Layla Zoe: Streamování hudby nechápu

Rozhovor s kanadskou bluesovou zpěvačkou Laylou Zoe

Proč jste se rozhodla svou novinku Gemini vydat rovnou jako dvojalbum?

Chtěla jsem ukázat, že umím hrát akustické blues a současně bluesrock. Dlouhodobě totiž na koncertech hraju především elektrické blues s velkou kapelou, ale v posledních asi dvou letech koncertuji čím dál častěji také akusticky v duu. Jsem na pódiu jen s kytaristou a hrajeme tradičnější a především klidnější písně. Na tomto albu jsem se tedy rozhodla ukázat obě tváře svého repertoáru, což zároveň souvisí s tématem alba, které se jmenuje Blíženci. Sama jsem se ostatně také narodila ve znamení Blíženců. Představuji si pod tímto slovem dva aspekty jedné věci – jin a jang, černý a bílý, dobrý a špatný apod. Zdálo se mi zajímavé, ukázat takovou opozici mezi elektrickým a akustickým. Proto tedy dvojalbum.

Cítíte se na pódiu jinak při akustickém a při rockovém koncertě?

Když hraji akusticky, při koncertě sedím a diváky mám prakticky na dosah. Před každou písní jim o ní něco vyprávím především se nemusím snažit překřičet kapelu. Při elektrických koncertech je na pódiu velký hluk a lidé můj hlas vnímají úplně jinak než v klidném prostředí. Když jsem tedy na scéně pouze já a kytarista, lidé můj zpěv vnímají v mnohem čistší a zřetelnější podobě. Tím jsou pro mne akustické koncerty jedinečné. Na druhou stranu při rockových vystoupeních se cítím úplně jinak. Mohu se pohybovat, tančit, potřásat hlavou, zpívám naplno. A i tady mám blízko ke svým posluchačům, ale úplně jiným způsobem. I v tomto případě je to tedy velmi silný zážitek. Každý z těchto koncertů tedy jiným způsobem představuje možnosti mého hlasu a při každém z nich komunikuji s diváky jiným způsobem.

Jak důležité jsou pro vás texty písní?

Texty jsou pro mne velmi důležité, ostatně mí oblíbení umělci jsou většinou písničkáři. Mí fanoušci o mně vědí, že mám na svém těle hodně tetování a každé z nich souvisí s některým z mých oblíbených umělců-písničkářů. Jsou to například Tom Waits, Neil Young, Bob Dylan… Texty jsou pro mne tedy velmi důležité a vždy jsem měla ráda písně, ve kterých se vypráví nějaký příběh. Mé nové album obsahuje dvacet originálních písní. Vznikly tak, že můj kytarista Jan Laacks složil hudbu a já jsem napsala texty. Stejným způsobem jsem v minulosti pracovala například s Henrikem Freischladerem nebo s Thomasem Rufem z vydavatelství Ruf Records. Většinou mi někdo složí hudbu a já píšu básně nebo texty. Zatímco na většině předchozích alb jsem ale měla i převzaté písně, tentokrát jsou všechny skladby původní.

Své nové album odmítáte poskytnout prostřednictvím streamovací služby Spotify. Proč?

Spotify nemám ráda. Ta myšlenka mi vždycky připadala šílená. Lidé mi občas píšou přes Twitter nebo jiná sociální média, že díky Spotify objevili mou hudbu, ale já z toho moc nadšená nejsem. Vím z výpisů od svých vydavatelů, že Spotify umělcům prakticky nic neplatí. Když si někdo tisíckrát přehraje mou píseň, dostanu za to jeden cent. Nikdy jsem nepochopila, jak mohou lidé za drobný měsíční příspěvek poslouchat úplně cokoli a v libovolném množství. Na umělce pak vyjde opravdu jen miniaturní odměna. To už mi jako smysluplnější připadá iTunes, kde zaplatíte 89 centrů nebo jedno euro za stažení písně. Pak tu píseň vlastníte a můžete ji poslouchat, kolikrát chcete. Streamování hudby nechápu. Vím, že je těžké věci změnit, protože digiální svět pokročil do určité fáze. Ale protože jsem si album vydala sama, mohu se svobodně rozhodnout, že svou hudbu těmto serverům nesvěřím a nenechám ji tak lidem prakticky zadarmo. Kdybych chtěla své album dát k dispozici zdarma, udělám to sama. Nepotřebuji, aby za to Spotify inkasovalo peníze pro sebe já z toho neměla nic.

Vedle písňových textů píšete i poezii. Stává se někdy báseň písňovým textem?

Když jsem byla mladší, psávala jsem poezii více neže dnes a přímo jsem se snažila o konkrétní strukturu veršů, například o rýmy ABAB. Cílem tedy byla báseň. Dnes píšu více ve volném verši, což více odpovídá mému myšlení. Prostě jen zapisuji to, co cítím, a když chci text spojit s vhodnou hudbou, ještě jej upravuji. Ale myslím, že básně a písňové texty spolu souvisejí a že z každé básně se může stát píseň. Vždycky je to možné.