Recenze hudebních CD
Hudbu na Proglasu nejen pouštíme, ale také hodnotíme a analyzujeme. Čtěte a poslouchejte současně.
Drive: Čekání na zázrak
Z několika českých nadprůměrných až dobrých bluegrassových desek, které přinesl rok 2006, považuji debut brněnské skupiny Drive za zdaleka nejpovedenější. Důvod je nasnadě: Nejedná se o ortodoxní bluegrass, u kterého předvídáte několik tónů dopředu a u něhož můžete ocenit leda rychlost a přesnost projevu, případně čistotu a zabarvení hlasu. Veronika Němečková z Drivu je zpěvačka tak mimořádná, že by jí slušel i tradiční bluegrass, nicméně v klidnějších písních své domovské kapely a v českých textech její ostrý projev vynikne ještě víc.
Různí interpreti: Kráska v nesnázích (soundtrack)
Film Jana Hřebejka jsem v době, kdy píšu tyto řádky, (ještě) neviděl. Nepíšu tedy o filmu, ale o soundtracku. CD totiž stojí za pozornost samo o sobě. Mimo jiné pro účast dvou opravdových hvězd - Radůzy a Glena Hansarda. Právě tato dvě jména se v souvislosti s Kráskou v nesnázích v tisku objevovala dávno před vznikem filmu a na ně se také musíme soustředit především.
Paprsky: Okamžik
Muzikanti většinou nemají rádi, když je někdo řadí k nějakému žánru. Jenže abych se mohl orientovat ve více než 120 000 písních v archivu Proglasu, musím jednotlivé skladby do žánrů řadit, respektive pracovně je popisovat, řadit. Když v roce 1998 vyšlo album Studna, zaškatulkoval jsem si Paprsky jako jednu z mnoha moravských schol. Podobně tomu bylo na dalším CD Za světlem o rok později a až třetí album O naději… mě přesvědčilo o tom, že Paprsky mají na moravské křesťanské scéně opravdu výsadní postavení.
Divozel: Divozem
Muzikálnost skupin z východního Slovenska je neoddiskutovatelná. Už před několika lety mě o tom přesvědčila prešovská Hrdza a jedním z nepříjemnějších překvapení Konkursu Zahrady 2005 pro mne byl Divozel z Košic. To, že kapela ne letošním ročníku našeho největšího folkového festivalu získala diváckého Krtečka, mě tedy potěšilo. Přesto mezi Hrdzou a Divozelem existuje podstatný rozdíl. Zatímco první kapela natočila své nové album na zcela profesionální úrovni, CD Divozelu je sice příjemné, avšak stále spíše amatérské.
Madalen: Live na Radiu Proglas 2006
Středomoravská kapela Madalen bude v únoru slavil už 15. narozeniny. Za tu dobu vydala pouze jedno oficiální album a současná sestava s Honzou a Blankou Adamcovými na řádném cédéčku zatím zaznamenaná není. Proto využívám skutečnosti, že Madalen letos v červenci zahráli živě ve studiu Proglasu a že se jim tento minikoncert opravdu povedl. Následující řádky tedy neberte jako recenzi (neexistující) desky, ale spíše jako zprávu o momentálním stavu jedné hodně dobré kapely.
Fleret & Jarmila Šuláková: Zapřahajte žebřiňák
Po dvou rockových albech Trnkostroj a Pumkanonem Fleret zklidnil. Kapelník Zdeněk Hrachový mi v rozhovoru nedávno potvrdil, že tentokrát kladla kapela důraz na akustické nástroje, na nahrávání velké části desky živě a celkově na jemnější výsledek. To je samozřejmě velmi příjemná zpráva pro fanoušky starších desek Fleretu, kterým se žánrové úskoky z poslední doby moc nezamlouvaly.
BlueGate: Live
Že je druhé album plzeňské bluegrassové kapely BlueGate natočeno živě, je patrné z názvu. Konkrétně jde o záznam koncertu v Divadélku Jonáš v Plzni ze 7. března 2006. BlueGate je kapela, která zpívá a hraje s velkým nasazením, což by se na sterilní studiové nahrávce mohlo ztratit. Proto si rozhodnutí vydat raději neučesanou, ale živelnou desku zaslouží pochvalu.
Ready Kirken: Asi se něco děje
Skupina Ready Kirken se nedávno rozpadla. Přesněji: Sólový zpěvák Michal Hrůza dostal výpověď od svých spoluhráčů a nyní pokračuje se sólovým projektem. To nás však v tuto chvíli nezajímá. S několikaměsíčním odstupem se chci věnovat poslednímu albu, které po sobě Ready Kirken v čele s Hrůzou nechali. Deska se jmenuje příznačně Asi se něco děje.
Lucrezia Borgia: Válka růží
Znojemská Lucrezia Borgia je velmi plodná kapela. Novinka Válka růží je její už šesté album od roku 2003! Tato skutečnost samozřejmě musí recenzenta nutit k větší obezřetnosti, protože nadměrně plodní autoři zpravidla trpí nedostatkem autocenzury a nahrávají díla horší než podprůměrná. Navíc jsem měl k minulým albům kapely vážné výhrady, zejména co se zpěvu a vůbec interpretace týká. A tak když jsem si novinku pozorně poslechl, byl jsem velmi, ale skutečně velmi mile překvapen.
Alibaba: U severní trati
Středomoravskou skupinu Alibaba sleduji od jejích začátků a celou tu dobu jí držím palce při jejím sympatickém tápání mezi folkem, akustickou country a trampskou písní. O to víc mě překvapilo vystoupení kapely na letošním Mohelnickém dostavníku: Zvuk zhutněl, písně Mirka Vepřka se oblékly do moderního country s rockovými bicími. Album U severní trati, které kapela vydala vlastním nákladem o několik měsíců dříve, tuto změnu (ještě?) nereflektuje. A to pro mne znamená malé plus, protože akustická Alibaba je mi sympatičtější.