Slyšte, lidé! – Když (se) poezie zpívá 2026

Jako první nám bude zpívat písničkářka a skladatelka Lucie Dlabolová. Ta na svém prvním albu Lucidní snění vedle vlastních textů zhudebňuje také poezii svých přátel, mimo jiné básníka Jána Sedala a spisovatelky Dory Kaprálové. Právě od Dory Kaprálové pochází báseň Rodná Údolní, která vznikla v prostředí brněnské ulice Údolní a vrací se do vzpomínek na dětství a konkrétní místa spojená s rodinnou pamětí. Texty na albu mají podobu poetických miniatur, v nichž se osobní vzpomínky a sny prolínají s obrazy města, krajiny i každodenních situací. Hudebně se album pohybuje mezi šansonem, folkem a alternativním popem, přičemž citlivé aranže dávají vyniknout především slovům a jejich obraznosti. 

Písničkář Karel Vepřek vydal v roce 2024 album Písně ze dvora krále Magora, které je postavené především na zhudebněných básních Ivana Martina Jirouse, známého jako Magor, legendy českého undergroundu. Vedle jeho veršů na albu zní také poezie Bohuslava Reynka, Svatopluka Karáska nebo francouzského básníka Paula Forta. Jirousova poezie je osobní, spirituální, někdy drsná a jindy překvapivě něžná, a Vepřek ji zhudebňuje velmi střídmě, s důrazem na slovo a jeho rytmus. Hudební doprovod je úsporný, často jen kytara a několik dalších nástrojů, což nechává vyniknout samotným básním. Album tak navazuje na silnou českou tradici zhudebňování poezie a připomíná, jak přirozeně mohou básnické texty v písních žít.

Album Vol. 1 – El Sueño Se Deshizo Para Siempre projektu Sonetos del Amor Oscuro je celé postavené na zhudebněné poezii španělského básníka Federica Garcíi Lorky. Hudbu složil vlámský flamencový kytarista Myrddin a spolu s ním Lorcovy verše interpretují zpěvačka Helena Casella, flétnista Stefan Bracaval a violoncellista Stijn Kuppens. Nejde o tradiční flamenco, ale o komorní, místy až snové hudební prostředí, které nechává vyniknout obraznost a melancholii Lorcových básní. Album je prvním dílem plánované série a představuje hudební cestu inspirovanou Lorcovou poezií plnou snů, lásky, noci a tajemství. Výsledkem je velmi poetická nahrávka na pomezí flamenca, jazzu a komorní hudby, která stojí především na síle básnického slova.

Skupina ASPM kolem Jana Spáleného vydala v září 2025 album Úplně šedivej panáček, na kterém se opět potkává blues, jazz a folk s kvalitními texty a poezií. Vedle původních písní zde najdeme i několik převzatých skladeb s českými texty a jako zvláštní bonus také zhudebněnou báseň francouzského básníka Guillauma Apollinaira. Spálený sáhl po básni Ocúny z Apollinairovy sbírky Alkoholy života v překladu Milana Kundery a proměnil ji v písňové blues, které přirozeně spojuje poezii s jeho typickým hudebním jazykem. Právě tahle poloha je pro Jana Spáleného typická – civilní projev, důraz na slovo a atmosféru a hudba, která poezii nenápadně nese. 

Písničkář Miroslav Paleček oslavil své osmdesátiny albem Srdeční záležitost, které je celé postavené na zhudebněné poezii českých i světových básníků. Vedle Jaroslava Seiferta, Františka Ladislava Čelakovského nebo Rudyarda Kiplinga zde zhudebnil také báseň Fialka od Václava Hanky, básníka z doby národního obrození. Paleček dlouhodobě patří k autorům, kteří dokážou poezii přirozeně proměnit v písňový text, aniž by ztratila svou literární hodnotu a jazykovou krásu. Na albu jej doprovází komorní orchestr, ale základem zůstává jeho kytara a civilní interpretace, ve které je vždy na prvním místě slovo.

Projekt Básně ctností slovenského básníka Marka Gondy a hudebníka Mariana Friedla stojí na pomezí poezie, hudby a meditativního zastavení. Každá báseň je věnovaná jedné lidské ctnosti – například důvěře, vděčnosti, trpělivosti nebo odvaze – a není moralitou, ale spíše tichým zamyšlením nad lidským vnitřním světem. Básně jsou úsporné, obrazné a pracují s tichem, na které navazuje hudba Mariana Friedla, chápaná ne jako doprovod, ale jako pokračování a rozšíření básnického textu. Důležitou roli hraje také recitace, takže slovo, hlas a hudba zde tvoří jeden celek. Básně na albu recitují Jano Svetlan Majerčík a Katarína Piesňomila Králiková.

Zpěvačka Monika Načeva na albu Jdem temným dnem pokračuje ve své dlouhodobé práci se zhudebněnou poezií, tentokrát především s texty básníků spojených s českým undergroundem a disentem druhé poloviny 20. století. Na albu zhudebnila verše Ivana Blatného, Egona Bondyho, Vladimíry Čerepkové, Jana Hanče, Pavla Zajíčka a dalších autorů, tedy básníků, kteří často žili v exilu nebo na okraji oficiální kultury. Hudba je temná, místy až meditativní, a dává velký prostor slovu a jeho atmosféře. My si z alba poslechneme píseň Podzim na verše Ivana Blatného, básníka spojeného s brněnským prostředím a později s dlouhým exilem v Anglii. 

Písničkář Slávek Janoušek vydal album Prožij sto životů, které je celé složené z písní na texty Jiřího Žáčka a vzniklo jako dárek k básníkovým 80. narozeninám. Janoušek se k Žáčkově poezii vrací opakovaně a jejich spolupráce patří k nejvýraznějším příkladům zhudebňování současné české poezie. Žáčkovy verše jsou srozumitelné, hravé i zamyšlené zároveň, často mluví o obyčejném lidském životě, čase, lásce a pomíjivosti, a v Janouškových písních dostávají přirozenou písňovou podobu. Nové album obsahuje sedmnáct písní a navazuje na jejich předchozí společné projekty, které také pracovaly s básnickými texty.

Dalším autorem, který se dlouhodobě věnuje zhudebňování poezie je Tomáš Kytnar, kapelník projektu Tady To Máš. Jeho nejnovější album Smutná bílá hvězda je celé postavené na zhudebněných verších česko-polského básníka Bogdana Trojaka, jehož poetika je obrazná, trochu tajemná a často pracuje s překvapivými pointami. Hudba se pohybuje mezi folkem, šansonem a alternativním rockem a snaží se především podpořit atmosféru básní, nikoli je překrýt.

Zpěvačka Lenka Lichtenberg připravila rozšířenou verzi svého alba Feel With Blood, které vychází z židovské historie, paměti a zkušenosti holokaustu. Jednou z nových skladeb je zhudebněná báseň Shtile torontského básníka Simchy Simchovitche, polského rodáka a přeživšího holokaustu. Báseň vznikla v roce 1958 a je smutným ohlédnutím za jidiš básníky a kulturou, která byla během holokaustu téměř zničena. Hudební zpracování Lenky Lichtenberg v sobě nese naději a připomíná dnešní obnovu zájmu o jazyk jidiš a židovskou kulturu. 

Duo Bavor a Javor vydalo album Klášterní ulice, které je celé postavené na zhudebněné poezii spisovatele a básníka Gézy Včeličky. Ten ve své sbírce zachytil starou pražskou čtvrť Na Františku, svět chudiny, hospod, vorařů a zaniklých domů, tedy prostředí na pomezí romantiky a beznaděje. Bavor a Javor jeho verše zhudebňují v syrové směsi dark country, dubu, blues a experimentálního folku, takže vzniká zvláštní hudební svět, který je zároveň starosvětský i současný. Celé album působí skoro jako soundtrack k neexistující Praze plné zbořených domů, stok a zapadlých hospod.

Folková skupina The Folks zařadila na své album Doma vedle autorských písní také dvě zhudebněné básně Jiřího Wolkera, básníka české meziválečné poezie a jednoho z nejvýraznějších autorů takzvané proletářské poezie. Wolkerovy verše jsou dodnes silné svou jednoduchostí, civilností a sociální citlivostí a v písňové podobě často působí velmi přirozeně. Kapela The Folks je zhudebnila citlivě a bez velkých aranžérských efektů, takže vynikne především samotný text a jeho atmosféra domova, blízkosti a obyčejného života. Právě báseň Doma patří k Wolkerovým textům, které mají blízko k písňové formě a v hudebním zpracování získávají další rozměr.

Skupina Listověj z Vysočiny se dlouhodobě věnuje zhudebňování poezie spojené s tímto krajem, tedy veršů básníků jako Jakub Deml, Otokar Březina, Jan Zahradníček nebo Bohuslav Reynek. Album Samota zaslíbená navazuje právě na tuto linii a opět propojuje folkovou hudbu s duchovně laděnou českou poezií. Reynkova poezie, často spojená s venkovskou krajinou, samotou a tichým duchovním rozměrem života, má velmi blízko k písňové formě a v hudebním zpracování Listověje působí přirozeně a pokorně.