Tęgie chłopy: Překonávání rekordů se starým automobilem

Rozhovor s polskou skupinou Tęgie chłopy

Album Rakieta! má hravý obal a já vím, že jste původně plánovali desku pro děti. Jak to tedy nakonec je? Co je na albu pro děti a co pro dospělé?

Żak: Nápad na toto album nám daly naše děti. Mnozí jsme se totiž stali rodiči a potřebovali jsme nějakou hudbu, která by se dětem líbila. Ale když jsme takové „dětské“ album tvořili, zjistili jsme, že texty písní fungují i na dospělé posluchače. Nakonec se tedy stalo, že jsme nahráli album pro celou rodinu – pro velké, ale nakonec vlastně i pro děti. Než nové album vydáme, dáváme písně poslechnout přátelům. A mnoho z nich nám řeklo, že se album jejich dětem líbí. Těžko ale mohu odlišit, co je na albu pro děti a co pro dospělé. Je to pro mne totiž velmi osobní, mimo jiné proto, že na albu zpívá v jedné písni i můj syn. Jedná se o píseň Mietlarz, která je na napsaná tradiční taneční melodii z oblasti Kielce. Text je hravý a srozumitelný dětem, podobně jako například text závěrečné písně Mamo. To jsou tedy písně, které jsou určeny především dětem. Ale pak je na albu spousta jiných textů od našeho houslisty Marcina Żytomirského, které pojednávají spíše o současné společenské, ekologické nebo politické situaci. A myslím, že je dobré, že nakonec je třeba se nad albem trochu víc zamyslet, i když třeba jeho obal odpovídá spíše dětskému světu. Ale je to taková hra s posluchačem. Chceme lidi bavit, ne vydávat vážná prohlášení o stavu dnešního světa.

Jak vůbec došlo k tomu, že album obsahuje nové texty na lidové melodie?

Żak: Naše skupina Tęgie chłopy hraje výhradně hudbu z oblasti Kielce, to je prostě náš styl. Na tom jsme ani tentokrát nechtěli nic měnit. Jenže náš houslista Marcin je také skvělý bavič, umí vymýšlet krátké rýmovánky o druhých lidech a věděli jsme, že je schopný napsat i písňové texty. A tak jsme jej požádali, aby napsal k lidovým melodiím nová slova, ve kterých by se třeba nějakým způsobem odkazoval ke starým hudebníkům, od kterých jsme tyto písně převzali, nebo i k písním samotným. Například píseň Mamo pojednává o muzikantech, od kterých jsme se učili. Zpívá se tam například: „Mami, ze všeho nejvíc bych chtěla hrát na klarinet“ a přímo je tam zmíněn Stanisławu Witkowski. Podobně jmenujeme konkrétní osobnosti u harmoniky, u houslí, u varhan… Takže hrajeme stále stejnou lidovou hudbu, ale Marcin [marčin] k ní napsal své texty. A myslím, že to zafungovalo.   

Marcine, proč se album jmenuje Rakieta!?

Żytomirski: O lidové hudbě často přemýšlíme podobně jako fanoušci starých aut. Sedíme v garáži, čistíme je, oprašujeme, opravujeme… A sousedé se na nás dívají a říkají: Ta vaše auta jsou sice krásná, ale po silnici jela naposledy před mnoha lety. Rekordy s nimi už nepřekonáte. – Jenže my si myslíme, že i s lidovou hudbou můžeme překonávat rekordy a objevovat nové světy. To je ta raketa, o které zpíváme. A nejde jen o nás. Všichni, koho taková hudba zajímá, s ní mohou objevovat něco nového.   

Inspiroval jste se při psaní textů i původními slovy lidových písní?

Żytomirski: Při psaní textů jsem hodně myslel na melodie těchto písní, ale jen málo na jejich původní slova. Snažil jsem se vystihnout emoce, které mám při poslechu této hudby, zachytit je zformovat je do slov. Pokud jde o témata, každá píseň je úplně jiná. Když přijdete na venkov a bavíte se s místními lidmi, můžete si s nimi povídat úplně o všem. Stačí se tedy soustředit a zachytit to správné téma. A pak o tom napsat text.   

Vaše album zvítězilo v anketě Folkowy fonogram roku 2021. Co to pro vás znamená?

Żytomirski: Je krásné blížit se k vrcholu, ale vždycky je ještě lepší stanout přímo na vrcholu. Myslím, že se nám povedlo na tomto albu přijít s něčím novým a porota těchto cen to uznala. A to je myslím důležité.