Supraphon vydává tři alba Emila Viklického

Emil Viklický začal hrát jazz v polovině 60. let jako student olomouckého gymnázia. Výrazněji na sebe upozornil roku 1974, kdy se přidal k SHQ Karla Velebného a nedlouho nato se souběžně stal členem jazzrockové skupiny Energit. Brzy si ho začali všímat i v zahraničí – zvítězil například v mezinárodní soutěži jazzových klavíristů v Lyonu roku 1976. Významným milníkem v jeho tvorbě bylo album V Holomóci městě, odrážející melodiku moravských lidových písní. Vedle renomovaných jazzmanů (kytarista Luboš Andršt, kontrabasista František Uhlíř, bubeník Milan Vitoch) na albu hraje i houslista Jan Beránek, člen brněnské Státní filharmonie. Blízkost lidové hudbě tu jakoby předznamenává pozdější Viklického úspěšnou spolupráci se Zuzanou Lapčíkovou a Jiřím Pavlicou. Na podzim 1977 odjel Emil Viklický na roční studijní pobyt na Berklee College of Music v Bostonu. Navázal zde mnoho užitečných muzikantských kontaktů, které se zúročily, když pak se třemi americkými přáteli v Praze zaznamenal asi sedmdesát minut hudby: svěží elektrický jazz, zřetelně ovlivněný funkem, pozoruhodný vitalitou nápadů a instrumentalistickou bravurou. Kytarista Bill Frisell ještě zdaleka nebyl tou jazzovou superhvězdou, jak ho známe nyní, už tehdy však hrál skvěle. Všechny nahrávky byly pečlivě remasterovány z originálních pásků, skladby z alba V Holomóci městě vycházejí na kompaktním disku poprvé.

„Že je moje hudba příkladem propojení či fúze jazzu, lidové hudby i klasiky, o tom jsem tenkrát nepřemýšlel. Chtěl jsem natočit muziku, jakou cítím, jaká mě zajímala, o které jsem byl přesvědčen, že je dobrá. A myslím si, že je dodnes svěží,“ dodává k novému vydání svých nahrávek Emil Viklický.

(Tisková zpráva)