Slyšte, lidé! – Mikimu Ryvolovi k osmdesátinám

Miki Ryvola je sice považovaný za klasika moderní trampské písně, ale v rozhovoru před deseti lety, u příležitosti svých 70. narozenin, našemu rádiu řekl: „Nebyli jsme nikdy ortodoxní trampové, spíš jsme sbírali chytré lidi. Tramping byl pro nás jen platforma, na které jsme se pohybovali.“ 

Skupina Hoboes vznikla z patnáctičlenného souboru trampské osady Zlatý klíč. Když v roce 1963 tento sbor poprvé vystoupil v Lucerně a tam vyhrál I. soutěžní večer trampských písní, nebylo už podle Mikiho Ryvoly únosné jezdit dál po koncertech v tolika lidech. A tak založili čtyřčlennou skupinu a jeden tehdejší redaktor Mladého světa jí vymyslel jméno Hoboes. 

V době totality představovaly písně bratrů Ryvolů pro mnohé jakousi oázu svobody. Miki Ryvola odpovídal v roce 2002 na otázku, jestli s bratrem někdy uvažovali o emigraci: „Myslím, že ne. My jsme byli tak zarostlí do party a měli tolik aktivit, že bychom to považovali za zradu. Wabi v krátkých intervalech vykřikoval, že už ho ti komouši tak štvou, že si prostřílí cestu přes hranice, ale nemyslel to vážně.“ 

Miki Ryvola napsal možná méně známých písní než jeho starší bratr Wabi, ale je výrazným interpretem a některé jeho písně – v čele s Bednou vod whisky – zlidověly. Na Portě Miki Ryvola poprvé zabodoval v roce 1968, kdy se v autorské soutěži jeho píseň Poslední míle umístila na druhé příčce a Trail to Island na místě čtvrtém. Vítězem Autorské Porty se mladší z Ryvolů stal poprvé v roce 1971 s písní Pane Bože vod tý lásky zachraň nás. Další autorskou cenu pak dostal v roce 1986 za píseň Co zbejvá. V roce 2002 se pak Miki Ryvola stal držitelem Zlaté Porty.