Kuczeryki: Lidové písně jsou příběhem o nás

Rozhovor s polskou skupinou Kuczeryki

Proč se věnujete právě tradičnímu způsobu zpěvu?

Tradiční zpěv máme zakořeněný hluboko v našich srdcích. Spojuje nás totiž s našimi předky. Zpíváme písně, které nikdo nezapsal, které neexistují v notách, nenajdete je v žádných knihách, a přesto se dochovaly. Příběhy, které máme v repertoáru, obsahují archetypální témata, a proto jsou důležité. A kromě toho je tento způsob zpěvu krásný. Při zpívání cítíme naplno svá těla a také jsme si navzájem blízko, podobně jako si byli nablízku lidé na venkově, když tyto písně kdysi zpívali. Ty písně jsou stále živé, protože živé jsou i ty příběhy. Jsou to vlastně takové pohádky o nás samotných. Jsou to velmi důležité součásti našeho života.

Zpíváte písně z různých slovanských zemí. Liší se nějak zásadně svými tématy?

I když zpíváme písně ze Srbska, z Ukrajiny, z Polska, příběhy, situace, motivy jsou stejné. Je to vlastně jeden univerzální příběh o lidech a jejich pocitech. A samozřejmě také o nás.

Kde písně hledáte?

Písně získáváme nejrůznějším způsobem. Někdy cestujeme do okolních zemí, potkáváme se s lidmi a učíme se písně přímo od nich. Také se účastníme různých kurzů a učíme se nové písně od našich učitelů, kteří se zabývají etnografickým výzkumem. A také se učíme jeden od druhého. Jsme velká skupina, je nás dohromady patnáct a každý z nás zná mnoho písní. Jde tedy jen o to, najít čas a učit se jeden od druhého. Problém bohužel je, že to není naše profese, ale koníček. Kromě toho máme také rodiny a další aktivity, takže naše časové možnosti jsou omezené. Scházíme se tedy po večerech, zpíváme společně a pracujeme na tom, abychom se někam posouvali.

V kapele je vás patnáct. Máte nějakého kapelníka?

Nemáme žádného kapelníka a o všem rozhodujeme kolektivně. Je sice pravda, že někteří členové skupiny jsou zkušenější a mohou navrhnout konkrétní věci, ale jinak opravdu všechno funguje kolektivně. Jsme skutečně demokratická kapela. A ještě důležitější je, že jsme všichni přátelé. Dali jsme se dohromady, protože rádi zpíváme, a jako kapela můžeme přežít jen proto, že se máme rádi navzájem. To je pro nás velmi důležité.

(Na naše otázky za skupinu Kuczeryky odpovídaly: Joanna Kustwan, Marlena Hermanowicz, Weronika Ratajska a Irena Borek.)