Klezmer ve Slyšte, lidé!
Termínem klezmer označujeme světskou tradiční hudbu aškenázských Židů. Od 70. let však – nejprve v Americe a později v Evropě – vzniklo nové silné klezmereové hnutí, jehož výsledkem je jednak navazování na tyto tradice propojování klezmeru s dalšími žánry, jako jsou rock nebo hiphop. V pořadu Slyšte, lidé! si představíme několik českých skupin, které v současné době klezmer hrají – od tradičního Létajícího rabína z Prostějova přes Trombenik až po pražskou Klec, v jejímž zvuku dominují elektrické kytary. Věnovat se budeme také slovenské skupině Preßburger Klezmer Band, která představuje středoevropskou špičku žánru. Poslouchejte v sobotu 18. září od 19.15 nebo v úterý 21. září v 16.55.
Původní klezmerim, tedy provozovatelé klezmeru, obývali území, „kde se mluvilo jidiš a které zahrnuje především část dnešního Polska, Běloruska, Litvy, Moldavska, Ukrajiny a Rumunska. Kromě těchto zemí se klezmer hrával také v Lotyšsku, Rusku, Maďarsku a od bývalé Jugoslávie až do Řecka a Turecka“. Pokud jde o bývalé Československo, klezmeři zcela jistě působili na Podkarpatské Rusi a několik zmínek se dochovalo také z východního Slovenska.
Nejen v našich zemích židovští hudebníci riskovali neshody s úřady. Například na Ukrajině se museli až do 19. století potýkat se zákazy kvůli přílišné hlučnosti. I proto se v klezmeru rozšířily méně hlasité nástroje jako housle nebo cimbály. Housle a malé (přenosné) cimbály patřily po dlouhou dobu k základním nástrojům klezmeru. Klarinet, který se většině z nás při vyslovení slova klezmer zřejmě vybaví, se stal pevnou součástí židovské hudby až poměrně pozdě, na začátku 20. století. V tomto případě tradici ovlivnily technologie. Jakmile se začaly pořizovat první nahrávky s židovskou hudbou, zjistilo se, že pro záznam zvuku na 78otáčkové desky je mnohem vhodnější zvuk klarinetu než tóny houslí (případně violy). Proto klarinet začal postupně hrát roli hlavního melodického nástroje, zatímco složku harmonickou obstarával od 19. století akordeon. Do kompletní sestavy zbývá rytmika, obsloužená v tradičních klezmerových kapelách kontrabasem.
Klezmer je jedním z tradičních hudebních stylů, které v posledních letech zažívají silný revival. K obrodě židovské světské hudby nemohlo dojít v původní vlasti klezmerů, ve východní Evropě, kde po druhé světové válce zůstala Židů jen hrstka. Štafetu tedy převzali američtí Židé, a to především příslušníci nejmladší generace. V polovině 70. let hledají američtí židovští hudebníci své kořeny. Rozpomínají se na taneční kapely, ve kterých – ať už ve Spojených státech, nebo ještě v Evropě – hrávali jejich rodiče nebo dokonce prarodiče. Vydávají se na místa spjatá s rodovou historií, pátrají v antikvariátech a bazarech po zaprášených nahrávkách, shánějí notové záznamy.
Průkopníky moderního klezmeru včetně fúzí s dalšími žánry jsou newyorští The Klezmatics, z jejichž produkce lze zvlášť doporučit album Brother Moses Smote The Water (2004) s originálními úpravami afroamerických spirituálů. Jde totiž o skvělé propojení dvou hudebních tradic vycházejících ze Starého zákona. Kromě toho však The Klezmatics mají na svém kontě například společné album s izraelským zpěvákem Chavou Albersteinem. Bývalý klarinetista The Klezmatics David Krakauer pokračuje nyní s vlastním triem a řadou dalších projektů a postupně si vybudoval postavení klezmerového sólisty par excelence. Na evropské klezmerové scéně září Amsterdam Klezmer Band a z českých festivalů známe například německou skupinu Di Grine Kuzine, která klezmer propojuje mimo jiné s balkánským foklórem. Z dalších souborů lze doporučit například polskou sestavu Sholem nebo mezinárodní trio Sukke, usazené v Berlíně.
V pořadu Slyšte, lidé! se zaměříme na české a slovenské klezmerové skupiny. V úvodu nám bude hrát bratislavský Preßburger Klezmer Band, který v současné době představuje špičku evropského klezmeru. Skupinu založili v roce 1995 muzikanti, kteří se původně věnovali různým žánrům, například lidové hudbě, jazzu, bigbítu, alternativnímu rocku, klasické nebo současné vážné hudbě. „Myslím, že zkušenost s jinými žánry je pro nás užitečná, můžeme tak ke klezmeru přistupovat otevřeněji,“ říká kontrabasista Samuel Alexander.
Jako druhý nám bude hrát pražský Trombenik, jehož nové album Ay di fayer? obsahuje jak tradiční židovské písně v jazyce jidiš, tak autorské skladby jednotlivých členů skupiny.
Osm let po svém debutu 15 písní o lásce vydala nové CD Klezmer všeho druhu pražská skupina Klec. Publicista Pavel Klusák v Lidových novinách píše: „Klec se tu rozhlíží, v jakých podobách se klezmer uchoval. Někdy jsme blíž autentické východní Evropě, jazzová až free sóla odkazují k fúzi a la Klezmatics. Slyšíme tu, jak se židovský elekement zasnuboval s balkánskou a se středoevropskou dechovkou, s dixielandem, ale energie vyděděnců se dobře propojila i s punkem.“
V tradičním klezmerovém obsazení hraje prostějovská skupina Létající rabín, která se na rozdíl od Klece snaží o větší čistotu stylu. Skupina vznikla v roce 2001 a o dva roky později vydala své první album Lebedyk un Freylekh. Dnes má na svém kontě spoustu úspěšných koncertů doma i v zahraničí, podílela se na natáčení filmu režiséra Josepha Vilsmaiera Poslední vlak a v roce 2006 vyhrála festival Zahrada.
V závěru pořadu vám nabídneme ukázku ze společného alba herečky a zpěvačky Heny Frejkové a kytaristy Michala Hromka. CD se jmenuje Dire-gelt a obsahuje písně v jazyce jidiš.