Slyšte, lidé!: Poutníci – Zlatá éra… a další léta
V příštím vydání pořadu Slyšte, lidé! se budeme věnovat skupině Poutníci, která zvláště na přelomu 80. a 90. let patřil k nejzajímavějším zástupcům domácí country hudby, bluegrassu a folku. Vedle písní z tohoto období, které jsou spojeny se jménem Roberta Křesťana, si pustíme i některé novější nahrávky kapely, která funguje už více než 45 let. Poslouchejte v sobotu 20. května 2017 v 19.15 nebo v repríze v úterý 23. května v 16.55.
Skupinu Poutníci v době její největší slávy inspirovaly americké nahrávky, které se k jejím členů dostaly. Jak dlouholetý Robert Křesťan, tak dlouholetý kapelník a zakládající člen skupiny František Linhárek, připomínají například vliv amerického banjisty Tonyho Trischky.
Robert Křesťan se stal členem skupiny Poutníci v roce 1979 a krátce po něm do kapely nastoupil její současný kapelník, kontrabasista Jiří Pola. Ten vzpomíná: „Poutníky jsem znal z Port, kde hrávali ještě před Robertem. Ten totiž v té době vystupoval se svou jinou výraznou kapelou Trapeři. Poutníci tehdy hráli převzaté věci z amerického bluegrassu s českými texty, které psal tuším Jirka Látal. S tímto repertoárem už dokázali vítězit na krajských Portách a myslím, že dvakrát se dostali i do kola celostátního. Měli na svou dobu také skvělého banjistu Svaťu Kotase, který se už tehdy snažil hrát jinak než ostatní hráči na tento nástroj.“
Dalším hráčem na banjo byl v Poutnících Luboš Malina, který ovšem do kapely přinesl i nástroj v bluegrassu dříve nevídaný, saxofon. Na začátku 90. let odešel s Robertem Křesťanem do nové skupiny Druhá tráva a dnes je stále jejím kapelníkem. Kromě toho má další zajímavé projekty, například akustické jazzové trio s kontrabasistou Tomášem Liškou a s pianistou Michalem Nejtkem.
O skupině Poutníci se sice často mluví a píše jako o kapele bluegrassové, ale například další banjista skupiny Petr Brandejs tvrdil, že „Poutníci bluegrass nehrají, nikdy ho nehráli a nikdy hrát nebudou“. Měl tím samozřejmě na mysli bluegrass tradiční, kterému se repertoár Poutníků skutečně vymykal, i když z něj skupina čerpala a stále čerpá. Vedle například už zmíněného saxofonu se Poutníci od tradičních bluegrassových skupin lišili i volbou repertoáru. Hráli například písně od Stinga, od Astora Piazzoly, od Dire Straits, Rolling Stones nebo od už zmíněného Bedřicha Smetany.
Když Poutníci před dvěma lety slavili 45. narozeniny, odpovídal dlouholetý kontrabasista a kapelník Jiří Pola na otázku, co se pro něj osobně s příchodem do této už známé skupiny změnilo. Řekl: „Splnil se mi sen z dětství. Asi ve dvanácti letech jsem slyšel první malou desku s country hudbou, dvě písničky od skupiny KTO. Pak to byli Greenhorni, Dvorana slávy, Flatt se Scruggsem… Ta hudba mě prostě oslovila a okouzlila. V pubertě má člověk různé sny a můj sen byl, že bych chtěl hrát takovou muziku, nejlépe profesionálně, což se mi s Poutníky splnilo. Když jsem v kapele začínal, chodil jsem ještě do práce. Jsem vyučený číšník a byla dřina kombinovat to s muzikou, dostat se na koncert bylo někdy napínavé. Ale pak přišla éra slavných plzeňských Port, na kterých Poutníci začali vyhrávat. Někdy v roce 1988 se tehdejší kapelník František Linhárek zašel zeptat na tehdejší jedinou profesionální agenturu v Brně, jestli by o Poutníky neměli zájem. Oni řekli, že ano, a tak jsme si prošli také nechvalně známými profesionálními přehrávkami.“