Fleret & Jarmila Šuláková: Zapřahajte žebřiňák
Po dvou rockových albech Trnkostroj a Pumkanonem Fleret zklidnil. Kapelník Zdeněk Hrachový mi v rozhovoru nedávno potvrdil, že tentokrát kladla kapela důraz na akustické nástroje, na nahrávání velké části desky živě a celkově na jemnější výsledek. To je samozřejmě velmi příjemná zpráva pro fanoušky starších desek Fleretu, kterým se žánrové úskoky z poslední doby moc nezamlouvaly.
Vydavatel: W Music
Žánr: folkrock
Celkový čas: 43:22
Po dvou rockových albech Trnkostroj a Pumkanonem Fleret zklidnil. Kapelník Zdeněk Hrachový mi v rozhovoru nedávno potvrdil, že tentokrát kladla kapela důraz na akustické nástroje, na nahrávání velké části desky živě a celkově na jemnější výsledek. To je samozřejmě velmi příjemná zpráva pro fanoušky starších desek Fleretu, kterým se žánrové úskoky z poslední doby moc nezamlouvaly.
Album Zapřahajte žebřiňák je jedno z nejvalašštějších v historii kapely. Nejde jen o to, že v téměř polovině písní zpívá "valašská královna". Valašská jsou témata, a to nejen folklórně laděných písní (Vizovické pečivo). Valašské je samozřejmě nářečí (pěsničky, hneď, celú noc temnú) a valašské jsou také opakující se reálie (kalíšky, slivovice). Pokud by tomu však bylo jenom takto, byl by výsledkem předvídatelný kýč. Naštěstí Fleret zachází s valašským jazykem vtipně a mnohdy nečekaně. V tomto ohledu se mi třeba v písni Že sa nestydíte líbí přirovnání "Hledijú jak svatí / Když jim spadne bibla".
Žánrový rozptyl alba je - přes téměř všudypřítomnou valašskost - úctyhodný. Táhne se od úprav skutečných lidových písní (Já su od Lidečka, Na Vsetíně tam je lúka) přes skladby pseudofolklórní (Halekačka) až po reggae (Lélo, lélo) nebo balkánský dvoutakt (Transylványja). Zatímco o vztazích mezi Valašskem a Jamajkou nevím, souvislost s Balkánem (odkud k nám Valaši před několika stoletími přišli) je zřejmá. K funky rytmu, oblíbenému na minulých albech, sáhne Fleret tentokrát jen výjimečně (Zapřahajte žebřiňák) a elektrické kytary hlasitě burácejí jen na několika málo místech, zatímco jinde cudně hrají roli jemného doprovodu. Z relativně tvrdších kousků doporučuji pozornosti rockovou baladu Vizovické pečivo, další z řady silných poslechových skladeb, na které byli Flereti vždy odborníky (Zafúkané, Ukažte mi cestu dom, Už sa mi o tobě nezdává). Dalším žánrovým vybočením je pak Ovečka s nečekaným vývojem v textu ("Zdrhla puma do lesa" - vzpomínáte si na kauzu s velkou kočkovitou šelmou na Valašsku?) a s výraznou basovou linkou. Kdyby se Fleret někdy rozhodl natočit remixovou desku (a u této kapely nikdy nevíme!), toto by byl první adept na taneční verzi.
Fleret se na svém novém albu pokouší dokázat dvě zdánlivě rozporuplné věci naráz. Jednak dál hraje lidové a "jakože lidové" písně svým osvědčeným stylem - stylem až příliš předvídatelným. Na straně druhé úplně nerezignoval na žánrové výstřelky z minulých dvou desek, pouze v nich trochu přibrzdil. Výsledkem je moderní hold Valašsku, na kterém si své oblíbené písně najdou jak nenároční posluchači lidových písniček s pravidelným rytmem, tak milovníci legrácek a žánrových úletů. Poznámka na závěr: Nenechte se mýlit až příliš tvrdým závěrem první písně Na dědině. Ta toho o zbytku desky napovídá velmi málo.