Folklorní okénko: Plelo dívča, plelo len
V dalším pokračování série pořadů věnovaných různým bylinkám, květům, stromům, rostlinám a plodům vám tentokrát nabídneme pestrou paletu písniček z Moravy i z Čech, ve kterých jsou zmiňovány rostliny tzv. přadné; bude se dnes tedy zpívat o lnu a konopí. Znalost pěstebních prací těchto kulturních rostlin a dovedností spojených s jejich zpracováním patřilo v některých (zejména podhorských) krajích) k významným způsobům obživy. S tím jsou spojeny i písně obě rostliny zmiňující – ale mnohdy jde jen o prosté písně o lásce a naplněných či nenaplněných citech. Folklorní okénko autorky Heleny Bretfeldové s názvem Plelo dívča, plelo len si naladíte ve středu 14.února v 16 hodin.
Související články
Folklorní okénko: Vysoký jalovec, zelená rokyta
V rámci písňové série věnované stromům a rostlinám opěvovaným v lidových písních se znovu dostáváme k botanické skupině v hudebním ztvárnění poněkud opomíjené – totiž ke keřům; většinou jsou skromné a nenápadné jak svými květy, tak vzhledem; jen pro zajímavost: tušíte, kterému stromu či keři patří pojmenování rokyta, popřípadě rokytí či rakytí? Naopak běžnější je jalovec či jaloveček - ten ostatně v některých našich regionech brzy nalezne uplatnění coby pichlavá pomlázka neboli šmigrust o svátcích velikonočních. Nalaďte si Folklorní okénko Heleny Bretfeldové ve středu 7. února v 16 hodin.
Folklorní okénko: Lístečku dubový
Listí stromů bylo odedávna vnímáno jako symbol koloběhu života v přírodě i fází lidského života; jejich prostřednictvím lidová poetika vyjadřovala zrození, stárnutí i smrt, byly zástupným symbolem pro obnovu života i sil. Lidových písní o listech keřů i stromů je mnoho, nabídneme skromný vzorek. K poslechu pořadu s názvem Lístečku dubový, lístečku z osiky vás zve hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 31.ledna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Proč, kalino, neprokvétáš
V záplavě písní o květinách, bylinkách, stromech a plodech jsou poměrně vzácně zastoupeny keře (pokud ovšem nepočítáme písně o růžích). Výjimku tvoří dvojice velmi skromných, v přírodě hojně rostoucích a na zahrádkách často pěstovaných keřů - kalina a krušinka. Většinou jsou v teskných táhlicích oslovovány přímo, jako prostředník stýskání osamělé dívky. Jinou skupinu písní s kalinami tvoří řada verbuňků. Folklorním okénkem s názvem Proč kalino neprokvétáš vás provede hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si ve středu 24. ledna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Fialenko modrá
Ve středečním Folklorním okénku pokračujeme v sérii pořadů věnovaných květům, stromům, rostlinám a bylinkám opěvovaným v lidových písních. Tentokrát se budeme věnovat květince nejněžnější a nejskromnější, jednomu z nejvoňavějších poslů jara: fialka (botanicky správně violka) je odedávna symbolem lásky něžné, vytrvalé a věrné. Fialka je dávnověkým symbolem skromnosti, pokory a trpělivosti. Takové jsou i čekatelky na věrnou lásku v lidových písních, které si fialku vysazují za okno či do zahrádky. Mnohokrát ji též volají ku pomoci, přímo ji v písních oslovují. Písní, kde se objevuje fialka, nebo také fiala, něžněji fialenka, fialečka nebo slovensky fialočka, je nespočet; některé z nich vám připomene právě Folklorní okénko. Pořad Heleny Bretfeldová Fialenko modrá si nalaďte ve středu 17. ledna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Nasela sem marijánek všady
Folklorní okénko vám nabídne pořad Heleny Bretfeldové s názvem Nasela sem marijánek všady. Majoránka, jako divoce rostoucí a později také pěstovaná rostlina, se používá od nepaměti. V historické literatuře najdeme zmínky o její existenci od perských kronikářů, římských učenců i středověkých léčitelů. V Řecku a Římě byla považována majoránka za rostlinu lásky, proto se používala při svatebních rituálech: o svatbách byly nošeny věnce z majoránky a tento zvyk se uchoval v mnoha částech jižní Evropy dodnes. K nám se dostala v době křižáckých válek v 16.století. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 6. prosince v 16 hodin.
Folklorní okénko: Červená růžičko, rozvíjej se
V dalším Folklorním okénku si poslechneme pěknou kytici písní o růžích. Růže je odedávna symbolem lásky, krásy, ale také tajemství. Růže představuje životadárnou sílu přírody, která se neustále obnovuje, tedy symbolem znovuzrození a lásky, která neumírá. V křesťanství je růže spojována s Marií, s její čistotou a panenstvím. Červená růže pak obecně představuje krev života, krev Krista prolitou na kříži. Od středověku je růže vnímána jako symbol mlčenlivosti. Pokud si lidé něco řekli „sub rosa“, pod růží, sdíleli to jen mezi sebou, pod slibem mlčení. Proto bývaly růžemi zdobené i zpovědnice. Lidové písně o růžích vám v pořadu Červená růžičko, rozvíjej se připomene Helena Bretfeldová ve středu 29. listopadu od 16 hodin.
Folklorní okénko: Voňavý je rozmarýnek
Další Folklorní okénko vám nabídne pořad Heleny Bretfeldové s názvem Voňavý je rozmarýnek. Jméno této bylinky je odvozeno od latinského "ros marinus", česky mořská růže. Pro svou pronikavou vůní a léčivé vlastnosti našel rozmarýn uplatnění v lékařství, kosmetice i lidovém léčitelství. Byl odedávna považován za symbol věrnosti a přátelství, nacházel uplatnění ve svatebních (ale též pohřebních) rituálech; voničkou z rozmarýnu se pyšnili svobodní mládenci i vojenští rekruti. V lidové písni mu patří významné místo, což doložíme četnými ukázkami. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 15. listopadu od 16 hodin.
Folklorní okénko: Kosí Jano, kosí trávu
V dalším pokračování série „okének“ věnovaných rostlinám, bylinkám a stromům vás tentokrát čekají písničky především z různých koutů Moravy, ve kterých se zpívá o kosení, hrabání, sušení trávy a sklizni sena – písně žertovné, veselé popěvky i příběhy vztahů mezi mladými lidmi – společná práce „na trávě“ byla jednou z vítaných možností pro seznámení. Ukázkami koseckých písní vás v pořadu Kosí Jano, kosí trávu provede hudební redaktorka Helena Bretfeldová ve Folklorním okénku ve středu 8. listopadu od 16 hodin.
Folklorní okénko: Travička zelená
V dalším pokračování série pořadů věnovaných bylinkám, rostlinám a stromům vás tentokrát čekají písničky z Moravy i z Čech, ve kterých je zmíněna rostlinka zdánlivě prostá, nenáročná a nezajímavá – „obyčejná“ tráva; rostlina, která má za sebou mnohasetletou pěstební či kultivační historii. Odedávna plnila významnou roli v lidské obživě, především jako zdroj potravy pro domácí zvířectvo. Pozoruhodná je i její symbolika pomíjivosti (a trvalé obnovy) v koloběhu ročních období i života člověka. Nalaďte si Folklorní okénko Heleny Bretfeldové s názvem Travička zelená ve středu 25. října v 16 hodin.
Folklorní okénko: V širém poli strom zelený
Další díl Folklorního okénka nazvaný V širém poli strom zelený nám nabídne písničky o stromech – a protože symbolika stromu v lidové kultuře je odedávna silná a velice rozmanitá, je takových písní celá řada. Začneme písněmi o stromech, stromcích a stromečcích, nevynecháme ani písně přirovnávající muže-šohaje k ztepilému stromu ani písničky zmiňující konkrétní stromy - například oliva, topol, lípu, břízu a dub. Samozřejmě si přiblížíme symboliku stromu v různých kulturách i obdobích historie lidstva. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 18. října v 16 hodin.
Folklorní okénko: Žitka zeleňajú, kvete réž. Obilí v lidové písni
V dalším pokračování série pořadů věnovaných různým bylinkám, květům, stromům, rostlinám a plodům vám tentokrát nabídneme pestrou paletu písniček z Moravy i z Čech, ve kterých je zmíněno obilí; bude se dnes tedy zpívat ponejvíce o žitě, ale nevynecháme samozřejmě ječmen, oves či pšenici. Takzvané kulturní plodiny, přesněji obilniny - pšenice, ječmen, žito, oves, proso, pohanka a kukuřice - jsou v lidové písni zastoupeny často a hojně: symbolizují naplnění plodnosti, ale též konec léta a s ním spojenou sklizeň. Ale také konec v širším slova smyslu - konec lásky, konec života svobodného mládence, který je s létem odveden na vojnu - konec určité životní etapy. Folklorní okénko autorky Heleny Bretfeldové s názvem Žitka zeleňajú, kvete réž si nalaďte na Proglasu ve středu 30. srpna v 16:00 hodin.
Folklorní okénko: Za našima humny orech malovaný
V dalším pokračování série pořadů věnovaných různým bylinkám, květům, stromům, rostlinám a plodům vám tentokrát nabídneme písničky zmiňující ořech; půjde jednak o písně oslavující ořešák jako ztepilý strom, jednak – to spíš výjimečně – ořech jako jedlý plod; ostatně, konzumace ořechů je už doložena ve stravě pralidí v paleolitu. Odedávna byl rovněž pěstován – a to nejen pro chutné plody, ale též pro hospodářsky významné a hodnotné dřevo – o tom všem bude v pořadu řeč. Na úvod nám Jarmila Šuláková s BROLNem zazpívá valašskou taneční píseň Zeleňá sa ořech. Pokračovat budeme trojí verzí nápěvů písně, jejíž incipit dal název tomuto Folklornímu okénku – Za našima humny orech malovaný. Spousta písní také zmiňuje (nebo přímo opěvuje) "oreší/ořeší", tedy křoví tvořené hustými keři lísky; často jde o houštinu, která vyrostla coby nepřekonatelná hráz v cestě za milou ("šel bych k vám, šel bych k vám, když nesmím, zarostla cestička ořeším"). Poslouchejte Folklorní okénko ve středu 23.srpna od 16 hodin.
Folklorní okénko: Kúlalo sa, kúlalo červené jablíčko
V dalším Folklorním okénku pokračujeme v sérii písňových pořadů věnovaných bylinkám, květům, stromům, rostlinám a plodům; od jahod, malin a hrušek jsme se dopracovali k jablkům - plodům odedávna spojeným s lidským úsilím o jejich zušlechtění, a to už od starověku, možná i dříve – údajně se našly v Itálii pozůstatky po jejich konzumaci staré několik tisíc let; s určitostí víme, že se jejich kultivací včetně roubování zabývali ve starověkém Řecku i v Římě. V symbolice lidové písně bývají jablka – jako ostatně řada dalších sladkých plodů - vyjádřením lásky a náklonnosti, vřelého a trvalého citu, který sice nepomíjí vášeň, naopak, ale je symbolem trvalého citu a především plodnosti. K poslechu pořadu s názvem Kúlalo sa, kúlalo červené jablíčko vás ve středu 2. srpna od 16 hodin zve hudební redaktorka Helena Bretfeldová.
Folklorní okénko: V širém poli hruška stojí
Folklorním okénkem s názvem V širém poli hruška stojí pokračujeme v sérii pořadů věnovaných různým bylinkám, květům, stromům, rostlinám a plodům; třetí díl nám nabídne písničky o hruškách - lidová poezie tak pojmenovává jak majestátní ovocné stromy, tak i jejich sladké a oblíbené plody. V symbolice lidové písně bývají hrušky vyjádřením milostného citu: „sejít se“ či „usnout“, poipřípadě "hrát (v) karty" pod hruškou bylo v lidové písni prakticky totéž jako “jít na jahody“ – tedy od prosté schůzky v přírodě až po její povýtce tělesné završení. Mimoto byl plod hrušky symbolem štědrosti, dobroty, také stálosti a vytrvalosti. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 26.července v 16 hodin.
Folklorní okénko: Vybírala sem si mezi malinama
Desatero Písní ptačích následuje série věnovaná bylinkám, květům, stromům, rostlinám a též sladkým plodům,vždy radostně opěvovaným v lidových písních; po úvodních jahodách je tu druhý díl věnovaný malinám - plodům z nejsladších, dozrávajícím právě uprostřed léta. Nazvali jsme ho podle nejběžnějšího incipitu písní o malinách - Vybírala sem si mezi malinama. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 19. července v 16 hodin.
Podívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.
Pražská skupina Nonsen vystoupila živě v
Poslechněte si rozhovor s kytaristou Liborem Šmoldasem o albu Sorry, Miles!
Poslechněte si náš přehled nových knih o hudbě a hudebnících. 
