Mňága a Žďorp: Best of 25 let. Výhledově (recenze CD)

Své 25. narozeniny slavila nejslavnější z valašskomeziříčských kapel ve velkém stylu. Sama vydala celkem tři CD (jedno dvojalbum a jedno samostatné album) s názvem Dáreček, na kterých hity Mňágy zpívali a hráli spříznění interpreti z Česka i Slovenska. A vydavatelství EMI připravilo výběr největších hitů skupiny, doplněný o jednu bonusovou skladbu (coververze Hotelu Savoy Oldřicha Janoty). Výhledově je album informačně víc než chudé, což je u bilančního výběru k důležitému výročí velká ostuda. Booklet neobsahuje vůbec nic. Roky natočení či vydání skladeb, jména původních alb, složení skupiny, texty písní – to vše chybí. Firma EMI však na dokumentární stránku svých alb dlouhodobě… ehm, kašle (viz případ folkové edice Archivy se otevírají), takže poučený fanoušek nic jiného nečeká.

Samotná hudba však odolává i špatnému redakčnímu přístupu, a tak coby „pouhý“ zvukový nosič album obstojí. Posluchač sice netuší, proč jsou skladby řazeny právě takto (není to ani chronologicky, ani abecedně, ani podle jakékoli jiné logiky), ale výsledek se poslouchá dobře. Najdeme zde pochopitelně největší hity Petra Fialy a spol., ať už je to Hodinový hotel, Něgdy, Písnička pro tebe, Výhledově nebo Dutý ale free. Nechybí však ani několik méně známých, ale většinou stejně dobrých písní (Na stanici polární, epická Zloději života). Zařazena je ukázka ze sólové tvorby Petra Fialy (Měsíc – bez uvedení jména zpěvačky). A konečně nechybí ani několik převzatých písní – od Karla Plíhala, Vladimíra Merty nebo od Oldřicha Janoty. Mimochodem je příznačné, že píseň Mertova (původně Dlouho se mi zdá) i Janotova (Zrychlený vlak) zde mají názvy podle svých silných sloganů (Chtít chytit vítr a I cesta může být cíl). Mňága a Žďorp je totiž kapela silných sloganů a právě slogany v kombinaci s optimistickou melodií, saxofonovými sóly a sympaticky moravskou výslovností Petra Fialy („zautobusáku“ – Písnička pro tebe) povyšují její písně nad běžnou poprockovou produkci.

Mňága a Žďorp je totiž poprocková kapela (a je zajímavé, jak i rozevlátého Mertu dokázala sevřít do pravidelného rytmu), avšak v několika málo písních se vybaví i její punková minulost (This Song). A pak jsou tu pověstné pesimistické texty, jejichž intenzita s přibývajícími léta klesala, ale které také dělají Mňágu Mňágou. Ve spojení s durovou rozjásaností připomínají například britskou anarchistickou skupinu Chumbawamba, která své radikální názory také vkládala do zpěvných, hitových melodií. Mňága však nikdy nebyla radikální. Byla v textech posmutnělá, v melodiích veselá, v celku líbivá a přitom nikdy podbízivá. Vždyť co může být podbízivého na písních o tom, jak někdo stojí frontu na prášky. Nebo jak se někdo snaží prokopat ven. Nebo že komusi napíšete písničku, „a ona poslouchá jen R.E.M.“ A zatímco R.E.M. se rozpadli, Mňága hraje dál. A pořád stejně dobře. Je to tedy příběh s dobrým koncem.

Vydavatel: EMI Czech Republic, s.r.o.
Rok vydání: 2012
Žánr: poprock
Celkový čas: 72:42