Folklorní okénko
Folklorní okénko – tématický hodinový folklorní pořad pro milovníky lidových písní. Medailony osobností, rozhovory, pozvánky a hudební novinky - to vše ve Folklorním okénku můžete slyšet. Pořady také připravují Magdalena Múčková a Zdeněk Vejvoda.
Folklorní okénko: Luboš Málek - 80 let
Rodák z Korytné, primáš, zpěvák, sběratel a upravovatel lidových písní z Kopanic, Strání a uherskobodského Dolňácka Lubomír Málek by se 21.června 2025 dožil osmdesáti let. Po studiích se usadil v Uherském Brodě. Svůj život spojil s místní cimbálovou muzikou Olšava, v níž strávil přes padesát let, z toho čtyři desetiletí jako primáš. S hudbou spojily svůj život i obě jeho dcery, výborné zpěvačky - Jitka Málková-Novotná a Taťána Málková-Rozkovcová. Malý medailon k jeho výročí připravila hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 25.června v 16 hodin.
Folklorní okénko: Věra Domincová - hlas uherskohradišťského Dolňácka
Výjimečná zpěvačka Věra Domincová (rozená Mayerhoferová) se narodila 16. června 1935 v Uherském Hradišti. Profesí zubní laborantka od šestnácti let zpívala v souboru Hradišťan, s nímž procestovala řadu zemí; s Hradišťanem spolupracovala na řadě hudebních nosičů, nepřetržitě v něm působila do roku 1994. Spolupracovala též s BROLNem. V roce 1985 o ní natočil režisér Milan Peloušek televizní medailon Zpívá Věra Domincová. Jediné profilové album Hradišťu, Hradišťu jí vyšlo v roce 1989. O jejím životě s muzikou si s ní popovídá hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 11.června v 16 hodin.
Folklorní okénko: Zdeněk Kašpar - 100 let od narození
29. května letošního roku by oslavil sté narozeniny výjimečný muzikant a pedagog z Valašska, pan Zdeněk Kašpar. Připomeneme si ho písničkami, které nasbíral, upravil, zazpíval a zahrál, ale také vzpomínkami jeho vnučky, taktéž muzikantky Kláry Císaríkové. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 4. června v 16 hodin.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 19 - Milan Križo
Rodák z Hrochoti pod Polanou Milan Križo (1928-2021), profesor lesnické botaniky na Technické univerzitě ve Zvoleni, ale také celoživotní vyznavač a interpret lidových písní ze slovenského Podpolaní. Už během studií na lesnické fakultě VŠZ v Brně založil folklorní soubor Polana a navázal spolupráci s BROLNem jako zpěvák-sólista. Poté, co se po dvaceti letech vrátil na Slovensko, pokračoval se sběrem a zpracováním lidových písní z Hrochotě a okolí a ještě za života se stal legendou slovenské lidové písně. Malý medailon sestavila hudební redaktorka Helena Bretfeldová.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 17 - Orava
Ve středu se vypravíme na další Výlet na Slovensko - na sever, ke hranici s Polskem. Historické území Oravy zhruba odpovídá bývalé stejnojmenné uherské župě; zahrnuje okresy Dolný Kubín, Námestovo, Tvrdošín a částečně Ružomberok. Najdeme v něm historické památky (především někdejší centrum oblasti - Oravský hrad) i přírodní krásy. Nejsevernější obcí Slovenska i Oravy je Oravská Polhora. Podle nářečí se dělí na dolnooravskou, středooravskou a hornooravskou oblast. Severní část Oravy v minulosti osídlila etnická skupina gorale, jejíž vliv je dodnes patrný v místní lidové kultuře. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 7. května v 16 hodin.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 16 - Turiec
Oblast Turca (neboli Turčianska oblasť) je relativně malé území historicky příslušné do uherské Turčianské župy. Její dominantou je řeka Turiec, kterou obklopuje Turčianská kotlina. Dnes se rozprostírá na území okresů Martin (dříve Turčianský Svatý Martin) a Turčianské Teplice. Ohraničuje jej Malá a Velká Fatra a Kremnické vrchy. Je obklopena folklorními regiony Nitra, Povážie, Kysuce, Orava, Liptov, Horehronie a Tekov. Hudební ukázky z regionu představí Folklorný súbor Turiec se svou muzikou, mužským a ženským sborem a dětskou skupinou. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 30.dubna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 15 - Kysuce
V dalším Výletu na Slovensko se vypravíme na Kysuce. Kysuce (někdy také Kysúce) je území rozprostírající se severně od Žiliny směrem ke slezským a polským hranicím. Nejstarší známou osadou v regionu je dnešní město Kysucké Nové Mesto. Historická sídelní centra najdeme na hradě Strečno a na zámcích v Budatíně a Bytči. Tradiční lidové hudební soubory vycházely z rodinných kapel (Vajčovci a Minárikovci z Horného Vadičova, Tomčalovci ze Staré Bystrice, Kováčovci z Novej Bystrice). Mnohaletou páteř lidového tance a zpěvu z Kysúc reprezentuje FS Kysučan, dětský soubor Kelčovan a zpěvačka Helena Zahradníková. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 23. dubna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 14 - Myjava a slovenské Kopanice
V dalším Výletu na Slovensko se vypravíme těsně za moravsko-slovenské hranice - na Myjavu a slovenské Kopanice. Území vyplněné Myjavskou pahorkatinou a ohraničené Považskou pahorkatinou, Bílými a Malými Karpatami má stejnojmennou metropoli Myjavu, založenou na konci 16.století. (Slovenské) Hudební slovesnost vytvořená jazykem typickým pro moravsko-slovenské pomezí má blízko k horňácké lidové písni s podobnými tématy i nápěvy. Dominantní muzikantskou osobností Myjavy byl primáš a zpěvák Samko Dudík (*1880), dědicem jeho odkazu se stal jeho vnuk Miroslav Miro Dudík (*1950). Dnešní podobu lidových písní zachycuje LH Kopaničiar. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 16. dubna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 13 - Záhorie
V rámci dalšího výletu na Slovensko se ocitneme na Záhorí/Záhoří, což je tradiční region na západě Slovenska, rozkládající se v oblasti Záhorské nížiny. Ze západu jej obtéká řeka Morava, na jihovýchodě je ohraničují Malé Karpaty a na severovýchodě předhůří Bílých Karpat. Sousedí na severozápadě s Moravou a na západě s Rakouskem. Jeho středisky jsou města Malacky, Skalica, Senica, Stupava, Holíč, Šaštín-Stráže a Gbely. Záhoráci mluví nářečím velmi podobným lidové mluvě na přilehlé části Moravy, tedy např. na Horňácku, se kterým sdílí i mnohé písňové motivy i nápěvy - z toho důvodu je Záhoří někdy chápáno jako slovenská část Slovácka. Na Záhorie vás pozve hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 9. dubna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 12 - Mária Mačošková
Mária Mačošková (*30.března 1940) je výjimečná zpěvačka, jedna z prvních profesionálních interpretek lidových písní na Slovensku (v PUĹS - Poddukelském uměleckém lidovém souboru - strávila přes 40 let). Patří k nejvýznamnějším osobnostem kulturního života slovenských Rusínů, jejichž písně s porozuměním interpretuje. Řadu let také hostovala jako sólistka v BROLNu, s lidovou písní procestovala celý svět a zpívá dodnes - malý zpěvácký portrét bude zároveň pozvánkou ke květnovému jubilejnímu koncertu, který pro ni připravují v Prešově. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 2.dubna v 16 hodin.
Folklorní okénko - Výlet na Slovensko 11: Gemer
V dalším pokračování Výletu na Slovensko za lidovou hudbou se vypravíme na střední Slovensko, do hornaté a lesnaté krajiny, do Slovenského rudohoří přes Rimavskou kotlinu do Slovenského krasu mezi oblastmi Horehroní a Spiš. Z etnického hlediska bylo v oblasti kromě Slováků zastoupeno i maďarské a částečně také německé etnikum. Podoba lidové písně je specifická pro střední Slovensko jak v sólovém zpěvu, tak ve sborových vícehlasech. V ukázkách lidových písní z Gemeru (Malohontu) vám region představí hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 26. března od 16 hodin.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 10 - Zemplín
Na pomezí prešovského a košického kraje, na území historické Zemplínské župy, se nachází folklorní oblast Zemplín se specifickou náboženskou, entnologickou i folklorní směsicí kultur: na Zemplíně žijí Slováci, Maďaři, Rusíni, Ukrajinci a Romové. Rusínské obyvatelstvo se ještě dělí na dvě etnografické skupiny - Lemky a Bojky (též Pujďaky). V lidových písních se odráží též různorodost náboženských vyznání, reflexe v chudé oblasti běžného vystěhovalectví do Ameriky i další vlivy. Do místní lidové hudby vás uvede hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 19. března v 16 hodin.
Folklorní okénko: Moravské lidové písně o řemeslnících 2
V publikaci Řemeslo má zlaté DNA její autor Vojtěch Kouba napsal, že písně o řemeslnících a řemeslech jsou poměrně vzácné a řemeslníkům se často dost nevybíravě posmívají; že tomu tak není vždy, pokusí se na příkladu písní z Moravy. moravsko-slovenského pomezí a Valašska doložit Helena Bretfeldová. Na tapetě budou tradiční i méně obvyklá řemesla - zedník, tesař, řezník, ale také forman, tkadlec, malíř nebo ponocný. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 12.března v 16 hodin.
Folklorní okénko: Písně o řemeslech a řemeslnících z Moravy
Už podruhé v rámci Folklorního okénka zveme k písničkám o řemeslech a řemeslnících; dnes vytvoříme pendant k pozoruhodné knize Vojtěcha Kouby Řemeslo má zlaté DNA a načerpáme z bohaté studnice písní opěvujících řemesla, které mají původ v krajích moravských. Tentokrát to budou písničky o ševcích, krejčích, kovářích a mlynářích. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 5.března v 16 hodin.
Folklorní okénko: Řemeslo má zlaté DNA (nad knihou Vojtěcha Kouby)
V listopadu 2024 vyšla kniha Vojtěcha Kouby s názvem Řemeslo má zlaté DNA věnovaná písním o práci, povoláních a řemeslech. Jednotlivé texty i přiložená nahrávka čtenáře seznamují s písňovým bohatstvím, jehož námětem je práce, povolání a řemesla od středověku až po současnost. Publikace obsahuje méně známé písně o mlynářích nebo kamenících, také skladby barokních ptáčníků nebo pololidové popěvky o ševcích. Součástí knihy je CD s nahrávkami písní o práci v podání folklorního souboru Lidová muzika z Chrástu. Knihu stručně představí hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 26.2. v 16 hodin nebo kdykoliv v Audioarchivu.
Přečtěte si rozhovor s
Poslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024. 
Poslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi. 
