Padesát let Spirituál kvintetu ve Slyšte, lidé!

Několik střípků z historie Spirituál kvintetu (výběr ze scénáře pořadu Slyšte, lidé!)

Spirituál kvintet je považovaný za první českou folkovou kapelu. Repertoárem sice zčásti navázal na americký folk, avšak umělecký vedoucí a zakladatel skupiny Jiří Tichota uvedl v roce 2003 na kolokviu v Náměšti nad Oslavou: „Český folk nezačal americký napodobovat, protože jsou to dva úplně odlišné jevy. Že se tomu dnes říká stejně, je tak trochu náhoda, já jsem u zrodu českého folku před více než čtyřiceti lety stál a vůbec jsem netušil, že to, co děláme, se jednou bude takhle jmenovat. O situaci v americkém folku jsme neměli zdání, chtěli jsme jen dělat něco jiného, než co se v té době zpívalo ve svazáckých souborech.“

V roce 1971 postihl Spirituál kvintet půroční zákaz činnosti. Bylo to po společném koncertě s Bohdanem Mikoláškem a Jiří Tichota dnes vzpomíná: „To nejhorší bylo, že kvůli nám byli postiženi i jiní. Režim nechal vyhodit tři studenty teologie, kteří nás pozvali. Teologické fakultě zakázali kulturní akce a Bohdan – syn faráře – vyfasoval definitivní zákaz.“

Spirituál kvintetem prošla za 50 let jeho existence řada výrazných zpěváků. K těm nejznámějším patřili bratři František a Jan Nedvědoví. Tichota vzpomíná na rok 1974, kdy spolupráce s Nedvědy začala: „V té době Kvintet nehrál, protože dva z našich členů odešli do zahraničí. Všelijak jsme to flikovali a neměli jsme stálou sestavu. Když jsem slyšel Nedvědy, navrhl jsem jim, jestli by nechtěli zkusit společnou akci. Domluvili jsme se, že budeme napřed hrát jako dvě různé kapely v jednom pořadu. Ovšem jména Spirituál kvintet a Brontosauři byla pro plakáty příliš dlouhá. Pak se z jejich sestavy vyčlenila Zdena a bratři Nedvědi, kteří se stali součástí Spirituál kvintetu.“

V době komunistického režimu vystupoval Spirituál kvintet mimo jiné s písněmi amerického původu, z nichž mnohé textově vycházely z Bible a vůbec z křesťanského poselství. Ne vše se dalo zpívat na plno, a tak například spirituál Give Me Jesus zněl v češtině Já mám žízeň. Religionista Zdeněk Nešpor si však v knize Děkuji za bolest všímá, že „nenáboženská interpretace spirituálů skupině napořád nevydržela. Spirituál kvintet začal na svých vystoupeních uplatňovat větší množství náboženských témat“.

Skupina však během své dlouhé existence svůj repertoár sestavovala nejen z afroamerických spirituálů a gospelů s českými texty, ale také z evropské renesanční hudby, z českých lidových i pozapomenutých obrozeneckých písní. A v poslední době, především zásluhou Jiřího Cerhy, začala do repertoáru v relativně větší míře pronikat také autorská tvorba.