Maria Mazzotta: Hudba uzdravuje
Italská zpěvačka Maria Mazzotta v rozhovoru s Milanem Tesařem představuje svá alba Onde a San Paolo di Galatina, na nichž nově interpretuje hudební tradice rodného Salenta. Hovoří o inspiraci rockem a punkem, o tématu migrace přes Středozemní moře i o léčivé síle hudby a společného muzicírování. Vysvětluje také svou spolupráci s producentem Raoulem Refreem a prozrazuje, jakým směrem se vydá na připravovaném albu.
Album San Paolo di Galatina představuje nový pohled na hudební dědictví jihoitalského Salenta. Vzniklo ve spolupráci s producentem a kytaristou Raülem Refreem, kterého Maria Mazzotta oslovila poté, co poznala jeho nahrávky a spolupráci s dalšími umělci. Pozvala ho do svého rodného kraje, protože považovala za důležité, aby poznal jeho zvuky, barvy i náboženské tradice. Během velikonočního období společně navštívili procesí a zpěvačka mu představila písně spojené mimo jiné s obřady Svatého týdne. Výsledný repertoár tvoří především písně ženských interpretek, které vypovídají o postavení žen a jejich omezené možnosti vyjadřovat vlastní názory a pocity. Název alba odkazuje k tradici tarantismu a představě léčivé síly hudby. Mazzotta však záměrně nepracuje s typickým tanečním stylem pizzica: chce ukázat, že léčivý účinek nemá pouze jeden konkrétní hudební žánr, ale hudba obecně, společné muzicírování a rituál.
Raül Refree se na projektu podílel jako producent a autor aranžmá. Mazzotta mu přinesla výběr písní a vysvětlovala jejich původní význam a funkci, zatímco Refree hledal jejich nové hudební podoby, rozhodoval o použití kytary, varhan a dalších nástrojů. Pro zpěvačku je důležité, aby aranžmá respektovalo obsah písně: dramatický text podle ní vyžaduje dramatickou hudbu. Tradice se podle ní nemá pouze konzervovat, ale znovu interpretovat, přičemž je nutné zachovat její smysl. Jejich spolupráce vyústila také ve využití ženského sboru Pleiadi.
Na albu Onde se Mazzotta pokusila o spojení rocku a jihoitalské tradice. V obou světech nachází společnou emocionální naléhavost, určitou syrovost a energii. Připomíná, že tradiční zpěv v Salentu často pracuje s nakřáplým, záměrně neuhlazeným hlasem, který má blízko k výrazu rockových zpěváků. Elektrická kytara s výrazným zkreslením by podle ní mohla dobře zapadnout i do hudby někdejších lidových interpretů. Sama při práci s elektrickou kytarou zpívá jinak než v komornějších projektech s akustickým doprovodem. Zatímco v duu s akustickou kytarou si může dovolit jemnost a intimitu, v sestavě s elektrickou kytarou a perkusemi musí být její hlas silný a průrazný. Mazzotta přitom zdůrazňuje, že její hlas má více podob a dokáže se pohybovat od něžnosti až po mimořádnou intenzitu.
Nyní zpěvačka pracuje na dalším albu, které má vyjít v následujícím roce. Tentokrát se rozhodla spojit tradiční jihoitalské písně s klavírem, nástrojem, který v původním prostředí této hudby prakticky neměl místo. I zde tedy hledá nové možnosti, jak starým písním dát současný výraz, aniž by ztratily svou původní výpověď.








Chystáme pro vás rozhovor s
Soutěžte o osm nejlepších alb z
Poslechněte si rozhovor se saxofonistou Lubošem Soukupem.
Pražská skupina Nonsen vystoupila živě v