Slyšte, lidé! – Střípky z italského jazzu II.

Marco Castelli, saxofonista z Benátek, natočil se svým Organ Triem album Space Age. Skupinu dále tvoří hráč na varhany Matteo Alfonso a bubeník Marco Vattovani. Album je už dvacáté, pod kterým je Castelli podepsaný jako hlavní interpret. I když vychází z klasického formátu jazzového varhanního tria, Castelli jako autor čerpá i ze ska, reggae, africké, latinskoamerické nebo elektronické hudby.

Už od roku 2004 spolupracuje s italským vydavatelství Caligola pianista Claudio Cojaniz. Nedávno hudebník na této značce vydal už šestnácté album, nazvané Orfani, a stal se tak nejčastěji vydávaným interpretem tohoto předního jazzového vydavatelství. Skupina, která se na albu představuje, vznikla původně jako trio Cojanize, knotrabasisty Alessandra Turcheta a bubeníka Luky Colussiho, ke kterým se později jako čtvrtý člen přidal hráč na perkuse Luca Grizzo. I toto kvarteto přidává k jazzu špetky africké hudby, na druhou stranu se inspiruje blues nebo soulem. Claudio Cojaniz pochází z Furlánska, regionu na severovýchodě Itálie. 

Tvorbě na pomezí jazzu a elektronické hudby se věnuje skupina Claudio Scolari Project, která v červnu vydala své šesté album, nazvané Don’t Know. Skupinu tvoří Claudio Scolari a Daniele Cavalca, kteří oba hrají na bicí, syntezátory a další klávesové nástroje, dále Simone Scolari na trubku a Michele Cavalca na baskytaru. Jazz, který skupina hraje, je posluchačsky přístupný. Stojí na jednoduchých melodiích klavíru nebo trubky, pouze decentně podbarvených syntezátory a elektronikou.

Akordeonista Flaviano Braga a hráč na basklarinet Simone Mauri vydali své první společné album Speck & Zola před pěti lety. Nyní se vracejí s novinkou Ma però, natočenou v létě 2021. Dvojice sice vychází z jazzu a improvizované hudby, ale dotýká se také rocku, vážné hudby nebo folku. Hudebníci měli dostatek času nazkoušet nový repertoár v době lockdownu, skladby prezentovali živě formou streamovaných koncertů. Album pak vedle vlastních skladeb obsahuje i zajímavou instrumentální směs dvou populárních písní – jedné od zpěvačky Madonny a jedné od Michaela Jacksona.

Jako další se nám představí skupina pod vedením 65letého bubeníka Francesca D’Aurii. Jejími dalšími členy jsou saxofonista Tino Tracanna, pianista Umberto Petrin a kytarista Roberto Cecchetto. D’Auria studoval klasickou hudbu na konzervatoři v Miláně, kde později také učil jazzové perkuse a bicí. Vedle toho se dlouhodobě zabývá současnou afroamerickou hudbu, a to jak popem, tak avantgardními žánry. Album Lunatics je první, které tento hudebník a skladatel vydal pod svým jménem jako kapelník. Nedere se však na něm nijak do popředí, naopak dává velký prostor svým spoluhráčům a snaží se především o muzikantský dialog. Vedle skladeb, které nahráli všichni čtyři hudebníci, album obsahuje i ukázky komornějších sestav.

Kytarista Roberto Cecchetto v roce 2004 vytvořil kvarteto se saxofonistou Dimitrim Grechim Espinozou, s pianistou Stefanem Onoratim a s bubeníkem Alessandrem Fabrim. V této sestavě, tedy bez basy, natočili program jazzových standardů, který nyní vyšel pod názvem Are You Standard? A proč s takovým zpožděním? Hudebníci záznam poslali do vydavatelství Caligola, kde si jej kompetentní lidé poslechli a odložili. Až během lockdownu se k nahrávce zástupci vydavatelství vrátili a docenili její sílu.

Tommy Caggiani je italský bubeník, skladatel a hudební terapeut. Svou skupinu Therion Project založil ve Španělsku. Slovo Therion znamenalo ve staré řečtině bytost – napůl člověka, napůl zvíře, a šlo o symbol osobní přeměny. O takovou přeměnu se Caggiani jako muzikoterapeut snaží i svými skladbami, které jsou ovlivněné prvky východní hudby, a autor jejich meditativní atmosféru podtrhuje osobitou prací se zvukem. V tomto případě jde o produkci hudebního vydavatelství Hevhetia se sídlem na Slovensku a album se jmenuje When Plants Grow. 

Z Benátek pochází saxofonista Alberto Vianello. Ke svému prvnímu sólovému albu se propracoval po 20 letech hraní s velkými orchestry i menšími kapelami. Za tu dobu hrál nejen jazz, ale také skladby Franka Zappy, vyučoval a také sbíral ocenění. Vianello kráčí ve stopách velkých jazzových saxofonistů, jako jsou například Wayne Shorter nebo Chris Potter. Své album From Different Views nahrál s kvartetem, se kterým předtím dva roky intenzivně vystupoval. Na klavír v něm hraje jeho bratr Paolo Vianello, na kontrabas Mattia Magatelli a na bicí Max Trabucco. Samotný Alberto hraje především na tenorový saxofon, ale do rukou bere také altový a sopránový typ nástroje. Repertoár je čistě autorský.