Officina Zoe: Poezie je součástí našich příběhů

Album Mari e Marenne je pevně zakořeněné v krajině italského Salenta, poloostrova vybíhajícího do Středozemního moře. Stejně jako předchozí Mamma Sirena se i novinka vztahuje k moři, ale přináší také původní skladby a zhudebněnou poezii, v nichž se odrážejí společenské problémy jižní Itálie i vztah člověka k zemi. Doveri zdůrazňuje, že poezie je pro Officina Zoè přirozenou součástí textů a příběhů. Název alba tak vystihuje nejen konkrétní kulturní prostředí, ale také způsob, jakým kapela nahlíží na svět: prostřednictvím vyprávění, osobních zkušeností a sdílené paměti.

Pro skupinu Officina Zoè je zásadní tradiční hudba pizzica, která patří do široké rodiny jihoitalských tanců tarantella. Její název souvisí se slovem označujícím kousnutí či štípnutí a s představou, že člověka uštkl pavouk tarantule. Za touto představou se skrývaly také psychické, společenské a ekonomické problémy, které se v minulosti vyjadřovaly prostřednictvím léčebných rituálů doprovázených hudbou a tancem. Doveri rozlišuje dvě stránky pizziky: radostnou, taneční podobu, která lidi spojuje, a hlubší, dramatičtější rovinu spojenou s transem, rituálem a terapeutickým účinkem hudby. Právě na druhou z nich se Officina Zoè dlouhodobě soustředí. V době, kdy se pizzica často prezentuje především jako zábavná folklorní atrakce, chce kapela uchovat její hypnotickou, mystickou a introspektivní sílu. Doveri sám vystudoval farmaceutickou chemii a věnoval se vývoji antidepresiv; s nadsázkou proto říká, že změnil terapeutickou metodu – od pilulek k hudbě.

Doveri připisuje významnou roli kapely Officina Zoè také tomu, že se podílela na mezinárodním rozšíření pizziky. Skupina vznikla v roce 1993 a on sám se k ní připojil v roce 2005. V devadesátých letech zažila hudba z Apulie výrazný rozmach: po období, kdy tamní lidová hudba nebyla tak živá jako v jiných italských regionech, se objevila nová vlna kapel a intenzivní koncertní i nahrávací činnost. Officina Zoè podle něj přispěla k této proměně zvlášť výrazným, rockovějším a hlubším pojetím tradičního materiálu. Na domácích koncertech se v létě scházejí návštěvníci z celé Itálie i ze zahraničí, ale podobně silné reakce kapela zažívá také při vystoupeních mimo svou vlast. Pizzica podle Doveriho působí napříč kulturami, protože její účinek není pouze intelektuální, ale především emocionální. Radost mu proto přináší i úspěch alba v žebříčku World Music Charts Europe, kde se nahrávka dostala na druhé a následně třetí místo. Nejde sice o zásadní měřítko umělecké hodnoty, ale o důležité uznání od lidí, kteří se hudbě skutečně věnují.