Slyšte, lidé! – Spirituál kvintet, rozloučení s legendou

5. listopadu 2019 Folk, Aktuality Autor: Milan Tesař

V roce 2020 si připomeneme 60 let od vzniku Spirituál kvintetu, naší první folkové skupiny. Ta se rozhodla právě k tomuto výročí uspořádat deset jarních koncertů v pražské Lucerně a poté definitivně ukončit svou činnost. V pořadu Slyšte, lidé! zavzpomínáme na staré hity Spirituál kvintetu, připomeneme si některé novější písně a představíme si výrazné osobnosti, které touto skupinou za více než půl století její dráhy prošly. Premiéra 9. listopadu 2019, poté v audioarchivu.

Spirituál kvintet v roce 2020 oslaví 60 let od svého vzniku. Zároveň deseti koncerty v Lucerně ukončí činnost. Přesně v polovině historie kapely se odehrávaly revoluční události, na které vzpomíná Jiří Tichota v knize Legendy folku a country: „Listopad 1989 pro nás byla velká satisfakce. A to nejenom v tom občanském smyslu. Teď mluvím o kapele. Vždyť v tom průvodu, kterým to všechno začalo, se zpívaly naše písničky. Měli jsme možnost zazpívat, tuším 24. listopadu, z balkonu svoji píseň. A hlavně jsme byli souborem, který potom mohl hrát jako předtím. Neměli jsme žádnou pauzu, nepozorovali jsme úbytek zájmu.“

Hudební publicista Jiří moravský Brabec odpověděl před lety na otázku, kterou píseň má nejvíce spojenou se Sametovou revolucí: „Jednou budem dál v podání studentů na Národní. Mám to spojené s obrázky z televize. Brečel jsem u toho.“

V době komunistického režimu se skupině Spirituál kvintet dařilo zpívat spirituály a gospely, duchovní písně amerického původu, například pod zástěrkou, že jde o skladby utlačovaných černošských dělníků. Kromě toho se v českých textech neobjevovaly přímé narážky na Boha nebo Ježíše, ale spíše taková slovní spojení, která dovolovala interpretaci mezi řádky – místo Božích mlýnů to byl mlýnský kámen, místo anděla odvalujícího náhrobní kámen jen otázka Kdo svalil kámen náhrobní a namísto spirituálu Give Me Jesus prostě Já mám žízeň.

Přesto se kapela občas s problémy setkávala. Na otázku, kolikrát Spirituál kvintetu komunisté zakázali vystupovat, Tichota odpovídá: „Celkem osmkrát – o čem víme, někdy navíc byly tlaky na pořadatele, aby nás zrušili. Pokud nepodlehli, pak nám to řekli. Většinou šlo o naše řeči, kterými jsme písničky uváděli. Samozřejmě byli i snaživí udavači. Paní, která poslala udání, že chceme oběsit soudruha Fojtíka z Ústředního výboru. Zpívali jsme moravskou lidovou baladu, v níž syn starosty jménem Fojta skončil na šibenici za krádež koní. Což jsme zlomyslně uváděli jako píseň o malém Fojtíkovi, který byl za krádež ztrestán na hrdle. Ta udavačka pak po listopadu 1989 byla školní inspektorkou.“

Spirituál kvintet ani po roce 2000 nežil poze ze své podstaty. Pravidelně nahrával nová alba, ale i na nich se držel svého tradičního stylu. Když v roce 2005 vyšlo album Křížem krážem, psal Milan Tesař v recenzi pro časopis Folk & country: „Spirituál kvintet si nepotřebuje do písniček zvát hostující bubeníky, neveze se na módě world music a už vůbec jej nenapadne inspirovat se alternativní hudbou. Zůstává věrný akustickému folku postavenému především na vokálech, tedy žánru, který v naší zemi formoval a ve kterém stále slouží mladým kapelám za vzor.“