Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Itálie 2023

Italský producent a skladatel, který vystupuje pod značkou Lee Fry Music, má na svém kontě několik EP a nedávno vydal své druhé album s názvem Padma. Jeho název pochází ze sanskrtu, tedy starého indického jazyka, a znamená „květ lotosu“. Hudba, kterou album přináší, je postavena především na rytmech, na výrazných bicích a perkusních nástrojích, ale nechybí ani důležitá práce s lidským hlasem. Přitom jde jak o hostující zpěváky a zpěvačky, tak o samply ze starších nahrávek různých interpretů. Na albu se tak objeví zpěváci z několika kontinentů a zemí – z Kanárských ostrovů, z Turecka, Maroka, Indie, Srbska, Nigérie, Argentiny, Mexika, Namibie a Kanady. Texty na albu souvisejí s tématy, jako je důvěra, houževnatost nebo láska, ale také s globálními a společenskými krizovými situacemi. Lee Fry má jako autor blízko k jamajskému reggae, ale čerpá také z tradiční i moderní hudby různých dalších částí světa.

Claudio Scolari Project je skupina, která kombinuje jazz a elektronickou hudbu. Tvoří ji Claudio Scolari a Daniele Cavalca, kteří oba hrají na bicí, syntezátory a další klávesové nástroje, dále Simone Scolari na trubku a Michele Cavalca na baskytaru. Letos v březnu skupina vydala své už sedmé album Intermission, na kterém se vrací k více akustickému zvuku s pouze jemnějším elektronickým doprovodem.

Santa Maria di Leuca, zkráceně pouze Leuca, je lokalita v jižní Itálii, v regionu Apulie, odkud pochází zpěvačka Rachele Andriolli. Její album se ostatně také jmenuje Leuca. Zpěvačka na svém albu nabízí mimo jiné skladby už zesnulých autorů, kterým takto vzdává hold. Jsou to například zakladatel slavné skupiny Canzoniere Grecanico Salentino Daniele Durante, chilský písničkář Victor Jara nebo pákistánský zpěvák Nusrat Fateh Ali Khan.

Daniele di Bonaventura je italský hráč na bandoneon, kterého známe například ze spolupráce s naším kontrabasistou Tomášem Liškou. Účinkuje na jeho albu Invisible World z roku 2009. Jeho nejnovějším počinem je společné album jeho kapely Daniele di Bonaventura Band’Union a zpěvačky Ilarie Pilar Patassini, nazvané Italia Folksongs. Navzdory názvu nejde ani tak o písně lidové, jako spíše o slavné zlidovělé písně z Itálie, ať je to Varca Lucente z Itálie, Vola Vola ze středoitalského Abruzza, římská La Serenata nebo Ave Maria ze Sardinie. Album je tak oslavou italské hudby z různých regionů a z různých období, zahrané ve stylu na pomezí jazzu a tradice. Skupinu vedle kapelníka tvoří hráč na 10strunnou kytaru Marcello Peghin, kontrabasista Felice Del Gaudio a hráč na perkuse Alfredo Laviano.

Pod názvem Karkum Project funguje duo, které tvoří Claudio Merico a Giulia Tripoti. On hraje na housle, na arabskou a tureckou loutnu i na různé historické strunné nástroje. Ona pak na zpívá a hraje na perkuse, flétny a také na strunné nástroje. Na nové album Sahira, které má podtitul Příběhy hrdinných žen, si pak pozvali zajímavé hosty ze Španělska, Bulharska, Indie, Burkiny Faso, Libye a tureckého Kurdistánu. Jak vyplývá z konceptu alba, každá píseň vypráví o nějaké ženské hrdince, ať už je to postava historická nebo hrdina z pohádky nebo bájného příběhu. Princezny, mořské panny, amazonky a další ženy provázejí posluchače na jeho cestě ze Středomoří do Afriky nebo Indie. Název alba Sahira znamená v arabštině „věčné jaro“. Přeneseně to pak může znamenat „Matku Zemi“, která v sobě symbolicky shrnuje všechny ženské postavy z alba. Tato syntetická postava ale není jen hrdinka, ale je to také žena, která je unavená tíhou světa, kterou musí nést na svých bedrech.

Salvatore Pace & Alessandro Gaudio jsou mladí italští hráči na diatonické akordeony. Pocházejí z jihu Itálie a tamní folklor je pro ně největší inspirací. Své album, které vydali v květnu 2023, nazvali Passione Meridionale a natočili je ve spolupráci s producentem a také uznávaným akordeonistou Ricardem Tesim, který měl na starosti také aranžmá skladeb. Hudba je konkrétně inspirovaná tradičními melodiemi italských regionů Basilicata, Kampánie a Kalábrie, ale také argentinským tangem a dalšími styly.

Akordeonista a producent Riccardo Tesi své vlastní album La Giusta Distanza nahrál v triu s kytaristou Vierem Sturlinim a s hráčem na perkuse Franceskem Savorettim. Společně s řadou hostů natočili jedenáct úplně nových, dříve nevydaných písní, a k nim přidali jednu skladbu od italského písničkáře Eugenia Bennata.

Italský zpěvák Raiz se narodil v roce 1967 v Neapoli. V té době byl na vrcholu slávy Sergio Bruni, přezdívaný Hlas Neapole. Nyní, v roce 20. výročí od Bruniho smrti, vydal Raiz album s jeho písněmi. Nahrál je s doprovodem skupiny Radicanto, kterou tvoří kytaristé Giuseppe De Trizio a Adolfo La Volpe, akordeonista Giovanni Chiapparino a hráč na perkuse Francesco De Palma. Album se jmenuje Raiz canta Sergio Bruni, tedy Raiz zpívá Sergia Bruniho, a má podtitul Si l’ammore è ‘o cuntrario d’ ‘a morte, Jestli je láska opakem smrti.

Album Bucolica zpěvačky Hiram Salsano je postavené na zpěvu a na zvuku tradiční italské tamburíny. Hiram Salsano pochází z Agropoli v Kampánii na jihovýchodě Itálie. Zabývá se etnografickými výzkumy a na svém albu nabízí svou současnou představu o tom, jak by dnes mohly znít starobylé písně z jižní Itálie. Vedle zpěvaččina hlasu, někdy namnoženého looperem, a tamburíny na albu v rukou dalších muzikantů slyšíme akordeon, dudy, kytaru, loutnu, flétnu a bicí.

Italský hudebník Samuele Strufaldi se vydal do vesnice Gohouo-Zagna v africkém Pobřeží slonoviny a s tamními obyvateli natočil hudební album, jehož cílem je získat peníze na novou knihovnu a komunitní prostor v této africké lokalitě. Na albu Davorio se potkávají saxofon a elektrické klávesy s tradičními africkými bubny a s elektronickým rytmem. Je to tedy album na pomezí jazzu, elektroniky a africké hudby. Příběh tohoto projektu začal v roce 2019, kdy Strufaldiho, hudebníka z Florencie, pozval do Afriky tamní hudebník Boris Pierrou. Oba pak pracovali s obyvateli vesnice na společném dokumentu a na sérii hudebních nahrávek, jejichž cílem je právě získání prostředků na kulturní povznesení vesnice.

Album Due Mondi nahrála skupina Indaco, která existuje už více než 30 let. Setkali se v ní hudebníci různých žánrů a různého původu. A z různých oblastí také čerpají inspiraci. Konkrétně album Due Mondi vychází z hudby Neapole, širší oblasti jižní Itálie, ale také Balkánu, Blízkého východu a Indie. Vzniklo jako přímé pokračování předchozí nahrávky Mediterraneo Express a jako producent, autor a aranžér se na něm představuje Jacopo Barbato.

Trio Yaràkä z Tarentu na jihu Itálie vydalo album Curannera. Jmenuje se podle postavy lidové léčitelky, která podle tradice uzdravovala lidi od různých nemocí těla i ducha s pomocí bylin, kamenů a léčivých rituálů. Album je výsledkem terénního etnografického výzkumu ve vesnicích jižní Itálie a každá píseň alba souvisí s nějakým starým léčitelským rituálem.

Jihoitalská skupina Brigan vychází z lidových kořenů, z písní, které si lidé zpívali při práci na poli nebo při různých slavnostech, ať už náboženských, nebo světských. Z této tradiční hudby si muzikanti ponechali některé nástroje. Francesco Di Cristofaro hraje na dudy, flétnu a akordeon, jeho kolega Andrea Laudante používá buben a orientální strunný nástroj zvaný baglama a Gabriele Tinto hraje na tradiční perkuse. Vedle toho však členové tria mají na pódiu také elektronické nástroje včetně automatických bicích nebo různých nahrávek z terénu, které do své hudby mixují. A právě spojením syntetických prvků a lidových nástrojů vzniká nový zvuk, velmi současný, a přitom v mnohém stále připomínající lidovou hudbu. V březnu 2023 kapela vydala album Liburia Trip.