Radůza: Gaia (recenze CD)

V řecké mytologii označovalo slova Gaia bohyni země. V současné době se objevuje jednak ve vědecky neuznaných teoriích o planetě Zemi jako obřím soběstačném organismu, jednak ve sci-fi a fantasy literatuře. Písničkářka Radůza, která si slovo Gaia zvolila za název svého nového alba, pojímá planetu Zemi jako archetypální celek, jakési prodloužení symbolu hory, který používala ve svých starších písních. Téma rodiny, tak důležité například na albu Miluju vás, ustupuje do pozadí. Na současné Radůzině planetě je člověk většinou sám – v roli lovce a ještě častěji kořisti. Přesto i v tomto nemilosrdném světě zůstává místo pro Boha. Ten se skrývá v lidském srdci a hned v úvodní písni mu autorka klade filosofické otázky.

Na obalu alba se Radůza nechala zvěčnit jako lukostřelkyně. Odkazuje to k jejímu koníčku, ale také k naznačenému tématu alba. „Jako blesk šíp tvůj letí v povětří a já naposled v smrti zvolám,“ zpívá se v písni Tenhle svět není jen pro silný. Téma boje a také útěku prostupuje celým albem. Kamsi do předkřesťanských časů autorka míří v písni Amulet („A znovu jsem silný a mladý, tělo si zdobím peřím a hlinkou“), zatímco ve skladbě Poslední cestující posouvá téma do současnosti („Běžím noci, sotva popadám dech, i tak mě nejspíš dožene“). S útěkem a rolí kořisti souvisí vědomí pomíjivosti života, který je „mnohem kratší, než jsme mysleli“ (Nomádský stan). V jediném náznaku milostné písně (Ptáče) se zpívá: „Miluj mě, vždyť nevíš, lásko, jak dlouho ještě budem žít.“ V závěrečné skladbě Tenkrát v ráji, jedné z nejsilnějších na albu, slyšíme: „Jednou před každým z nás otevře se propast, jednou každý z nás do ní musí sestoupit.“

Radůzu na albu doprovází její kapela, kterou známe už z koncertní nahrávky Ocelový město: Jan Cidlinský na basu a housle, David Landštof na bicí a Josef Štěpánek na kytary. Akordeon jako někdejší Radůzin hlavní nástroj sice nezmizel úplně, ale je pouze jednou z mnoha barev na pestré desce. Tuto pestrost malinko oslabují tři náladou podobné, meditativně laděné, rozsáhlejší skladby – Gaia, Tulák po hvězdách a duet s Anetou Langerovou Babylónská věž –, které však autorka moudře proložila svižnějším potenciálním hitem Nomádský stan, krylovsky pochodovým Skalákem a skladbou Tenhle svět není jen pro silný. Ta je sice také dlouhá, ale právě použitím akordeonu odkazuje k Radůzině minulé tvorbě. Závěrečná píseň Tenkrát v ráji, se od ostatních pomalých skladeb liší silnou melodií, a může tak konkurovat zpěvaččiným starším baladám jako Ať není mi líto, Vojáček z cínové lodi nebo Půjdu, kam chci.

Gaia je krásným příkladem alba, které působí uceleným, téměř konceptuálním dojmem (křehká píseň Ptáče může odkazovat ke světu, který „není jen pro silný“, s nejasnou a zaměnitelnou rolí lovce a kořisti souvisí i Rytíř v papírové zbroji, a i v tak konkrétní písni, jako je Poslední cestující, se můžeme ponořit kamsi za realitu ve verši „světlem zvoní do hlubin“). Současně však tuto desku můžeme vnímat jako sbírku samostatných písní, z nichž některé vznikly pro film (Skalák, Tenkrát v ráji), v jiných hraje výraznější roli kapela (Duhový drak) a další jsou parádními sólovými čísly, ve kterých si autorka přes vážnost tématu pohrává s posluchačovým sluchem a zahrnuje nás neotřelými rýmy (Gaia).

Důležitější než hra se slovy a hláskami je však tentokrát poselství alba. Lukostřelkyně Radůza, vědoma si své křehkosti a konečnosti pozemského života, nehledá útěchu pouze v neosobní Zemi, ale i ve zcela konkrétním Bohu, kterého lze oslovit. „Mluv ke mně slovy dosud neslyšenými,“ žádá jej v titulní písni francouzsky a dodává: „Řekni mi, můj Bože, jestli jsme viděli všechno, co jsi chtěl.“ V písni Babylónská věž se vjedno slévají témata výšky (věž, hora) a hloubky (propast). Z obou těchto míst lze volat opět pouze k Bohu: „Z ochozu Babylónské věže Tě volám, už není čas, trubači troubí. Z nejvyššího bodu světa Tě volám, de profundis, z hloubi.“ Člověk-lovec je na planetě Gaia osamělý, ale má ke komu volat.

Vydavatel: Radůza Records
Rok vydání: 2014
Žánr: folk/šanson
Celkový čas: 54:14

(Recenze vznikla rozšířením článku publikovaného v Katolickém týdeníku)

www.raduza.cz