Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Turecka

Skupina Derya Yıldırım & Grup Şimşek si na rok 2021 naplánovala vydání hned dvou nových alb. První z nich s názvem Dost 1 vyšlo v červnu. V čele skupiny stojí zpěvačka a hudebnice Derya Yıldırım, která sice pochází z Turecka, ale žije v Berlíně. Další členové skupiny žijí ve Francii a Velké Británii. V roce 2019 vydali své první album Kar Yağar s moderními úpravami tuureckých lidových písní a s vlastní tvorbou, inspirovanou poezií tureckého básníka Nâzıma Hikmeta Rana. Vedle lidského hlasu hraje v hudbě této skupiny důležitou roli turecká loutna, zvaná bağlama.

Zpěvačka Aynur je Kurdka a zároveň alevitka, tedy příslušnice proudu šíitského islámu, jehož členové nepodnikají pouť do Mekky, nepostí se během ramadánu a nemodlí se pětkrát denně jako ostatní muslimové. Jakkoli se Aynur, která také zpívá a hraje na loutnu bağlama, v životě setkávala s příkořím, rozhodla se bojovat proti němu hudbou a vytvořit si právě v hudbě bezpečný přístav, který žádná perzekuce neohrozí. Jejím cílem je propagovat ve světě kurdské a alevitské písně navzdory těm, kdo se je snaží umlčet. Zpěvaččino nenovější album se jmenuje Hedûr, což v kurdštině znamená utěšit. Tento název má korespondovat s bodem, do kterého interpretka na své hudební a hlavně duchovní cestě momentálně došla. Má tedy jít o jisté nalezení vnitřního klidu, a to navzdory nespravedlnosti a utrpení, které Kurdové v dnešním Turecku zakoušejí. Na albu se střídají lidové písně ze sbírky kurdského spisovatele Huseyina Erdema se zpěvaččinou vlastní tvorbou a Aynur  zde také poprvé hraje na tradiční strunný nástroj tembur. V říjnu 2021 se Aynur stane laureátkou světového hudebního veletrhu WOMEX.

V září 2021 vyšlo album Godless Ceremony istanbulského tria Islandman. I tato skupina vychází z tradiční turecké hudby, ale k jejím vyjadřovacím prostředkům patří elektronická hudba, house nebo down-tempo. Zajímavá je také spolupráce kapely s pouštními Tuarégy ze Sahary z kapely Tamikrest.

Shantel je německý producent, držitel ceny BBC Award for World Music. Ve svých skladbách vychází z tradiční hudby Balkánu a Turecka a tyto prvky kombinuje s elektronickou taneční hudbou a s latinskými rytmy. Byl ostatně vůbec jedním z prvních diskžokejů, kteří remixovali tradiční rumunské, srbské nebo makedonské písně. Své aktuální album Istanbul natočil společně s tureckou skupinou Cümbüş Cemaat, která existuje 13 let a na svém kontě má spoustu odehraných koncertů a vystoupení na svatbách, různých oslavách a v istanbulských klubech. Bohaté zkušenosti z tureckého města na pomezí Evropy a Asie má však i samotný Shantel. Rodák z německého Frankfurtu nad Mohanem žil v minulosti také v Paříži, Tel Avivu a Aténách, ale právě Istanbul považuje za svůj druhý domov. Základem společného alba Shantela a turecké skupiny Cümbüş Cemaat byla typická turecká hudba, ke které Shantel jako producent přidal prvky blues, disca a elektroniky.

Istanbulský rodák Deniz Mahir Kartal hraje na tureckou píšťalu kaval. V roce 2017 vyrazil do hlavního města Arménie Jerevanu. Tam se seznámil s hráčem na další tradiční nástroj, duduk, Arsenem Petrosyanem, který pochází z arménské rodiny žijící v Gruzii. Později do kapely přibrali ještě Mikaila Yakuta, v Turecku narozeného akordeonistu gruzínského původu. Nástroje, které tito hudebníci ovládají, jsou neodmyslitelnou součástí folkloru v jednotlivých zmíněných zemích – kaval v Turecku, duduk v Arménii a akordeon v Gruzii. Při sestavování alba se členové tria zaměřili především na písně, které slýchali v dětství a které jsou jejich jednotlivým národnostem často společné. Mezi národy, které členové tria reprezentují, nepanoval vždy mír – dodnes bolavým tématem je utrpení Arménů v Turecku na začátku 20. století. Cílem A.G.A Tria, jak si pánové dohromady říkají, je ukázat, že tyto národy mohou spolupracovat a že hudba je může spojit.

Efruze je turecká operní pěvkyně, která studovala evropskou klasickou hudbu, ale současně se věnuje i tradičnímu tureckému repertoáru. Na své album Assolist soustředila 11 písní, které pocházejí ze slavné éry turecké kinematografie. Tradiční turecký film, pro který se používá označení Yeşilçam, je nejen na Blízkém východě pojem – v 60. letech bylo Turecko pátým největším producentem filmů na světě s roční výrobou více než 300 snímků. A právě tuto éru Efruze svým novým albem připomíná.

My Garden’s Perennials – to je název aktuálního minialba turecké zpěvačky a folkloristky Duygu Alkan. Zařadila na ně pět tradičních ukolébavek z oblasti Malé Asie, zpívané v pěti různých jazycích. Nahrávka, na které zpěvačka a badatelka pracovala delší dobu, je prozatím vyvrcholením její desetileté hudební dráhy.

Rockovou hudbu 20. století se současným zvukem se snaží propojit tříčlenná turecká skupina Bak Yine Geç Kaldım. Jde o ukázku současné rockové nebo poprockové hudby z Turecka. 

Tülay German je zpěvačka z Istanbulu, která zejména v 60. letech slavila úspěchy se svými hity a ovlivnila další tvář rockové a popové hudby v Turecku. Později se vrátila k tradiční turecké hudbě – jednak přímo k lidovým písním a jednak ke zhudebněné poezii tureckých básníků. V té době spolupracovala s francouzským kontrabasistou a hráčem na strunný nástroj saz Françoisem Rabbathem a nedávno vyšlo v reedici jejich společné album z roku 1980. Zpěvačka Tülay German byla aktivní do roku 1987, kdy ukončila svou kariéru. Letos tato 86letá dáma obdržela cenu za celoživotní dílo od Istanbulské nadace pro kulturu a umění.

Ehsan Matoori je íránský hudebník a skladatel žijící v New Yorku. Jeho nové album se jmenuje The Voices And Bridges a je postaveno na spolupráci hudebníků z různých zemí. Na albu se zpívá v několika jazycích – persky, španělsky, arabsky, anglicky, bengálsky, urdsky, kašmírsky, francouzsky a v neposlední řadě také turecky, přičemž texty pocházejí od významných básníků z jednotlivých zemí – od Shakespeara, Rúmího, Tákura, Borgese nebo z díla tureckého spisovatele a básníka Nâzima Hikmeta. Cílem alba je šířit mír mezi národy prostřednictvím hudby a poezie. Jedním z hostů na albu je zpěvačka Olcay Bayir z Turecka. 

Skupina Altin Gün sice působí v nizozemském Amsterdamu, ale věnuje se takzvanému anatolskému rocku, tedy moderní turecké hudbě. K ní přidává prvky syntezátorového popu a taneční hudby z 80. a 90. let. Sestavu kapely tvoří zpěvačka a klávesistka Merve Dasdemir a zpěvák a hráč na drnkací nástroj saz Erdinç Ecevit, oba Turci, dále na basu hraje Jasper Verhulst, na kytaru Ben Rider na bicí Daniel Smienk a na perkuse Gino Groeneveld. Skupina Altin Gün má na svém kontě mimo jiné nominaci na Grammy a její album Yol se v dubnu 2021 dostalo až na druhé místo žebříčku World Music Charts Europe. V celoročním pořadí za rok 2021 je zatím sedmé.

Turecký loutnista Mehmet Polat se ve své tvorbě pohybuje na pomezí tradiční hudby Blízkého východu a jazzu. Pochází z jižního Turecka, z oblasti blízko syrských hranic. Hudbě se věnuje třicet let a z toho posledních dvacet let hraje na prastarou arabskou loutnu zvanou oud, kterou podle arabské tradice vynalezl biblický Lámech, vnuk Kainův. Hru na loutnu však Mehmet Polat obohacuje o elektronické zvuky, používá různé efekty a pedály.