Album roku 2017 – profily nominovaných

Album roku 2017 – profily nominovaných

Už poosmnácté vyhlásila hudební redakce Proglasu výroční anketu Album roku. Sto třicet oslovených odborníků – našich redaktorů, hudebních publicistů, pořadatelů festivalů nebo hudebníků – volilo nejlepší hudební album roku 2017 bez ohledu na žánr. Mezi prvními pěti se umístili hudební pásmo Beránci a vlci, skupina Zvíře jménem podzim, písničkář David Stypka, Jakub Čermák a sólový projekt Honzy Žambocha s názvem Wolf Lost In The Poem. Kdo z nich v anketě zvítězil a jaké bylo pořadí na prvních deseti místech, se dozvíte v týdeníku Slyšte, lidé! v sobotu 27. ledna 2018 v 19.15 nebo 30. ledna v 16.55.

Album roku 2017: profily pěti nejlepších (bez pořadí)

Beránci a vlci (Indies Scope)

Projekt Beránci a vlci navazuje na koncertní program Mariana Friedla a Jitky Šuranské Z kořenů k world music z festivalu Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou. Jeho podstatou je hledání kořenů, jejich citlivé přetváření a objevování styčných bodů s dalšími hudebními styly. Více než rozkročení Jitky Šuranské mezi lidovou a vážnou hudbou zde hrálo roli několikero hudebních řemesel Mariana Friedla. Vedle svých teoretických znalostí lidové hudby se zde mohl uplatnit jako lidový zpěvák a hráč na tradiční nástroje, které si zčásti sám vyrábí. Při spolupráci s pozvanými jazzovými muzikanty (česko-slovenské Sdružení nezávislých jazzmenů) mohl navíc jako producent uplatnit své praktické zkušenosti jazzového hráče (kontrabasisty). Vedle „nezávislých jazzmenů“ a Jitka Šuranská Tria na albu účinkuje Friedlova „lidová muzika“ RukyNaDudy a Ženský sbor z Kudlovic, což je pro změnu jedna z aktivit Jitky Šuranské.

Cermaque: Neboj (Indies Scope)

Nejnovější album básníka a písničkáře Jakuba „Cermaque“ Čermáka navazuje na předchozí titul Gravitace, na kterém autor zpíval své dcerce Agátce „Ať se ti vyhnout dějiny“ a v souvislosti se strachem z imigrantů se ptal: „Kdo utěší ty utrápený duše? / (…) / kdy už přijde Vilém Tell / a jednou ranou z kuše / zkušeně z nich sejme jejich strach?“ Právě strach a jeho překonávání v dnešní rozjitřené Evropě je hlavním tématem alba Neboj, na kterém se Čermák jasně hlásí k Václavu Havlovi a jeho straně pravdy a lásky. Čermák dokáže vyzpívat své obavy i strachy druhých, ztělesněné na jedné straně mrazivou písní Ortely („kde Bůh se dávno odmlčel / lid vzhlíží ke Gottům / a hlasuje v anketách / pro svůj vlastní Ortel“) a na straně druhé zoufalým voláním v písni Hora a stín („Svobodo, krásná paní / prosím tě, zůstaň s námi / bouřka až usedlý prach rozvíří“). Svobodu si Čermák nijak neidealizuje – patří k ní ovečky, pastýři i vlci – a my jí „umíme vytknout jen bezbřehost“ (Havlovy děti).

David Stypka & Bandjeez: Neboj (Universal Music)

S motivem strachu pracuje na svém albu také frýdeckomístecký písničkář David Stypka. Jedenáct písní více či méně zpracovává dnes tolik aktuální téma strachu v různých jeho podobách. Sám David k tomu říká: „Už když jsme měli před dvěma lety pohromadě písničky na desku, bylo jasné, že bude celá hodně o strachu. Když jsme nad nimi pak seděli ve studiu, ukazovalo se čím dál víc, že ty texty a melodie nejsou jen smutně popisné, ale že je tam schovaná i naděje a popis drobných vítězství."

Wolf Lost In The Poem: Nepřipoutaný (Tranzistor)

Wolf Lost In The Poem je sólový hudebně-literární projekt písničkáře Honzy Žambocha, který napsal písně inspirované tvorbou svých oblíbených básnířek. Najdeme mezi nimi Američanku Emily Dickinsonovou, Justynu Bargielskou z Polska, Rusku Annu Barkovovou a další. „Tak dlouho jsem chodil s jednou básnickou sbírkou Justyny Bargielské do parku, až jsem tam jeden večer skončil, pod korkovníkem na trávě, přikovaný verši k obloze… Měl jsem pocit, že se řítím prostorem, ochromený silou její poezie a s každou další stránkou další čelní střet a zásah...,“ popisuje autor.

Zvíře jménem podzim (Indies Scope)

Zvíře jménem podzim Jakuba Königa je to, čemu se v muzikantské hantýrce říká superskupina. Najdeme v ní nejen Jakubova dlouhodobého spolupracovníka Tomáše Neuwertha, ale také hudebníka Aid Kida, jinak člena skupiny Děti mezi reprákama, Marii Kieslowski, Marii Puttnerovou z Jablkoně, violoncellistku Terezii Kovalovou, Tomáše Havlena, Matěje Vejdělka a další. Celkem se natáčení alba účastnilo 18 osob. Jakub König popisuje: „Na každou nahrávací session jsem přinesl nějaké rozdělané písničky a z nich jsme vybírali. Některé nápady se nikam dál neposunuly, jiné písničky s námi šly až do konce a vypadly při závěrečném mixu. A když jsme pak udělali pořadí, ukázalo se, že to je zase trochu temnota. Jenže ta k podzimu patří. Zatímco my jsme zvyklí se obvykle tvářit a chovat tak, že žádná temnota neexistuje. A když na nás pak nečekaně hupsne v setmělém parku, najednou nám je ten náš pregnantní rozum houby platný. Tak si říkám, že jedna melancholicky temná podzimní deska by se pak mohla hodit, když to na tebe přijde.“