat písně v angličtině, ale nefungovalo to. Pocit něčeho výjimečného měli až poté, když Oliviya přešla na kreolštinu, používanou v karibské oblasti. Dalším členem skupiny se stal Raphaël Philibert, který hraje na saxofon, na perkuse a zpívá a který má zkušenost s hudbou z dalšího karibského ostrova Guadeloupe. Jako poslední se ke kapele připojil bubeník Greg Boudra. Jejich třetí album Tchenbé! reflektuje osobní a emocionální výzvy, jako jsou deprese, životní vzestupy a pády nebo odolnost vůči těžkostem. Texty jsou v kreolštině, dále v angličtině a francouzštině. Slovo Tchenbé! znamená v karibské kreolštině „Drž se!“.  

Na závěr pořadu nám bude zpívat Zaz, dáma, která koncertuje po celém světě. Francouzi její hudbu vnímají více přes texty, zahraniční fanoušci skrze emoce a energii. Sama se k francouzskému šansonu dostala až později a má ráda také poezii a jazz. Vedle autorské tvorby má na svém kontě také album Paris, které vytvořila na přání fanoušků jako poctu klasickým šansonům, přičemž některé písně upravila do jazzových aranží s bigbandem. Velký vliv na ni měl francouzský filosof a zemědělec Pierre Rabhi a jeho hnutí Colibri, které podporuje udržitelný a šetrný životní styl. Díky tomu pravidelně a ve velkém podporuje různé potřebné organizace.