Recenze hudebních CD
Hudbu na Proglasu nejen pouštíme, ale také hodnotíme a analyzujeme. Čtěte a poslouchejte současně.
Věra Martinová: Věřím svým snům
Obal nového alba Věřím svým snům představuje Věru Martinovou jako známou „první dámu české country music“, jak praví jedno hodně staré klišé. Přes všechny žánrové kotrmelce, které zpěvačka během své více než dvacetileté kariéry prodělala, se však nyní dopracovala k sice nenáročným, ale příjemným folkovým aranžím. Po odbočce s rozjuchaným albem Slunci je to jedno (2001) na novince zpěvačka navazuje na své nejlepší kolekce Zvláštní způsoby (1996) a Příběhy (1998).
KOA (recenze alba)
Po náhlé ztrátě výrazné autorky a zpěvačky Zuzany Navarové se museli zbylí členové skupiny KOA rozhodnout, kterým směrem se vydat. Mohli zavedenou třípísmennou značku rozpustit a věnovat se každý jiným aktivitám. Mohli si najít jinou výraznou zpěvačku/jiného výrazného zpěváka. Zvolili však třetí a zřejmě nejméně vděčnou možnost: pokračovat pod názvem KOA ve čtyřech. Nyní tedy Mário Bihári (akordeon, piano), František Raba (kontrabas, baskytara, housle), Omar Khaouaj (kytara) a Camilo Caller (bicí, perkuse, cajón) přicházejí s kůži na trh. A já si už několik týdnů lámu hlavu, zda mám především chválit, nebo kritizovat.
Psalteria: Balabile
Když se řekne dívčí vícehlasy a world music, zřejmě vás napadnou dvě kapely – finská Värttinä a české Triny. V obou případech doprovázejí zpěvačky muzikanti-muži a v obou případech se soubor soustřeďuje především na písně v jednom jazyce – Värttinä v rodné finštině a Triny v romštině (ačkoli Romka je ve skupině jenom jedna). Pražská Psalteria je také tvořena několika (konkrétně čtyřmi) zpívajícími ženami, které doprovází muzikanti-muži (na albu se hostů vystřídá celkem sedm). Na rozdíl od obou zmíněných souborů však členky Psalterie také samy hrají: Kateřina Augustinová ovládá drnkací cistru a smyčcovou fidulu, Eva Žídková hraje na buben davul a Karla Mateásko na flétny, klarinet, šalmaje a chalumeaux.
Koňaboj: Omalovánky
A máme je tu podruhé. Někdejší metalista a grunger David Řehák, zpěvačka čistého a krásného hlasu Jiřka Šánová (na minulém albu ještě Šmukařová), baskytarista Martin Straka, usměvavý kontrabasista (a čím dál lepší zpěvák) Tomáš Béza, bubeník Karel Dufek a také Milan Šána, původně hostující houslista a dnes nejen Jiřčin manžel, ale také mandolinista, hráč na kytaru, djembe, flétny a také jeden z producentů alba. Odešla klasicky vzdělaná flétnistka Dáša Bukvaldová, avšak její party se samouk Milan rychle doučil. Jinak je Koňaboj zdánlivě týž jako na svém prvním CD Já sa koňa bojím.
Vespol: Daleko široko...
Folkrockovou kapelu Vespol z Dolního Újezdu u Litomyšle jsem měl donedávna spojenou především se zhudebňováním poezie. Hrabě, Nezval, Seifert, Mikulášek, Orten… To jsou autoři, z jejichž díla kapelník Jindra Čejka s oblibou čerpal. Nejnovější demonahrávka Daleko široko… obsahuje pouze dvě zhudebněné básně, a sice od Jana Skácela. Převažuje nový prvek, úpravy lidových písní. Vespol CD natočil v novém obsazení a s nemalými ambicemi. Ty jsou zřetelné už z toho, že kapela půlhodinové nahrávce říká „album“.
Jan Burian: Dívčí válka
Některá alba by se dala recenzovat jednou větou. Burianova Dívčí válka je opačný extrém. Jde o natolik komplexní a propracovaný projekt, že standardní délka článku nemůže stačit. Zvlášť by se dalo pojednat o textech, o aranžích, o dramaturgii, o obalu a samozřejmě o skloubení toho všeho dohromady. Na úvod tedy zůstaňme u konstatování, že Dívčí válka není album, ale opravdu PROJEKT. Projekt, jaké nevznikají každý rok.
Toman a lesní panna: Na štěstí sáhnout
„Za všechno může hudba,“ zpívá Romana Tomášková v předposlední písni prvního alba své domovské kapely. Stíhá se přitom doprovázet na baskytaru, kytaru, djembe a flétnu. Právě tato píseň by mohla být jedním z klíčů pro pochopení příjemného CD Na štěstí sáhnout: skvěle zvládnutý zpěv, netuctová melodie, propracované aranže, ale poněkud plytký, nekomplikovaný text.
Hana a Petr Ulrychovi & Javory: Stromy, voda, tráva
Na obal nového alba Javorů Petr Ulrych tentokrát nevybral obrázek svého oblíbeného malíře Aloise Mikulky, ale použil dětské kresby lučních květin. Jejich prostá krása vypovídá o obsahu alba minimálně stejně jako název Stromy, voda, tráva. Ale k čemu tato nápověda? Vždyť přírodu a krásy venkova Petr Ulrych ve svých písních opěvuje řadu let. V tomto směru tedy novinka nic převratného nepřináší.
Kapucíni & Stanley: Všetkými desiatimi
Slovenská hudební akademie letos v rámci cen Aurel poprvé předávala ocenění za gospel, což u našich východních sousedů (podobně jako například v amerických cenách Grammy) označuje hudbu libovolného žánru s křesťanským poselstvím. Prvními vítězi se stali folkrockoví Kapucíni společně s písničkářem Stanleym. Jejich album Všetkými desiatimi je žánrově i tematicky velmi pestré a ocenění si bezesporu zaslouží.
Geshem: Wade In The Water (Negro Spirituals)
Geshem je mnohohlavé čistě vokální uskupení, které působí v Praze pod vedením Marka Šlechty. Přečtěte si recenzi prvního CD sboru, který se zaměřuje především na afroamerické spirituály.