Michal Prokop: Kolej Yesterday (recenze alba)

Víte, co mají společného lidová píseň Jede, jede poštovský panáček a Yesterday od Beatles? Obě cituje Michal Prokop na svém nejslavnějším albu Kolej Yesterday. – To samozřejmě není hlavní důvod, proč si nahrávku, která poprvé vyšla v roce 1984, připomínáme po třiceti letech. Supraphon vydal Kolej Yesterday v jubilejní edici, doplněnou koncertním DVD. A je pravda, že málokteré české album si takovou poctu – tedy stále nové a nové reedice – zaslouží víc. „Kolej“ je jedním ze základních pilířů českého rocku (a vlastně i dobrého popu… a vlastně i písničkářství). Obsahuje několik písní-klenotů a i po třiceti letech drží pohromadě jako celek. I proto je dobře, že vydavatel „nelepil“ bonusy k původnímu obsahu alba, ale nabídl je na samostatném disku.

Základní příběh je dostatečně známý. Michal Prokop se v 60. letech etabloval jako technicky výborný zpěvák soulového a rhythmandbluesového repertoáru, a to v anglickém jazyce. Češtinu si pokoušel ve spolupráci s Josefem Kainarem na albu Město Er (1970), po dalších deseti letech – mezitím neúspěšně zkoušel kariéru zpěváka středního proudu – přišel s albem Holubí Dante. Skutečný zlom v jeho dráze však nastal právě až v roce 1984, ve spolupráci s producentem (tehdy se tomu říkalo „spolupráce na realizaci“) Ladislavem Kantorem. Společně oslovili Jana Hrubého, předtím kapelníka ETC… (Vladimír Mišík měl zrovna onen pověstný zákaz), který Prokopovi sestavil novou kapelu. V knize Housle tečka Hrubý líčí: „Michal mi tehdy naznačil, že mám vcelku volnou ruku a že má jen jednu podmínku – aby v kapele zůstal Lubor Šonka. To nebyl problém, protože Lubor je dobrý klávesový sideman a tmelící člověk do party. Nakonec zůstal i Miki Bláha, o kterého sice Prokop až tak nestál, ale nebyl to špatný basista. Odešel bubeník Suchomel a kytarista Benýšek. Michal přivedl bubeníka Michala Vrbovce, který kdysi hrál s Janem Hammerem a Mirkem Vitoušem. Já jsem dohodil coby druhého klávesistu, hráče na syntezátor moog, Honzu Koláře, kterého jsem znal již z brněnské konzervatoře a který byl před pár lety hostem na nahrávkách ETC… Bez kytary jsme se při živém hraní obešli, ale na desky jsme si kytaristy zvali.“ Jan Hrubý – kromě toho, že hraje na housle – se výrazně podílel na aranžích a napsal pro album několik melodií. Tři písně (včetně titulního hitu) složil Petr Skoumal a hlavním textařem alba se stal básník Pavel Šrut. Vedle toho deska obsahovala verše od Josefa Kainara (Odjezd), Jiřího Žáčka (závěrečné Blues o polykaných slovech) a autorem textu Tramvaje je basista Michal Bláha.

Po aranžérské stránce je album vystavěno na kontrastech mezi basovými figurami (a je jedno, zda je hraje baskytara, nebo klávesy) a houslovými party. Kytara se na desce sice objevuje (Petr Pokorný, příp. Pavel Skála), ale rozhodně není hlavním nástrojem. Zdvojené klávesy (a s hostujícím Petrem Skoumalem někdy posílené ještě víc) album vůbec neposouvají směrem k dobovému popu. Naopak, pomineme-li několik elektrorockových pasáží poplatných 80. létům (Blues pro poštovní doručovatelku), zní celek až překvapivě moderně. Mohou za to právě Hrubého housle, Bláhova basa (troufnu si říct, že stále nedoceněná) a samozřejmě Prokopův zpěv. Až na tomto albu totiž jeden z našich nejlepších zpěváků dokázal rozvinout všechny své rejstříky – od silového rockového zpěvu (Hospoda na věčnosti, Blues pro poštovní doručovatelku) přes přirozený a důvěryhodný písničkářský styl (Odjezd, Kolej Yesterday, Blues o spolykaných slovech) až po polorecitované V baru jménem Krásný ztráty.

Ne vše na albu samozřejmě zní tak aktuálně jako před třemi dekádami. V Blues pro poštovní doručovatelku se například usmějeme u narážky na Tuzex i u velmi otřepaného propojení českého bluesového textu se slovem blůza. Jinak než v 80. letech také dnes vnímáme pointu se jménem Karla Gotta v Blues milenců z kina Svět. Převažují však skladby, které lze i dnes označit za geniální. Samozřejmě na prvním místě hity: Kolej Yesterday s opakující se rytmickou figurou (a je lhostejné, zda někomu připomíná hit Down Under od skupiny Men At Work) a skvělým mnohovrstevnatým textem o tom, že „tenkrát ještě rostly holkám vlasy“. Něžně-funerální Blues o spolykaných slovech – tedy ta o těch čmeláčcích a funebrácích. Reggae Odjezd, ve skutečnosti bluesovější než všechny písně na albu pojmenované jako blues. Hrubého Bitva o Karlův most se smyslným Šrutovým textem, ukrytým za historizující reálie. Ale silná je i Šrutova metaforická Stará píseň – „Je zvláštní tě poslouchat a nerozumět textu“. Nebo dvojice písní o zvláštních lokálech a jejich štamgastech – Hospoda Na věčnosti a V baru jménem Krásný ztráty.

V písni Odjezd „odplouvá, co mělo zůstati“. Je moc dobře, že Kolej Yesterday zůstává a je o ni stále zájem. Ne že by Michal Prokop po ní nenatočil silné desky (zvlášť Poprvé naposledy z roku 2006 se velmi povedlo), ale Kolej je mezník a mezníkem zůstane. A to nejen v kariéře Michala Prokopa.

Vydavatel: Supraphon
Rok vydání: 1984, jubilejní reedice 2014
Žánr: rock
Celkový čas: 42:37 (+ bonusové DVD)

www.michalprokop.cz