Slyšte, lidé! – Ve stínu velkých národů

28. září 2016 Aktuality, World music Autor: Milan Tesař

Další vydání týdeníku Slyšte, lidé! jsme nazvali Ve stínu velkých národů. Budeme si v něm pouštět nahrávky 11 interpretů, kteří budou zastupovat jedenáct menšinových národů, národností nebo etnických skupin napříč Evropou. Těšit se tak můžete například na hudbu Basků, Bretonců, severských Sámů, kočovných travellerů, Rusínů nebo Lužických Srbů. Poslouchejte v sobotu 1. října v 19.15 nebo v úterý 4. října v 16.55.

Jako prvních si všimneme Bretonců, keltského národa, který jen ve Francii čítá kolem 6 milionů příslušníků. Bretaň byla do 16. století nezávislá, od té doby je součástí Francie. V našem pořadu bude tento region zastupovat osoba z nejpovolanějších, zpěvák a novodobý národní buditel Yann-Fañch Kemener, který byl před několika lety hostem našeho pořadu Jak se vám líbí. V rozhovoru vzpomínal, že generace jeho rodičů se ještě musela potýkat se zákazem hovořit bretonsky. A pokračoval: „Já jsem se už s ničím podobným nesetkal. Představitelé státu se zřejmě domnívali, že pofrancouzštění venkova úspěšně proběhlo, a další zákazy tedy nejsou třeba. V době mého dětství tedy vše probíhalo přirozeně bez zákazů, a tak mohu říct, že jsem bilingvní, mluvím oběma jazyky.“

Dalším významným regionálním jazykem je baskičtina, řeč, která není příbuzná s žádným jiným jazykem Evropy. Basky bude v našem pořadu zastupovat zpěvák Ruper Ordorika. V době Francova režimu ve Španělsku představovali Baskové jeden z protirežimních živlů a Ordorika vysvětluje, že protestní roli tehdy hrála jednak rocková hudba, jednak jakákoli známka odlišnosti. „Všechno, čím jsme dávali najevo, že jsme jiní, bylo pro režim nežádoucí,“ říká.

Vedle kastilské španělštiny, baskičtiny a katalánštiny je úředním jazykem ve Španělsku také galicijština. Galicijci žijí na severozápadě Španělska a z jejich jazyka se vyvinula spisovaná portugalština a mnozí jej dnes považují pouze za variantu portugalštiny. I galicijský jazyk byl za Francova režimu potlačován – i proto se dočkal jasných pravidel až v 80. letech. Nám bude galicijsky zpívat skupina Marful.

Další důležitou oblastí ve Španělsku je Katalánsko s hlavním městem Barcelonou, oblast, o které se v poslední době občas hovoří v souvislosti s jejími snahami o osamostatnění. Naposledy samostatné Katalánsko existovalo do roku 1137, kdy se spojilo s Aragonským královstvím. I v případně Katalánska platí, že Francův režim jakékoli snahy o autonomii potlačoval, stejně jako katalánský jazyk. Dnes má však katalánština status úředního jazyka a Katalánsko je patří k ekonomicky nejsilnějším oblastem Španělska. My si poslechneme katalánskou skupinu La Colonia.

Přibližně 100 000 osob se považuje za Rusíny, a to především na Slovensku, v Srbsku, na Ukrajině nebo v Maďarsku, přičemž Ukrajina je považuje za součást ukrajinského národa. Rusínům se říká také Rutenové nebo Rusňáci a jejich domovskou oblastí byla především Podkarpatská Rus. Několik rusínských lidových písní před více než deseti lety nahrálo brněnské uskupení Czaldy-Waldy Quartet.

Dalším menšinovým slovanským jazykem je lužická srbština, tedy přesněji jazyky dva – horní a dolní varianta této západoslovanské řeči. Lužičtí Srbové jsou pozůstatkem původně mnohem silnější slovanské populace, která ve středověku obývala území dnešního Německa. I v tomto případě pro vás mám hudební ukázku. Sbory Bendl a Lilija nám zazpívají lužickou lidovou píseň Když Jank pod hajkom.

Další minoritou, kterou si představíme, jsou Sámové, postaru Laponci. Sámové hovoří několika příbuznými jazyky z uralské jazykové rodiny. V současné době se rozlišuje kolem 10 variant sámštiny, přičemž počet mluvčích se pohybuje od několika jednotlivců až po 25 000 mluvčích severní sámštiny. V uralské jazykové rodině tvoří sámské jazyky a dialekty samostatnou větev. Pouze relativně blízkými příbuznými Sámů jsou na jedné straně Finové a Estonci, na straně druhé Maďaři a dále například Mordvini nebo Marijci. Nejznámější sámská zpěvačka se jmenuje Mari Boine.

Okcitánsky se mluví v celé jižní třetině Francie, i když zde tento románský jazyk – na rozdíl od Katalánska – nemá status řeči úřední. Dnešní Okcitánci sice hovoří i spisovnou francouzštinou, ale na první poslech je poznáte podle charakteristického přízvuku, takzvaného marseilleského nebo jižního akcentu. I samotná okcitánštině, jazyk středověkých trubadúrů, je však dnes živým jazykem. Před deseti lety nám například řekl okcitánský zpěvák Frédéric Fortes: „Píšu v okcitánštíně původní tvorbu, nepřebírám žádné tradiční texty. Je to tedy opravdu současný jazyk. Navíc v dnešní době máme štěstí, že můžeme studovat okcitánštinu od mateřské školy. To znamená od nejmenších dětí až po závěr vysokoškolských studií. Což je samozřejmě výhoda pro nás umělce. Nebylo tomu tak vždycky. Například v období mezi světovými válkami se pařížská vláda snažila okcitánštinu potlačit. Mé prarodiče učitelé bili pravítkem přes prsty, když mluvili okcitánsky. Tehdy se tomu ani neříkalo jazyk, ale patois, nářečí. Muselo se mluvit francouzsky.“

Svérázným románským jazykem je také sardinština – ze všech jazyků je nejbližší latině, z níž se vyvinula stejně jako italština, francouzština nebo španělština. Od roku 1999 jsou Sardové v Itálii oficiálně uznáni jako jazyková menšina. Jejich jazyk existuje ve dvou hlavních variantách, kterými se mluví na severu a na jihu ostrova Sardinie. Na Sardinii je důležitá tradice sborového zpěvu. My si poslechneme vokální skupinu Tenores „Mialinu Pira“ Bitti.

Zajímavou minoritou jsou na britských ostrovech takzvané tinkeři neboli travelleři, často a nepřesně zaměňovaní s Romy. Znalec této etnické skupiny a sběratel jejich folkloru Sam Lee vysvětluje: „Existují tři základní skupiny – irští a skotští travelleři a Romové, samozřejmě se spoustou různých podskupin. Romové žijí v Británii asi 600—800 let. Přišli z Indie přes východní Evropu. Irští a skotští travelleři jsou původní obyvatelé britských ostrovů. V Irsku žili jako kočovníci už před několika tisíci lety. Je to prastará, předkeltská vrstva obyvatel.“ Konkrétně skotští travelleři jsou podle Sama Lee nositeli velké vypravěčské tradice, kterou udržují při životě. „A i když je jich dnes už málo, byli to opravdoví strážci těchto pokladů. Irští travelleři mají pro změnu asi nejbohatší hudební složku, ovlivněnou usedlou populací v Irsku. Rozlišujeme také písně v několika jazycích – v romštině, v jazycích gammon, shelta, ve skotských nářečích. A rozdílný je také způsob zpěvu,“ vyjmenovává Lee, který se písním travellerů soustavně věnuje. Nám píseň irských travellerů zahraje brněnská skupina Dálach.

Úplně na závěr jsme si nechali Wales s tamním keltským jazykem, velštinou. Hrát nám budou skupina 9Bach, kterou založila velšská zpěvačka Lisa Jen se svým manželem Martinem, který sám není Velšan – pochází z Londýna. Základním nástrojem je pro velšskou hudbu harfa a jde samozřejmě o styl hudby blízký písním skotským nebo irským. Velština je mimochodem jedním z nejstarších spisovných jazyků Evropy – vyvíjí se od 8. století a teprve ve století 16. ji začaly ovlivňovat jiné jazyky, konkrétně latina a francouzština a až později angličtina.

Novinky z country a bluegrassu

09-ChorosiPoslechněte si pořad s novinkami z country, bluegrassu a trampské písně.

Regiony

Regiony

Album o podobách smrti

NeumannDarek_foto-J-SlamaPoslechněte nebo přečtěte si rozhovor se zpěvákem Darkem Neumannem, který nahrál album o různých podobách smrti.

A. M. Úlet živě na Proglasu

IMG_9013Skupina A. M. Úlet hrála živě u nás ve studiu. Podívejte se na fotografie.

Partneři

Časopis Harmonie - klasická hudba, jazz a world music