Slyšte, lidé! – Novinky z blues

Slyšte, lidé! – Novinky z blues

Pořad v souvislostech


Bluesové novinky
Budeme vysílat

Bluesové novinky
Novinky z country a bluegrassu
Bluesové novinky
Vysílali jsme


Novinky z country a bluegrassu

To nejlepší ze Semaforu

Novinky z country a bluegrassu
Audioarchiv
10. listopadu 2018 Blues, Aktuality Autor: Milan Tesař

V příštím vydání pořadu Slyšte, lidé! se budeme věnovat bluesovým novinkám. Představíme si například nové album hráče na harmoniku Charlieho Slavíka, dvojalbum kanadské zpěvačky Layly Zoe nebo sólovou novinku českého hudebníka Jana Fice. Dále nám budou hrát a zpívat například Shemekia Copeland, Henrik Freischlader nebo R. L. Boyce. Premiéru uvedeme 17. listopadu 2018, poté bude pořad k dispozici v našem audioarchivu.

Začneme novinkou českého hráče na foukací harmoniku a zpěváka Charlieho Slavíka. Album se jmenuje Ain’t But One a Slavíka na něm doprovází Jiří Maršíček na kytaru, Adam Nohavica na baskytaru, Tomáš Vokurka na bicí a zpívají The Rhythm Girls ve složení Tereza Nálevková, Karolina Stasiaková a Radka Říhová.

Předním zástupcem německé bluesové scény je Henrik Freischlader. Vyzkoušel různé sestavy – od tria až třeba po spolupráci s velkým orchestrem, ale momentálně vystupuje s pětičlennou skupinou. V ní jej doprovázejí Roman Babik na klávesy, Marco Zügner na saxofon, Armin Alic na baskytaru a Moritz Meinschäfer na bicí. Sám Henrik Freischlader se s touto kapelou jednak vrací ke svým bluesovým kořenům, ale současně nezavrhuje prvky soulu a dalších stylů.

Mnoho amerických interpretů blues má hlubokou zkušenost s křesťanskou vírou a na toto téma jsme před několika lety narazili v telefonickém rozhovoru se zpěvačkou Shemekií Copeland. Řekla nám: „Mám zkušenost s milujícím Bohem, který má všechny rád. Člověk tedy nemůže Boha milovat a zároveň nenávidět kohokoli jiného.“ Shemekia Copeland vyrůstala v hudební rodině, její otec byl významný kytarista a právě k otci se také údajně váže zpěvaččina první hudební vzpomínka. „Seděl doma s kytarou a nahlas mi zpíval. Lepší školu jsem ani nemohla mít,“ říká přední interpretka blues.

Marcia Ball je o rovných 30 let starší než rodačka z New Yorku Shemekia Copeland, je jí 69. Marica Ball pochází z Texasu a vyrůstala v Louisianě. Od pěti let hrála na klavír, jako studentka se pak věnovala psychedelickému rocku ve skupině Gum. Jako 21letá se stala v Texasu členkou country kapely Freda & The Firedogs a o čtyři roky později se rozhodla pro sólovou dráhu. I když se o ní většinou píše jako o bluesové pianistce, v jejím hráčském stylu najdeme i prvky typicky louisianského stylu zydeco. V roce 2018 Marcia Ball vydala nové album Shine Bright, na kterém spolupracovala s producentem a saxofonistou Stevem Berlinem ze skupiny Los Lobos.

V další ukázce budeme poslouchat projekt Mr. Folxlide, za kterým se skrývá Mikuláš Bryan, jinak jedna třetina tria ba.fnu. Na své novém albu nabízí hudbu na pomezí bretonského folkloru a akustického blues. Hlavním doprovodným nástrojem je takzvaná cigar box guitar, tedy primitivní kytara vyrobená z krabice od doutníků. Před vydáním alba Mr. Folxlide svou hudební směs úspěšně otestoval na festivalech ve Francii, Nizozemsku, Polsku, Německu i u nás.

Američan R. L. Boyce je představitelem ryzího blues ze severního Mississippi, údajně poslední oblasti, kde se tato hudba ještě předávám tradičním způsobem z otce na syna. Do souvislosti nás uvádí Ondřej Bezr, český znalec bluesové scény, slovy: „Svět se o této vrcholně syrové, nekompromisní hudbě, postavené na dravém zvuku laciných elektrických kytar v rukou veteránů v důchodovém věku, dozvěděl na začátku 90. let. Tehdy místní nezávislé vydavatelství Fat Possum způsobilo senzaci tím, že začalo vydávat nahrávky místním muzikantům Junioru Kimbroughovi, R. L. Burnsideovi nebo T-Modelu Fordovi.“ R. L. Boyce je tedy pokračovatelem této tradice. Nedávno vydal nové album Ain’t Gonna Play Too Long.

Nejnovější album kanadské zpěvačky Layly Zoe se jmenuje Gemini a má dvě části – jednu elektrickou a druhou akustickou. V telefonickém rozhovoru pro naše rádio nám zpěvačka řekla: „Když hraju akusticky, při koncertě sedím a jsem blíž divákům. Mohu jim víc vyprávět, než začnu zpívat každou píseň a především se nemusím snažit překřičet kapelu. Při elektrických koncertech je totiž na pódiu velký hluk a lidé můj hlas vnímají úplně jinak než v klidném prostředí. Když jsem tedy na pódiu pouze já a kytarista, lidé můj zpěv vnímají v mnohem čistší a zřetelnější podobě. Tím jsou pro mne akustické koncerty jedinečné. Na druhou stranu při rockových koncertech se cítím úplně jinak. Mohu se pohybovat, tančit, potřásat hlavou, zpívám naplno. A i tady mám blízko ke svým posluchačům, ale úplně jiným způsobem.“ V tomtéž rozhovoru Layla Zoe vysvětlovala, proč nemá ráda streamovací služby jako Spotify a proč dává přednost fyzickým nosičům. Říká: Kdybych chtěla své album dát k dispozici zdarma, udělám to sama. Nepotřebuji, aby za to Spotify inkasovalo peníze pro sebe já jsem z toho neměla nic.“ Celý rozhovor si můžete dohledat v audioarchivu na našem webu.

Honza Fic je jednak kapelníkem skupiny The Weathermakers, se kterou se dostal až do finále Porty. Stál také za recesistickým sdružením The Honzíci a jako výrobce hudebních nástrojů pod značkou Red Bird Instruments dodává nejen kytary mnoha českým muzikantům. V roce 2018 Honza se svým sólovým projektem postoupil ze soutěže Blues Aperitiv na festival Blues Alive a na konci roku vydává své první sólové album s názvem Město.

Nové album v roce 2018 vydal také Buddy Guy. Narodil se v Louisianě v roce 1936 a je tedy z interpretů, které si dnes představíme, nejstarší. Na kytaru začal hrát ve 13 letech. V roce 1957 se přestěhoval do Chicaga a postupně se stal jedním z nejdůležitějších interpretů tamního vydavatelství Chess Records a vůbec chicagské bluesové scény. Nejpozději od smrti B. B. Kinga v roce 2015 je považován dokonce za největší žijící hvězdu blues a také za jednoho z nejvlivnějších kytaristů napříč žánry. Na své nové album The Blues Is Alive And Well si slavný bluesman pozval jako hosty mimo jiné kytaristy Jeffa Becka a Keitha Richardse a na foukací harmoniku Micka Jaggera.

Rodák z Massachussetts Fantastic Negrito má 50 let. Jeho zatím největším úspěchem je zisk ceny Grammy za v tuto chvíli předposlední album The Last Days Of Oakland. I když ocenění získal v kategorii moderního blues, jeho tvorba ve skutečnosti bluesový žánr přesahuje. Obsahuje totiž také prvky funku, rocku, soulu, gospelu nebo hiphopu. Sám Negrito, který strávil mládí na ulici a přežil několikatýdenní kóma po autohavárii, pochází z 15 sourozenců a má somálské kořeny – jeho otec byl imigrant z Afriky. Z toho všeho ovšem může těžit a promítat to do své hudby.

Novinky z country a bluegrassu

09-ChorosiPoslechněte si pořad s novinkami z country, bluegrassu a trampské písně.

Regiony

Regiony

Album o podobách smrti

NeumannDarek_foto-J-SlamaPoslechněte nebo přečtěte si rozhovor se zpěvákem Darkem Neumannem, který nahrál album o různých podobách smrti.

A. M. Úlet živě na Proglasu

IMG_9013Skupina A. M. Úlet hrála živě u nás ve studiu. Podívejte se na fotografie.

Partneři

Časopis Harmonie - klasická hudba, jazz a world music