WoWaKin: Nechceme být hudebním muzeem

WoWaKin: Nechceme být hudebním muzeem

Pořad v souvislostech


Rozhovor s polskou skupinou WoWaKin
Budeme vysílat

Rozhovor se španělskou skupinou Emeterians
Koncert skupiny WxP ze studia Proglasu
Tomáš Kočko o albu ONA
Vysílali jsme


Ondra Škoch a skupina Napořád

Koncert skupiny Listověj ze studia Proglasu

Rozhovor s portugalskou skupinou Danças Ocultas
Audioarchiv
13. února 2020 World music, Aktuality Autor: Milan Tesař

Polská skupina WoWaKin kombinuje lidovou hudbu se zkušenostmi jednotlivých hudebníků z jazzu, klasické hudby a divadla. V roce 2019 kapela zastupovala Polsko na konferenci Czech Music Crossroads a tam jsme také s její zpěvačkou a houslistkou Paulou Kinaszewskou natočili rozhovor. Vedle něj zazní v pořadu skladby z alba Kraj za miastem, které skupina WoWaKin natočila v roce 2017. Premiéra v pátek 14. února 2020, poté v audioarchivu.

Rozhovor s Paulou Kinaszewskou z tria WoWaKin

Jak skupina WoWaKin vznikla?

Původní profesí jsem divadelní herečka. Ale asi před deseti lety jsem začala jezdit na venkov a učit se od starých lidí lidové písně. Především mě zajímali staří houslisté. Cítila jsem, že je to něco, co mě velmi přitahuje. Začala jsem tedy hledat lidi, kteří by měli chuť hrát takovou hudbu se mnou. A tak vzniklo naše trio WoWaKin.

Mají podle vás divadlo a lidová hudba něco společného?

To je moc pěkná a také hluboká otázka a je škoda, že nemám na odpověď více času. Divadlo, které mě zajímá, je spojeno s tradicemi, s půdou a s folklorní hudbou. Lidé na venkově tyto písně zpívali a hráli při nejdůležitějších momentech svého života. A tyto události, jako je svatba, smrt, narození dítěte, v sobě mají určité divadelní prvky. Proto si myslím, že folklorní hudba a divadlo mají mnoho společného.

Jste trio, ale používáte větší množství nástrojů. Podle čeho se rozhodujete, který nástroj se k vaší hudbě hodí?

Zpočátku jsme používali nástroje typické pro polskou venkovskou hudbu, což je polská tahací harmonika, housle a buben. Chtěli jsme se držet tradice, ale zároveň nechceme být hudebním muzeem. Hudba, jak ji hrajeme, se tedy vyvíjí. Přibrali jsme další nástroje jako kalimbu nebo banjolele, ale vždy to bylo spíše náhodou. Zkusili jsme pak s těmito nástroji hrát a fungovalo to.

Lidové písně si upravujete. Kde jsou hranice? Kam až si troufnete jít?

To je ta nejdůležitější otázka, kterou si sami stále klademe. Jak daleko můžeme jít a jak daleko chceme jít. Nechceme například, aby to, co hrajeme, znělo jako americká hudba, které je všude kolem nás plno. Chceme hrát typickou původní polskou hudbu. Ale současně se inspirujeme hudbou z celého světa. Chceme zůstat originální.

Kde hledáte nové písně? Odkud čerpáte?

Jezdím na venkov, kde mám mnoho přátel. Bohužel ale tito lidé jsou už velmi staří a z toho jsem smutná. Mezi mnou a mými učiteli je propast celých dvou generací. Například můj učitel Tadeusz Jedynak ze středního Polska má 95 let. Pak dvě generace hudebníků zcela chybějí – a jsem až já. To je opravdu smutné. Ale na druhou stranu jsem šťastná, že jsem ještě mohla tyto staré mistry na venkově poznat a že jsou ochotní učit mě svůj repertoár.

První výsledky ankety Album roku 2021

bokova_prometheusPředstavujeme 11. až 20. místo výroční ankety Proglasu o Album roku 2021.

Regiony

Regiony

Rozhovor s akordeonistou Jure Torim

Tori-Jure_zoom-rozhovorPoslechněte si rozhovor se slovinským akordeonistou Jure Torim.

Hudební výlet do Turecka

alkan-duygu_mygardensObjevte s námi krásu a pestrost turecké hudby.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web