Klec: Poslední klezmer (recenze CD)

Klec: Poslední klezmer (recenze CD)
3. června 2020 Recenze, World music, Folk Autor: Milan Tesař

Pražská skupina Klec vychází hudebně z klezmeru, ale tuto původně tradiční židovskou hudbu posouvá a mění k obrazu svému. Přinášíme recenzi loňského alba Poslední klezmer.

Edice hudebních kompilací The Rough Guides před lety rozdělila interprety, kteří čerpají s odkazu tradiční světské hudby aškenázských židů, na tzv. klezmer revival a klezmer revolution, tedy na ty, které víceméně drží v mantinelech žánru, a na ty, kteří nemají problém klezmer mísit třeba s punkem, reggae, hip hopem nebo jazzem. Česká skupina Klec se na svém novém albu Poslední klezmer všem kategoriím vzpírá. S lehkostí (či těžkopádností?) sobě vlastní se pohybuje na škále mezi parodií a pietou tempem divokého lichého tance, o němž zpívá v písni Baklažán.

Asi nejpatrnější je to na úpravě slavného Haleluja. Text Martina Šmída je do značné míry věrný originálu Leonarda Cohena, ale snaha zrýmovat s titulním slůvkem vždy větu končící zájmenem já vede ke kostrbatostem, které odpovídají Šmídově přibližné intonaci. Kapelník Klece je spíše vypravěčem než zpěvákem, vypravěčem, který jako by v sólových pasážích hledal pevnou půdu pod nohama. V momentech, kdy jej doprovodí barevný (a někdy lehce nakřáplý) instrumentář v čele s dechy a akordeonem, však nabývá na jistotě a stává se skutečně lidovým šumařem, který chce „nebesa usmířit tancem a zpěvem“ (jak se zpívá v písni Marek).

Na albu vedle češtiny zní němčina, jidiš, hebrejština a ruština. Témata duchovní (citace z žalmů) se prolínají s pasážemi o jídle („žrát tučný polívky, taštičky s mákem“) a dalších světských radovánkách. Jenže i zde Klec klame. Tak všední věc jako „vajglík“ cigarety se stoupou rtěnky poslouží jako odrazový můstek k silnému vážnému příběhu. Začátek zdánlivě milostné písně Navždy budeš má se změní ve zpěv o očekávání mesiáše a verš „spoustu našich lidí zařvalo“ v písni o kriminálnickém gangu Murka lze vnímat i v úplně jiné rovině. Ostatně přes nehrané veselí se na albu objevuje až příliš mnoho písní o stesku, loučení a o tom, co tady dnes už není. Pod punkovou slupkou Klec skrývá více piety a úcty, než je patrné na první poslech.

Vydáno vlastním nákladem
Rok vydání: 2019
Žánr: folkrock/world music
Celkový čas: 55:29

http://klec2.stejnyxichty.cz/

(Článek vznikl pro Kulturní magazín UNI)

NyníOdpolední proud
Píseň: Medově vlídná (2009); Interpret: Marešová Iva; Album: Marešová Iva & 999: Na křídlech koní
16:00Hitparáda
17:00Zprávy
17:10Za 5 pět
17:55Myšlenka na den
18:00Mše svatá
18:35Hudební zastavení

Rozhovor se Stellou Papalamprou

papalamprou-stella_WOMEX2026Chystáme pro vás rozhovor s řeckou zpěvačkou Stellou Papalamprou. 

Regiony

Regiony

Soutěž o to nejlepší z WMCE

WMCE_listopad_2026Soutěžte o osm nejlepších alb z žebříčku WMCE v listopadu 2026 

Proglas se nadechuje

 

Nové album Luboše Soukupa

soukup_amber-railsPoslechněte si rozhovor se saxofonistou Lubošem Soukupem. 

Koncert skupiny Nonsen

nonsen_studio_2026_IIPražská skupina Nonsen vystoupila živě v našem studiu. 

Nové album skupiny Folk Team

Skupina Folk Team vydala po 14 letech nové album. Poslechněte si rozhovor. folk-team_Na-konci-sveta