Blackberry Brothers: Máme rádi hudbu z Nashvillu

Rozhovor s polskou skupinou Blackberry Brothers

Na počátku jste vy dva jako kytaristé a autoři původních hudebních nápadů k sobě hledali zpěvák. Našli jste Mateusze Polaňského. Jak spolupráce s ním na začátku probíhala?

Ani jsme spolu nepotřebovali moc mluvit o tom, jak by písně měly znít. Byl to naprosto přirozený proces. My jsme přišli se základní kostrou písní – harmonické postupy a aranžmá. Mateusz si k tomu vymyslel melodické linky a také texty. Ty jsou v našem případě velmi důležité, i když jsou trochu zvláštní, možná temné. Všechno to tedy do sebe zapadlo jako jednotlivé dílky skládanky.

Je pro vás tedy důležité, aby na písních spolupracovali všichni členové kapely?

Ano, v našich písních totiž tak propojí naše znalosti a také naše rozdílné smýšlení o hudbě. My dva jsme bratři a vyrůstali jsme oba na stejné hudbě, ale naši spoluhráči poslouchají něco jiného než my, mají jiné nápady, snaží se hrát i něco jiného než jen standardní blues. Výsledná hudba tedy vzniká jako spojení naší interpretace, našich zálib, našich myšlenek.

Vy dva jako bratři stále sdílíte podobný hudební vkus?

Vždy jsme se v hudbě navzájem inspirovali. Hodně spolu o muzice mluvíme, sdělujeme si navzájem své objevy. Posloucháme a máme rádi podobnou hudbu, ale částečně se naše preference také odlišují. Já (Kuba) mám například velmi rád skupinu Grateful Dead, zatímco Bartek hodně poslouchá jazz, například Johna Coltranea nebo polské jazzové hudebníky Komedu a Seiferta. Máme rádi také hudbu, která má blízko k blues, jako je Marcus King Band, a také současnou nashvillskou scénu, která je velmi silná. Líbí se nám Tedeschi Trucks Band nebo Gov’t Mule, což pro nás byla v začátcích úplně největší inspirace – ještě před založením Blackberry Brothers. Zjednodušeně tedy můžeme říct, že jsme bratři a máme tytéž hudební inspirace.

Co posloucháte v současné době?

V současné době hodně posloucháme – jak už Bartek řekl – nashvillskou scénu, například Jasona Isbella, nebo americké písničkáře, jako jsou Ryan Adam nebo Chris Stapleton. Ale máme rádi i starší umělce. Velkou inspirací je pro nás momentálně Tom Petty se skupinou The Heartbreakers. Líbí se nám jeho hra na kytaru, jeho zpěv a také zvuk jeho nahrávek. Právě zvuk je totiž pro nás – vedle melodie a textů – stejně důležitou součástí písně.

Říkali jste, že texty jsou pro vaši kapele důležité…

Řekl bych, že texty jsou bohužel něco, čeho si posluchači na naší desce stále ještě nevšimli. Aspoň mám ten pocit. Vím totiž, o čem ty texty jsou, ale nemyslím, že by to naše publikum objevilo. Přitom je to velmi důležitá součást naší hudby. Proto doporučuji našim fanouškům, aby si otevřeli booklet cédéčka a pokusili se do textů proniknout. Hudba je samozřejmě důležitá, melodie nebo kytarová sóla vás vám udeří do uší na první poslech. Ale texty jsou také velmi důležité a stojí za to nad nimi strávit nějaký čas. Vím, že to není jednoduché – jsme polská skupina, ale zpíváme anglicky. Ale opravdu to velmi doporučuji.

(Střídavě odpovídali Kuba Jeżyna a Bartek Jeżyna.)