Folklorní okénko: Lístečku dubový

Folklorní okénko: Proč, kalino, neprokvétáš

V záplavě písní o květinách, bylinkách, stromech a plodech jsou poměrně vzácně zastoupeny keře (pokud ovšem nepočítáme písně o růžích). Výjimku tvoří dvojice velmi skromných, v přírodě hojně rostoucích a na zahrádkách často pěstovaných keřů - kalina a krušinka. Většinou jsou v teskných táhlicích oslovovány přímo, jako prostředník stýskání osamělé dívky. Jinou skupinu písní s kalinami tvoří řada verbuňků. Folklorním okénkem s názvem Proč kalino neprokvétáš vás provede hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si ve středu 24. ledna v 16 hodin.

Folklorní okénko: Fialenko modrá

Ve středečním Folklorním okénku pokračujeme v sérii pořadů věnovaných květům, stromům, rostlinám a bylinkám opěvovaným v lidových písních. Tentokrát se budeme věnovat květince nejněžnější a nejskromnější, jednomu z nejvoňavějších poslů jara: fialka (botanicky správně violka) je odedávna symbolem lásky něžné, vytrvalé a věrné. Fialka je dávnověkým symbolem skromnosti, pokory a trpělivosti. Takové jsou i čekatelky na věrnou lásku v lidových písních, které si fialku vysazují za okno či do zahrádky. Mnohokrát ji též volají ku pomoci, přímo ji v písních oslovují. Písní, kde se objevuje fialka, nebo také fiala, něžněji fialenka, fialečka nebo slovensky fialočka, je nespočet; některé z nich vám připomene právě Folklorní okénko. Pořad Heleny Bretfeldová Fialenko modrá si nalaďte ve středu 17. ledna v 16 hodin.

Folklorní okénko: Majstr Martin Hrbáč pětaosmdesátiletý

Středeční Folklorní okénko na Proglasu bude výjimečně gratulační - právě 10. ledna 2024 oslaví své pětaosmdesáté narozeniny výjimečný horňácký primáš a osobitý zpěvák Martin Hrbáč. Rodák z Hrubé Vrbky, odchovanec řídícího učitele Františka Okénky a romského primáše Joženy Kubíka miloval muziku svého rodného kraje od dětství a uchoval si ji coby celoživotní zálibu. Vedl vlastní cimbálovou muziku, natáčel pro brněnský rozhlas s BROLNem, ale vlastní samostatné profilové album natočil až ve svých 55 letech. Je dlouholetým protagonistou horňáckých slavností ve Velké nad Veličkou. Hudební blahopřání připravila hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 10. ledna v 16 hodin odpoledne.

Folklorní okénko - Muzika v krvi: Adamcovi z Valašské Bystřice

V Proglasu nás navštívila muzikantská a zpěvácká rodina Adamcových z Valašské Bystřice. Zakladatelé Cimbálové muziky Troják manželé Anna a Jan Adamcovi a jejich dcera Petra provdaná Dostálová s námi natočili další pokračování volného cyklu o muzikantských rodech Muzika v krvi, který si budete moci poslechnout ve středu odpoledne. Kromě zajímavého povídání o předcích z rodu Stavinohů a Košárků si poslechneme ukázky z nedávno vydaného profilového alba muziky Troják nazvaného Zazpívaj, kohútku, které natočili v Českém rozhlasu Brno pod režijním vedením Dalibora Štrunce a spolu s muzikou a sborem se na něm podílelo všech šest členů nejužší rodiny Adamcových – rodiče, dvě dcery a dva synové. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 20.12. v 16 hodin. Cimbálová muzika Troják natočila také zajímavé album vánočních písní a koled A pastýřé nemeškali, které vám představíme v některé vánoční Voničce lidových písní. 

Folklorní okénko: Byla cesta, byla ušlapaná

Středeční Folklorní okénko vám nabídne pořad Heleny Bretfeldové s názvem Byla cesta, byla ušlapaná s podtitulem Adventní legendy o Panně Marii. Pořad nabídne náhled do bohaté pokladnice českých a moravských adventních zpěvů s mariánskou tematikou. Díl nazvaný podle incipitu jednoho z nich připomene více než pět století starou českou tradici jedno- i vícehlasých zpěvů o Panně Marii. Uslyšíme dialog budoucí Matky Boží s archandělem Gabrielem, oznamujícím jí, že se stala vyvolenou (Anděl Gabriel, Šla jest Maria do ráje)i příběhy o strastiplném putování Panny Marie za noclehem a místem, kde má porodit Božího Syna-Vykupitele (Stála Panenka Maria, Panenka Maria po světě chodila, Byla cesta, byla ušlapaná, Pod kopečkem tráva zelená). Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 13.prosince v 16 hodin.

Folklorní okénko: Nasela sem marijánek všady

Folklorní okénko vám nabídne pořad Heleny Bretfeldové s názvem Nasela sem marijánek všady. Majoránka, jako divoce rostoucí a později také pěstovaná rostlina, se používá od nepaměti. V historické literatuře najdeme zmínky o její existenci od perských kronikářů, římských učenců i středověkých léčitelů. V Řecku a Římě byla považována majoránka za rostlinu lásky, proto se používala při svatebních rituálech: o svatbách byly nošeny věnce z majoránky a tento zvyk se uchoval v mnoha částech jižní Evropy dodnes. K nám se dostala v době křižáckých válek v 16.století. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 6. prosince v 16 hodin.

Folklorní okénko: Červená růžičko, rozvíjej se

V dalším Folklorním okénku si poslechneme pěknou kytici písní o růžích. Růže je odedávna symbolem lásky, krásy, ale také tajemství. Růže představuje životadárnou sílu přírody, která se neustále obnovuje, tedy symbolem znovuzrození a lásky, která neumírá. V křesťanství je růže spojována s Marií, s její čistotou a panenstvím. Červená růže pak obecně představuje krev života, krev Krista prolitou na kříži. Od středověku je růže vnímána jako symbol mlčenlivosti. Pokud si lidé něco řekli „sub rosa“, pod růží, sdíleli to jen mezi sebou, pod slibem mlčení. Proto bývaly růžemi zdobené i zpovědnice. Lidové písně o růžích vám v pořadu Červená růžičko, rozvíjej se připomene Helena Bretfeldová ve středu 29. listopadu od 16 hodin.

Folklorní okénko: Blíží se svátek sv. Kateřiny

Kateřina slaví svátek 25. listopadu. Je připomínána jako jedna ze čtrnácti tzv. svatých Pomocníků a je velmi oblíbena zvláště v lidové zbožnosti, kde je symbolem čistoty a neposkvrněnosti. Toto jméno bývalo na českém a moravském venkově jedno z nejběžnějších; patřily k němu i varianty a zdrobněliny (Kateřinka, Katerinka, Kača, Kačka, Kačenka, ale také Katuša, v Čechách Káča, Káče nebo Kačena). Písní, ve kterých se objevuje toto křestní jméno, je nespočet  - snad vás náš výběr potěší. K poslechu Folklorního okénka nazvaného Katerinko, staň hore vás zve jeho autorka Helena Bretfeldová na tuto středu 22.listopadu v 16 hodin.

Folklorní okénko: Voňavý je rozmarýnek

Další Folklorní okénko vám nabídne pořad Heleny Bretfeldové s názvem Voňavý je rozmarýnek. Jméno této bylinky je odvozeno od latinského "ros marinus", česky mořská růže. Pro svou pronikavou vůní a léčivé vlastnosti našel rozmarýn uplatnění v lékařství, kosmetice i lidovém léčitelství. Byl odedávna považován za symbol věrnosti a přátelství, nacházel uplatnění ve svatebních (ale též pohřebních) rituálech; voničkou z rozmarýnu se pyšnili svobodní mládenci i vojenští rekruti. V lidové písni mu patří významné místo, což doložíme četnými ukázkami. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 15. listopadu od 16 hodin.

Folklorní okénko: Kosí Jano, kosí trávu

V dalším pokračování série „okének“ věnovaných rostlinám, bylinkám a stromům vás tentokrát čekají písničky především z různých koutů  Moravy, ve kterých se zpívá o kosení, hrabání, sušení trávy a sklizni sena – písně žertovné, veselé popěvky i příběhy vztahů mezi mladými lidmi – společná práce „na trávě“ byla jednou z vítaných možností pro seznámení. Ukázkami koseckých písní vás v pořadu Kosí Jano, kosí trávu provede hudební redaktorka Helena Bretfeldová ve Folklorním okénku ve středu 8. listopadu od 16 hodin.

Folklorní okénko: Travička zelená

V dalším pokračování série pořadů věnovaných bylinkám, rostlinám a stromům vás tentokrát čekají písničky z Moravy i z Čech, ve kterých je zmíněna rostlinka zdánlivě prostá, nenáročná a nezajímavá – „obyčejná“ tráva; rostlina, která má za sebou mnohasetletou pěstební či kultivační historii. Odedávna plnila významnou roli v lidské obživě, především jako zdroj potravy pro domácí zvířectvo. Pozoruhodná je i její symbolika pomíjivosti (a trvalé obnovy) v koloběhu ročních období i života člověka. Nalaďte si Folklorní okénko Heleny Bretfeldové s názvem Travička zelená ve středu 25. října v 16 hodin.

Folklorní okénko:  V širém poli strom zelený

Další díl Folklorního okénka nazvaný V širém poli strom zelený nám nabídne písničky o stromech – a protože symbolika stromu v lidové kultuře je odedávna silná a velice rozmanitá, je takových písní celá řada. Začneme písněmi o stromech, stromcích a stromečcích, nevynecháme ani písně přirovnávající muže-šohaje k ztepilému stromu ani písničky zmiňující konkrétní stromy -  například oliva, topol, lípu, břízu a dub. Samozřejmě si přiblížíme symboliku stromu v různých kulturách i obdobích historie lidstva. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 18. října v 16 hodin.

Folklorní okénko: Pime vínečko, dobré je

Letošní úroda z vinohradů už je většinou sklizená – tedy pokud si vinař nenechává hrozny dozrát na pozdní sběr nebo dokonce na takzvané ledové víno; v ulicích a na tržištích především moravských měst se nabízí burčák a z vinných sklípků voní zrající vinný mošt. Také proto vám středeční Folklorní okénko vám nabídne pořad Heleny Bretfeldové  Pime vínečko, dobré je. Dozvíte se něco málo z historie pěstování vinné révy, jedné z nejstarších kulturních rostlin, na území Čech a Moravy. Zazní samozřejmě krásné písně o víně, vinohradech a zálibě v konzumaci vína v podání našich předních folklorních souborů a muzik. Nalaďte si Proglas a Folklorní okénko ve středu 11. října v 16 hodin odpoledne. 

Folklorní okénko: Písně pouště - Desert Songs. Lidová hudba indického Radžastánu

Folklorní okénko: Cimrmanova akustická konstanta v lidové písni

Další díl nahlédnutí do historie i současnosti lidové písně na vlnách Proglasu vám nabízí téma tentokrát velmi neobvyklé: písně obsahující takzvanou akustickou konstantu. Příznivci neprávem opomíjeného, ba téměř zapomenutého českého génia Járy Cimrmana už tuší, ostatním bude vzápětí po dalších vyslechnouti citaci z odborné přednášky profesora Miloně Čepelky Nad operetním dílem Járy Cimrmana. jde o pravidelně se opakující – většinou citoslovečný – závěr veršů refrénu působící na první poslech dojmem jakéhosi zaklínadla – avšak, přátelé, není tomu tak! Vyčkejte slova odborníkova a užijte si lidové písně obsahující různorodou akustickou konstantu. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 20. září v 16 hodin. K poslechu zve Helena Bretfeldová.

Folklor - pozvánky: Koncert Brněnského Valášku

V rámci našeho mediálního partnerství zveme naše posluchače na nedělní podvečer do sálu restaurace Kinokavárna v Brně-Černých Polích na koncert Velké cimbálové muziky Brněnského Valášku. Spouúčinkují Malá cimbálová muzika souboru a IV. taneční skupina souboru. Po skončení představení proběhne beseda u cimbálu. Přijďte do brněnské Kinokavárny (nám. SNP 23) v neděli 17. září v 17 hodin a užijte si vystoupení tradičního brněnského folklorního souboru. Podrobnosti najdete na stránce www.brnenskyvalasek.cz.

Folklorní sedmička GALA II

Sobotní Folklorní sedmička na vlnách Proglasu nabízí jako obvykle sedm lidových písní z Moravy i z Čech. Z nich ovšem tentokrát nebudete vybírat jednu až tři a posílat jim hlasy; Folklorní sedmička GALA vám nabízí poslech sedmičky (podle vašich hlasů obdržených v poslední dvacítce hlasovacích kol) nej-, tedy nejoblíbenějších písní za uplynulý rok v podání sedmi různých zpěváků a hudebních formací. Můžete si zatipovat, zda se mezi oceněné dostane i váš hudební favorit. K poslechu na sobotu 16. září v obvyklém čase 18:30 hodin vás zve hudební redaktorka Helena Bretfeldová.

Folklorní okénko: Zpěváčci (pořad z letošního MFF Strážnice)

Komponovaný hudební pořad lidových písní z Čech, Moravy a Slezska v podání dětských sólistů a muzik z Plzně a ze Strážnice š názvem Zpěváčci zazněl v rámci programu tzv. Dětské Strážnice v sobotu 24. června 2023. Opírá se jednak o výsledky regionálních kol soutěže Děti a píseň, jednak o osobní zkušenosti autora Jana Rokyty mladšího a jeho odborných poradců Magdaleny Múčkové, Kláry Blažkové a Zdeňka Vejvody. Středobodem pořadu je dětský talent inspirovaný folklorní historií rodného kraje. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 13. září v 16 hodin.

Karlovarský folklorní festival nabízí pestrý program

V Karlových Varech pokračuje 28. ročník Karlovarského folklorního festivalu, který začal včera. Až do neděle se zde na jedenácti scénách představí 14 souborů, z toho čtyři zahraniční. Více o akci řekl na Proglasu Hynek Rint, mluvčí a moderátor Karlovarského folklorního festivalu.

Folklorní okénko: Žitka zeleňajú, kvete réž. Obilí v lidové písni

V dalším pokračování série pořadů věnovaných různým bylinkám, květům, stromům, rostlinám a plodům vám tentokrát nabídneme pestrou paletu písniček z Moravy i z Čech, ve kterých je zmíněno obilí; bude se dnes tedy zpívat ponejvíce o žitě, ale nevynecháme samozřejmě ječmen, oves či pšenici. Takzvané kulturní plodiny, přesněji obilniny - pšenice, ječmen, žito, oves, proso, pohanka a kukuřice - jsou v lidové písni zastoupeny často a hojně: symbolizují naplnění plodnosti, ale též konec léta a s ním spojenou sklizeň. Ale také konec v širším slova smyslu - konec lásky, konec života svobodného mládence, který je s létem odveden na vojnu - konec určité životní etapy. Folklorní okénko autorky Heleny Bretfeldové s názvem Žitka zeleňajú, kvete réž si nalaďte na Proglasu ve středu 30. srpna v 16:00 hodin.

Vonička lidových písní: pozvánka na 28. Karlovarský folklorní festival

V tradičním termínu prvního zářijového víkendu se uskuteční letošní 28. Karlovarský folklorní festival - třídenní svátek lidového umění, který do Karlových Varů přináší možnost prožít tradiční kulturu pořadatelského regionu i vzdálených končin. Na návštěvu se k do západních Čech chystá pět zahraničních folklorních souborů – jako každý rok to budou hosté ze Slovenska, dále umělečtí zástupci partnerského města Baden-Baden (SRN), z polského pohraničí soubor goralský a na karlovarských scénách se vůbec poprvé představí soubor z Lotyšska. Po letech ryze evropských letos opět přijede ansámbl ze zámoří, konkrétně z Argentiny. Českých souborů se chystá hned devět. Vedle domácího souboru Dyleň a stálic, jako je Lidová muzika z Chrástu, Krušnohor z Chomutova a Stázka z Teplé, si pobyt v Karlových Varech užije ještě cimbálovka Dyjavan ze Znojma, soubor Vozembach z Dobřan ,soubor Javor z Lomnice nad Lužnicí, Postřekov z Domažlicka, muzika Chrlis a Nisanka z Jablonce nad Nisou. Písně v podání souboru Dyleň a Lidové muziky z Chrástu budou i pozvánkou na karlovarský festival v naší Voničce lidových písní - poslouchejte ve středu 30. srpna a v pátek 1. září, vždy od 10:30 hodin.

Folklorní okénko: Za našima humny orech malovaný

V dalším pokračování série pořadů věnovaných různým bylinkám, květům, stromům, rostlinám a plodům vám tentokrát nabídneme písničky zmiňující ořech; půjde jednak o písně oslavující ořešák jako ztepilý strom, jednak – to spíš výjimečně – ořech jako jedlý plod; ostatně, konzumace ořechů je už doložena ve stravě pralidí v paleolitu. Odedávna byl rovněž pěstován – a to nejen pro chutné plody, ale též pro hospodářsky významné a hodnotné dřevo – o tom všem bude v pořadu řeč. Na úvod nám Jarmila Šuláková s BROLNem zazpívá valašskou taneční píseň Zeleňá sa ořech. Pokračovat budeme trojí verzí nápěvů písně, jejíž incipit dal název tomuto Folklornímu okénku – Za našima humny orech malovaný. Spousta písní také zmiňuje (nebo přímo opěvuje) "oreší/ořeší", tedy křoví tvořené hustými keři lísky; často jde o houštinu, která vyrostla coby nepřekonatelná hráz v cestě za milou ("šel bych k vám, šel bych k vám, když nesmím, zarostla cestička ořeším"). Poslouchejte Folklorní okénko ve středu 23.srpna od 16 hodin.

Folklorní okénko: Muzika v krvi -  Jan Zaviačič z Krumvíře

Jeden z nejvýraznějších zpěváků folklorní oblasti Hanáckého Slovácka Jan Zaviačič je dlouholetým vedoucím, zpěváckým sólistou a violistou cimbálové muziky Vonica z Krumvíře; kromě toho léta spolupracuje s řadou dalších cimbálových muzik z Moravského Slovácka a také s ostravským Technikem, s jehož uměleckým vedoucím Janem Rokytou starším ho vázalo dlouholeté přátelství. Po řadových albech CM Vonica a hostování s dalšími muzikami mu krátce před jeho šedesátinami vyšlo první profilové dvojalbum Aj, vínečko ryzlinkový. O tomto projektu i o muzicírování v jeho rodu si se zpěvákem popovídá hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 16. srpna v 16 hodin.      

Folklorní okénko: Pozvánka na Slovácký rok do Kyjova

úUstředním tématem aktuálního Folklorního okénka je pozvánka do Kyjova na letošní 21.ročník národopisné slavnosti Slovácký rok. Festival se koná jednou za čtyři roky vždy v polovině srpna; letos tedy od čtvrtka 10. do neděle 13. července. Kromě nejrůznějších hudebních pořadů budou ke shlédnutí nejrůznější výstavy, gastro zóna s nabídkou krajových specialit, městečko kyjovských vinařů, tradiční soutěžní přehlídka rulandských vín, lidový jarmark, přehlídka prací mistrů rukodělné výroby s udílením nových mistrovských titulů a také dětmi velmi oblíbená chovatelská výstava králíků, drůbeže, holubů a exotů. Jedním z vrcholů Slováckého roku bude bezesporu v sobotu odpoledne krojovaný průvod s třemi tisíci účastníků ze 48 obcí Kyjovska a Ždánska, který projde městem za doprovodu cimbálových i dechových muzik. Nedělní slavnostní poutní mše svatá je součástí  Mariánské pouti v Kyjově slavené k Nanebevzetí Panny Marie ve stejnojmenném kyjovském farním kostele. Vyvrcholením nedělního programu bude samozřejmě tradiční Jizda králů pod vedením skoronické chasy na koních