Středeční Folklorní okénko vám nabídne pořad Heleny Bretfeldové s názvem Červený, bílý tulipán.
Květiny pěstované pro vůni či okrasu na venkovských zahrádkách byly častým námětem lidových písní. Zatímco růže či karafiát se kromě krásných květů pyšnily i líbeznou vůní, tulipán byl květinou nenáročnou, vytrvalou, ale bez vůně - přesto byl opěvován hojně a rozmanitě: ať už k němu byl přirovnáván ztepilý mladík, nebo symbolizoval ztracenou či vyhaslou lásku ("zarostla mně cestička tulipán"). Nalaďte si Proglas ve středu 6.března v 16 hodin.
Květina karafiát, botanicky hledík zahradní, lidovým pojmenováním hřebíček, řebíček, slzičky Panny Marie, hvozdička či kartouzek se pěstuje a šlechtí více než dvě tisíciletí. Najdeme ho v mytologii antického Řecka a také v křesťanských legendách o ukřižování Ježíše Krista. A že se o něm také hojně zpívá v lidové poetice, vám přiblíží pořad Heleny Bretfeldové s názvem Ó řebíčku zahradnický. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 28.února v 16 hodin.
V dalším pokračování série pořadů věnovaných různým bylinkám, květům, stromům, rostlinám a plodům vám tentokrát nabídneme pestrou paletu písniček z Moravy i z Čech, ve kterých jsou zmiňovány rostliny tzv. přadné; bude se dnes tedy zpívat o lnu a konopí. Znalost pěstebních prací těchto kulturních rostlin a dovedností spojených s jejich zpracováním patřilo v některých (zejména podhorských) krajích) k významným způsobům obživy. S tím jsou spojeny i písně obě rostliny zmiňující – ale mnohdy jde jen o prosté písně o lásce a naplněných či nenaplněných citech. Folklorní okénko autorky Heleny Bretfeldové s názvem Plelo dívča, plelo len si naladíte ve středu 14.února v 16 hodin.
V rámci písňové série věnované stromům a rostlinám opěvovaným v lidových písních se znovu dostáváme k botanické skupině v hudebním ztvárnění poněkud opomíjené – totiž ke keřům; většinou jsou skromné a nenápadné jak svými květy, tak vzhledem; jen pro zajímavost: tušíte, kterému stromu či keři patří pojmenování rokyta, popřípadě rokytí či rakytí? Naopak běžnější je jalovec či jaloveček - ten ostatně v některých našich regionech brzy nalezne uplatnění coby pichlavá pomlázka neboli šmigrust o svátcích velikonočních. Nalaďte si Folklorní okénko Heleny Bretfeldové ve středu 7. února v 16 hodin.
V záplavě písní o květinách, bylinkách, stromech a plodech jsou poměrně vzácně zastoupeny keře (pokud ovšem nepočítáme písně o růžích). Výjimku tvoří dvojice velmi skromných, v přírodě hojně rostoucích a na zahrádkách často pěstovaných keřů - kalina a krušinka. Většinou jsou v teskných táhlicích oslovovány přímo, jako prostředník stýskání osamělé dívky. Jinou skupinu písní s kalinami tvoří řada verbuňků. Folklorním okénkem s názvem Proč kalino neprokvétáš vás provede hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si ve středu 24. ledna v 16 hodin.
Ve středečním Folklorním okénku pokračujeme v sérii pořadů věnovaných květům, stromům, rostlinám a bylinkám opěvovaným v lidových písních. Tentokrát se budeme věnovat květince nejněžnější a nejskromnější, jednomu z nejvoňavějších poslů jara: fialka (botanicky správně violka) je odedávna symbolem lásky něžné, vytrvalé a věrné. Fialka je dávnověkým symbolem skromnosti, pokory a trpělivosti. Takové jsou i čekatelky na věrnou lásku v lidových písních, které si fialku vysazují za okno či do zahrádky. Mnohokrát ji též volají ku pomoci, přímo ji v písních oslovují. Písní, kde se objevuje fialka, nebo také fiala, něžněji fialenka, fialečka nebo slovensky fialočka, je nespočet; některé z nich vám připomene právě Folklorní okénko. Pořad Heleny Bretfeldová Fialenko modrá si nalaďte ve středu 17. ledna v 16 hodin.
Folklorní okénko vám nabídne pořad Heleny Bretfeldové s názvem Nasela sem marijánek všady. Majoránka, jako divoce rostoucí a později také pěstovaná rostlina, se používá od nepaměti. V historické literatuře najdeme zmínky o její existenci od perských kronikářů, římských učenců i středověkých léčitelů. V Řecku a Římě byla považována majoránka za rostlinu lásky, proto se používala při svatebních rituálech: o svatbách byly nošeny věnce z majoránky a tento zvyk se uchoval v mnoha částech jižní Evropy dodnes. K nám se dostala v době křižáckých válek v 16.století. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 6. prosince v 16 hodin.
V dalším Folklorním okénku si poslechneme pěknou kytici písní o růžích. Růže je odedávna symbolem lásky, krásy, ale také tajemství. Růže představuje životadárnou sílu přírody, která se neustále obnovuje, tedy symbolem znovuzrození a lásky, která neumírá. V křesťanství je růže spojována s Marií, s její čistotou a panenstvím. Červená růže pak obecně představuje krev života, krev Krista prolitou na kříži. Od středověku je růže vnímána jako symbol mlčenlivosti. Pokud si lidé něco řekli „sub rosa“, pod růží, sdíleli to jen mezi sebou, pod slibem mlčení. Proto bývaly růžemi zdobené i zpovědnice. Lidové písně o růžích vám v pořadu Červená růžičko, rozvíjej se připomene Helena Bretfeldová ve středu 29. listopadu od 16 hodin.
Další Folklorní okénko vám nabídne pořad Heleny Bretfeldové s názvem Voňavý je rozmarýnek. Jméno této bylinky je odvozeno od latinského "ros marinus", česky mořská růže. Prosvou pronikavou vůní a léčivé vlastnosti našel rozmarýn uplatnění v lékařství, kosmetice i lidovém léčitelství. Byl odedávna považován za symbol věrnosti a přátelství, nacházel uplatnění ve svatebních (ale též pohřebních) rituálech; voničkou z rozmarýnu se pyšnili svobodní mládenci i vojenští rekruti. V lidové písni mu patří významné místo, což doložíme četnými ukázkami. Nalaďte si Folklorní okénkove středu 15. listopadu od 16 hodin.
V dalším pokračování série pořadů věnovaných bylinkám, rostlinám a stromům vás tentokrát čekají písničky z Moravy i z Čech, ve kterých je zmíněna rostlinka zdánlivě prostá, nenáročná a nezajímavá – „obyčejná“ tráva; rostlina, která má za sebou mnohasetletou pěstební či kultivační historii. Odedávna plnila významnou roli v lidské obživě, především jako zdroj potravy pro domácí zvířectvo. Pozoruhodná je i její symbolika pomíjivosti (a trvalé obnovy) v koloběhu ročních období i života člověka. Nalaďte si Folklorní okénko Heleny Bretfeldové s názvem Travička zelenáve středu 25. října v 16 hodin.
Desatero Písní ptačíchnásleduje série věnovaná bylinkám, květům, stromům, rostlinám a též sladkým plodům,vždy radostně opěvovaným v lidových písních; po úvodních jahodách je tu druhý díl věnovaný malinám - plodům z nejsladších, dozrávajícím právě uprostřed léta. Nazvali jsme ho podle nejběžnějšího incipitu písní o malinách - Vybírala sem si mezi malinama. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 19. července v 16 hodin.